Srnčata budou vesele skotačit i nadále

Podle odhadů spolku zahyne při sečení luk okolo 60 tisíc mláďat srnčat. Spolek Stop sečení srnčat loni zachránil čtyři sta mláďat díky dronům s termokamerou. Dalších 80 pak objevili dobrovolníci při procházení luk. „Oslovujeme a hledáme piloty, abychom měli více sil do terénu, protože práce s termokamerou je v něm stěžejní,“ řekla koordinátorka spolku Pavla Benettová.

Spolek drony s termokamerou loni využil u 150 výjezdů, během kterých nalétaly více jak tisíc hodin. Cílem je zachránit zvířata, která se před zemědělskými stroji schovávají ve vysokých travách.

Na svět vykoukli roztomilí lemuři

Jarní babyboom u madagaskarských poloopic lemurů zaznamenali v dubnu chovatelé v plzeňské zoologické zahradě. Po sedmi letech se dočkali mláděte u lemura rudobřichého, mláďata se narodila i u lemurů kata a rákosových.

Mládě lemura rudobřichého se v unikátním pavilonu Madagaskar narodilo před měsícem, chovatelé zatím nevědí, jestli je to samec, nebo samička. „Na tento přírůstek jsme čekali sedm let. Chov lemurů rudobřichých v Plzni začal v roce 2009 příchodem samce z Ostravy, o rok později jej doplnila samice z francouzské zoo Mulhouse, která zde žije dodnes. Spolu měli 3 potomky, odchována byla samice z roku 2014 a samec z roku 2016,“ informoval mluvčí zoo Martin Vobruba.

Plzeňská zoo má přitom údajně jednu z nejbohatších kolekci lemurů v Česku. Z rodu Eulemur zde žije lemur hnědý, běločelý, rudočelý, rudobřichý, tmavý, korunkatý a límcový, dále lemuři kata a rákosoví, dva druhy lemurů vari a tři druhy z čeledi makiovitých.

Foto: Zoo Plzeň, K. Misíková

Mláďata praturů divočí v milovické rezervaci

V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se na začátku května narodila dvě mláďata, která jsou prvními potomky zpětně šlechtěných praturů. Zpětným šlechtěním zvířat se vědci pokoušejí obnovit vyhynulý druh. „Jde o první potomky nového plemenného býka, které jsme loni na jaře přivezli z Nizozemí kvůli zvýšení genetické pestrosti českého chovu,“ informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Původního pratura člověk vyhubil v 17. století. Proces zpětného šlechtění by měl údajně trvat zhruba 50 let.

Foto: Česká krajina

Výzkumníci definovali rytmus jako trvalé vzorce, které se skládají ze zvuků a ticha. Ve své studii zkoumali, zda je jediný zpívající druh lemura na světě schopen tyto vzorce vytvářet, a zjistili, že umí dva, které v hudbě dělají i lidé, a to navzdory tomu, že zpěv těchto zajímavých zvířat na první poslech připomíná spíše kvílení.

Výzkum trval neuvěřitelných dvanáct let. Během nich badatelé analyzovali 636 nahrávek vokalizací od 39 dospělých indriů. Zjistili přitom, že tato zvířata s lidmi sdílí dva různé rytmické vzorce. Navzdory analýze trvající několik dlouhých roků vědci však zatím netuší, proč indriové oplývají tímto jedinečným talentem. Myslí si, že zpěv se u nich vyvinul, aby mohli komunikovat na dlouhé vzdálenosti a chránit své území. „Hudba je důležitou součástí našich životů, ale o jejím smyslu se stále diskutuje,“ řekla odbornice Chiara De Gregoriová z Turínské univerzity. „Naše výsledky mohou být důležitým důkazem pro to, jak chápeme původ našich rytmických schopností a naši vášeň pro tanec a hudbu,“ dodala. Výzkumníci nyní plánují zjistit, zda lemuři umějí zpívat od narození, nebo je to dovednost, které se učí až v průběhu života.

Zdroj: Ekolist, Current Biology, CNN

V Děčíně dlouho chovali dva lemuří samce. „Jednoho ze samců jsme umístili k soukromému chovateli a na začátku listopadu jsme z polské Wroclawi dovezli šestiletou samici. Zvířata se ihned po spojení intenzivně pářila a tak jsme s napětím čekali, zda bylo jejich počínání úspěšné,“ řekl Petr Haberland, vrchní chovatel. Samice porodila dvojčata do budky ve vnitřní expozici lemurů. Lemuři vari jsou totiž jedním z mála druhů, jejichž samičky mláďata okamžitě nepřenáší na těle.

Lemur vari červený v dospělosti váží asi 3,3 až 3,5 kilogramů a dorůstá do délky 1,5 metru. Dvě třetiny jeho délky ale měří ocas. Potravu těchto lemurů tvoří převážně ovoce, pyl a nektar, za suchého období ale také listy nebo semena. Jedná se o kriticky ohrožený endemit, který obývá pouze severovýchod Madagaskaru.

Pohlaví malého lemura zatím není známé, jelikož se všechna mláďata tohoto druhu rodí zbarvená jako samice. Teprve po půl roce života se primátovi zbarví maska. Zástupci ostravské zoo si ale přejí, aby mládě byla samice, jelikož těch je v Evropě nedostatek.

Lemuři mongoz obývají suchý opadavý les a sekundární prales na severozápadě Madagaskaru. Kvůli ničení životního prostředí a lovu se z celkem běžného zvířete stal kriticky ohrožený druh. V Ostravě můžete lemury pozorovat blízko výběhu žiraf, na ostrovní expozici.

V pořadí již třetí životaschopné mládě lemura Sclaterova se v ostravské zoologické zahradě narodilo na začátku dubna. Porodila je zkušená dvaadvacetiletá samice, která ostravský chov lemurů Sclaterových v roce 2004 začínala a je matkou všech tří mláďat.

Evropská populace lemura Sclaterova čítá necelých třicet zvířat, ještě mnohem méně je lemurů v USA a několik jedinců žije v zoologických zahradách na Madagaskaru. V České republice je druh zastoupen pouze v ZOO Ostrava, která chová dva páry. V roce 2005 se zoologická zahrada stala členem nevládní organizace AEECL (Asociace pro výzkum a ochranu lemurů) zajišťující mezinárodní záchranný projekt Sahamalaza. Jeho cílem je ochrana křehké biodiverzity přímo v domovině lemurů – na Madagaskaru. Záchranný program mohou zájemci podpořit v již třetím ročníku charitativním běhu, který se uskuteční 30. srpna.