Ustanovil to nový zákon zaměřený na boj s plýtváním potravinami, který schválila vláda. Legislativa také slibuje pobídky obchodníkům, kteří budou mít snahu prodat zákazníkům zboží s blížícím se datem spotřeby nebo zeleninu a ovoce neodpovídající estetickým standardům. Španělé podle The Times každý rok vyhodí 1,2 milionu tun potravin, což je 28,2 kilogramu na osobu. Cílem opatření je toto množství snížit.

Od začátku ledna se navíc ve Španělsku začaly danit obaly na jedno použití. Prodejny proto chtějí motivovat zákazníky, aby si do obchodů nosili vlastní znovupoužitelné obaly. Například supermarkety Carrefour slibují zákazníkům, kteří si u pultu s lahůdkami či uzeninami nakoupí do vlastního obalu, slevu 0,15 centu (čtyři koruny) za každý donesený obal až do výše 0,45 centu (11 korun) na jeden nákup.

Zdroj: Ekolist, The Times

Princip experimentu je jednoduchý – na vybraných místech se v těsné blízkosti košů vysadí jakési minizahrádky. Tím se celé místo vizuálně zvelebí a potenciálním výtržníkům přinejmenším znepříjemní jejich počínání. Alespoň taková je vize.

Všimnou si lidé malých zahrádek a budou pro ně dostatečnou překážkou? To ukáže experiment až za několik týdnů. Aktuální myšlenka nicméně navazuje na dřívější snahy, kdy se v okolí košů objevila umělá tráva. Výsledek? Snížení odpadků pohozených mimo nádoby o polovinu. Proto město přistoupilo k ještě zajímavější variantě a na 17 místech vysadilo malé zahrádky. Centrum Amsterdamu je tak už teď o něco zelenější a do budoucna snad i méně zanesené odpadky.

Zdroj: theguardian.com

Služba moje ulice se nachází na záložce úvodní stránky. Zájemci tam vyplní jméno ulice – poté se jim objeví veškeré informace o tom, kdy je v dané oblasti svážen komunální či tříděný odpad. Návštěvníci stránek také zjistí termíny vývozu veřejných odpadkových košů, nádob na plasty, papír a podobně. To může zefektivnit služby i zpříjemnit vzhled v okolí míst s prostory na odpad.

Na stránkách je také možné rychle oznámit poruchy či závady prostřednictvím banneru. „Takto nás může každý ihned upozornit na špatně fungující semafor, poškozenou či přeplněnou odpadovou nádobu či nesvítící veřejné osvětlení. Možnost oznámit vše telefonicky na dispečink pochopitelně zůstává i nadále zachována,“ prohlásil o dalším využití webových stránek ředitel Technických služeb Zlín Jakub Černoch.

Zdroj fotografie: zlin.eu

Make waste beautiful. Pod tímto mottem vytvořila společnost nový odpadkový koš a ukázala, že i předmět na uchovávání odpadu může dělat v domácnosti parádu. Devizou koše nazvaného Bo však není pouze hezký vzhled.

Skvělou vychytávkou je možnost rozdělit si vnitřek na 1-3 části, snadno tak můžete oddělit například běžný odpad, papír a plast. Koš je navíc vyroben udržitelným způsobem a jeho vnitřní nádoby jsou stoprocentně recyklovatelné. Projekt byl dokonce oceněn certifikátem Cradle-to-Cradle, který klade přísné požadavky na obnovitelnou energii, opakovaně použitelné materiály i sociální odpovědnost.

Můžete popsat vznik vaší iniciativy?
Iniciativu Zachraň jídlo jsme založili v roce 2013. Šlo o náhlý nápad – poté, co jsme zhlédli film Z popelnice do lednice, jsme začali plánovat první happening. Uspořádali jsme Hostinu pro tisíc na Václavském náměstí, kde jsme pohostili 1000 lidí obědem ze surovin, které by jinak byly znehodnoceny. Netušili jsme, jaká lavina zájmu se poté strhne.

Fungujete čtyři roky. Jaké za tu dobu vidíte v Česku nejpozitivnější změny v oblasti, kterou se zabýváte?
Rozhodně to, že se plýtvání jídlem stalo celospolečenským tématem, o kterém se mluví. Kontaktují nás restaurace, obchody i jednotlivci a ptají se, jak mohou přispět k řešení tohoto problému. Téma se intenzivně řeší na ministerstvech, takže očekáváme, že v průběhu příštích let dojde k pozitivnímu posunu i co se týče legislativy.

Jaká je podle vás příčina těchto změn?
Zřejmě si lidé v kontextu světového dění uvědomují, že plýtvat zdroji do budoucna není možné. Podle OSN se na světě vyhodí až třetina vyprodukovaného jídla. Proto vznikají iniciativy, které se to snaží řešit. Kromě nás se potravinovému odpadu věnují neziskové organizace Glopolis, Kokoza, Institut cirkulární ekonomiky a další.

Navzdory řadě kroků dobrým směrem je ještě nepochybně co zlepšovat. Kde vidíte aktuálně největší mezery či problémy?
Za 41 procent potravin vyhozených v Evropské unii mohou domácnosti, 34 procent jídla se vyhazuje v zemědělství a v oblasti výroby potravin, takže je důležité zaměřit se na tyto dvě oblasti. Proto se letos budeme snažit oslovit spotřebitele a poskytnout jim rady a tipy, jak mohou snížit množství vyplýtvaného jídla u sebe doma. Zároveň bude pokračovat kampaň Jsem připraven, která si klade za cíl hledat možnosti využití tzv. „křivé“ zeleniny a ovoce. Jako velký problém vidíme nedostatek dat o plýtvání – v České republice dosud vycházíme z průměrů pro celou Evropskou unii.

Zmínila jste kampaň Jsem připraven. V rámci ní mohou lidé svým podpisem potvrdit, že jsou připraveni nakupovat potraviny, které nejsou „podle pravítka“. Jsou Češi opravdu připraveni?

K dnešnímu dni máme na stránkách 11 290 podpisů a číslo stále roste. Vzhledem k pozitivním údajům o prodeji z obchodů, které začaly křivou produkci prodávat, můžeme říci, že Češi skutečně jsou připraveni si nestandardně vypadající kousky kupovat.

Jaké základní rady byste dala člověku, který by rád omezil plýtvání potravinami?
Každý může začít sám od sebe. Na našem webu máme několik praktických tipů, co dělat, aby se člověk vyvarovat plýtvání. Velmi pomáhá například dobře si rozmyslet nákup, psát si nákupní seznam a potraviny správně skladovat.

Každoročně pořádáte několik akcí i happeningů, co chystáte na letošní rok?
Letos budeme pokračovat v kampani Paběrkování, během níž jezdíme na pole sklízet esteticky nevyhovující zeleninu, a poté ji darujeme potravinovým bankám. Také chystáme happening s pracovním názvem Jam session, během něhož chceme uvařit marmeládu z „křivého“ ovoce.

Aktuálně sbíráte finance na vytváření tzv. záchranářských videoreceptů. Oč jde?
Chceme informovat spotřebitele, jak využívat jídlo na maximum: vzděláváme lidi, jak neplýtvat surovinami a přírodními zdroji, inspirujeme a učíme je žít a jíst jinak. Na našem webu máme už pěknou řádku záchranářských receptů, které radí, co si počít s natí z mrkve, s přebytkem cuket v sezóně nebo se zbylou bramborovou kaší. Nyní natáčíme videorecepty, které jsou atraktivnější a mohou k tématu přitáhnout širokou veřejnost.

Jak nejefektivněji vás mohou lidé podpořit?
Jednoduše tím, že se na našich stránkách přihlásí jako dobrovolníci nebo nám pošlou finanční dar.

Medailonek:

Anna Strejcová vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. Svého oboru se drží i v neziskovce Zachraň jídlo. Zde se věnuje primárně propagaci aktivit a komunikaci s médii. Vzhledem k velikosti organizace má ale mnohem širší pole působnosti – občas píše granty, jindy organizuje setkání a samozřejmě i sama sbírá zeleninu na poli. Součástí iniciativy je od jejího počátku a v současnosti tvoří společně s Adamem Podholou její ústřední duo.

Fakta o plýtvání:

• Třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí.
• V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.
• V Evropské unii se přes 40 procent vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností.
• Hlavní příčinou plýtvání v domácnostech je nedostatek plánování při nakupování potravin a nesprávné skladování.
• Doma vyhazujeme především pečivo, ovoce a zeleninu.

„V některých domácnostech tvoří bioodpad až dvě třetiny hmotnosti odpadkových košů. Zbytečně. Kuchyňský odpad totiž nemusí končit ve spalovně, ale dá se snadno zužitkovat v kompostérech. Město proto tento způsob snižování množství dopadu podporuje,“ uvedl náměstek pro životní prostředí Martin Ander. Jeden ze 440 kompostérů ve 2 velikostech může získat každý občas Brna, který nemá u města dluh za komunální odpad a absolvuje školení na téma kompostování.

Projekt je ve své třetí fázi, v jejím závěru bude za podpory města rozmístěno po Brně 1170 kompostérů. Zkrátka nepřijde ani samotné město. Tímto krokem totiž ušetří za likvidaci odpadu ve spalovnách.

Peca se svým nápadem vyhrál mezinárodní soutěž Mladý obal. Jeho nápad vzešel jako vítězný z více než sedmi set přihlášených prací. Tématem ročníku byl package unlimited a cílem najít pro obaly, které běžně končí v koši, další využití.

Pecův projekt vynikl i tím, že nešlo pouze o vizi, ale už hotový produkt. Zaujal i pěknou grafikou a důrazem na detail. Mezi oceněnými byl také víceúčelový obal na mouku, jehož součástí je i pečicí papír, nebo obal na čokoládu potištěný mapou Prahy.

Firma Bigbelly byla založena v roce 2003 s cílem změnit neefektivní a na zdroje náročný proces sběru odpadů. Proto vyvinula unikátní odpadkový koš, který dokáže odpadky záhy po vhození slisovat. Zabudovaný systém umožňuje navíc sledovat, jak moc jsou koše naplněné, popeláři k nim tedy vyjíždějí, až když je to skutečně nutné. Aby nebylo té ekologie a dobrých nápadů málo, baterie v koši se samy nabíjejí díky solárnímu panelu zabudovanému na víku košů.

Koše jsou velice šetrné k životnímu prostředí – jednak zmenšují objem odpadků, jednak snižují počet výjezdů pro jejich svoz. Aktuálně se nacházejí ve 47 zemích světa, první už má ve svém hlavním městě i Česko.