Dominanta Prahy, největší hradní komplex na světě a nyní také hrad s nejvíce hashtagy na Instagramu. Řeč je o našem Pražskému hradu. Žebříček nejinstagramovanějších hradů ovládl s počtem 667 933 hashtagů (údaj je aktuální k 23. březnu 2021). Skotského stříbrného kolegu předčil o více než 80 tisíc označení, německý zástupce na třetí příčce už zaostával výrazněji. Do nejlepší desítky se přitom vešly pouze hrady z evropského kontinentu.

Pro vytvoření žebříčku výzkumná společnost Stokemont nejprve zúžila výběr na třicet nejkrásnějších hradů na světě, přičemž pracovala s údaji a zmínkami z médií. U vybrané třicítky pak postupně analyzovala počty hashtagů. Kompletní desítku šampionů najdete v přiložené grafice.

Majitel hradu Bedřich Loos ho koupil v roce 1997 jako ruinu. Kdysi slavné sídlo vzniklo na přelomu 12. a 13. století a až do roku 1945 tvořilo významné centrum života v kraji – patřily k němu například mlýny, hostince, velkostatek, zahrada s vytápěnými skleníky nebo pivovar. Poté, co byl hrad jeho poslední majitelce zkonfiskován, nastalo temné období.

Objekt byl vyrabován, sídlila tu armáda a správa státního statku, potom se z něj stalo skladiště. Na konci 70. let se skupina nadšenců pustila do jeho obnovy, v roce 1985 však jejich úsilí zhatil požár. Od té doby zřícenina dál chátrala a pustla až do doby, než jí nový hradní pán znovu vdechl život.

Před dvaceti lety díky němu začali na Hartenberg jezdit dobrovolníci z celého světa a s jejich pomocí se podařilo vyklidit všechny sutiny. Své nadšení a energii potom šířili i doma – například italský dobrovolník napsal po návratu dětskou knihu o čarodějnici z Hartenbergu.

Ačkoliv svou pomocí zásadně přispěli k obnově hradu, přišel čas, kdy byly potřeba i odbornější úpravy. Ve spolupráci s místním úřadem práce se tak spontánně zrodil sociální podnik. Jde o stavební huť, která dnes zaměstnává řemeslníky odvádějící kvalitní práci nejen na hradě, ale i v celém kraji.

Díky nadšení majitele a všech, kteří ho v jeho úsilí podporují, je dnes objekt přístupný a konají se v něm komentované prohlídky. Práce na obnově hradu ale rozhodně nekončí a krok za krokem se přibližuje obnovení své bývalé slávy.            

Česko je známým turistickým cílem a většinu návštěvníků láká především Praha. Právě pražská místa tak figurují na předních příčkách žebříčku návštěvnosti. Na druhém místě se umístil Petřín, kam loni zavítalo bezmála 1,8 milionu návštěvníků.

V desítce nejnavštěvovanějších českých míst se objevila také pražská ZOO nebo Aqualand Moravia. U většiny objektů návštěvnost oproti předloňsku vzrostla, leckdy i o desítky procent. Počet turistů klesal jen v minimu případů.

Přestože zvenčí je to stále velký fešák, uvnitř už je jeho stáří patrnější. Podle tamějšího kastelána by si opravu zasloužily především vzácné nástěnné malby v Kostele Panny Marie v Mariánské věži hradu. Je na nich zobrazen i sám Karel IV., jehož sedmisté výročí od narození si letos Česko připomínalo.

Iniciátorem sbírky, jejíž výtěžek půjde právě na restauraci maleb, jsou čeští herci, peníze přispívá široká veřejnost. Probíhající crowdfundingová kampaň už vybrala přes dvě stě tisíc korun.

„Nejnavštěvovanějším měsícem v letošním roce byl červenec, kdy návštěvnost meziročně výrazně stoupla – až o sto tisíc návštěvníků,“ vysvětlila pro Českou televizi generální ředitelka Naděžda Goryczková z Národního památkového ústavu. Další tisíce návštěvníků očekávají hrady a zámky na podzim, kdy prohlídky sice brzdí omezené otevírací doby, avšak na mnoha místech je méně turistů a lidé tak čekají kratší dobu. Navíc některé památky, jako je například Hluboká nebo Český Krumlov, jsou otevřené i celoročně.

Podle Goryczkové je u návštěvníků největší zájem o památky ve Středočeském kraji, v jižních Čechách a na jižní Moravě. „Trochu opomenuté, a přitom krásné památky jsou v severních Čechách na Ústecku a na severní Moravě a ve Slezsku, ale sem není turistická veřejnost zvyklá za památkami jezdit,“ doplnila ředitelka NPÚ.

Janův hrad v 90. letech minulého století vyhořel a od té doby se rozpadá a rozkládá. To se nelíbí místním obyvatelům, kteří na jeho obnovu založili Spolek Janův hrad a spolu s dalšími brigádníky se zasluhují o jeho obnovení. Už tři roky pracují ve volném čase na opravách hradu i okolí, přičemž tento rok se zaměřili na tamní studnu. „Letos bychom chtěli v co největší míře zakonzervovat stavební objekt, na kterém nyní pracujeme. Dokončili jsme opravu studny, kterou jsme renovovali od července 2013,“ řekl pro ČTK předseda spolku Josef Husek.

Oprava se týkala především vyčištění studny od nánosů suti, kterého dobrovolníci vytáhli na 26 metrů krychlových. „V průběhu čištění jsme v 17 metrech narazili na vodu a do 22 metrů jsme ji museli odčerpávat. Ve 22,5 metru je dno, na něm stojí vyzdívka studny. Po vyčištění jsme postavili i repliku původního dřevěného rumpálu, ten starý se již nedal zrenovovat,“ řekl předseda spolku,“ vysvětlil Husek. Do budoucna chtějí nadšenci udělat z hradu výletní místo, které se stane oblíbenou destinací místních i návštěvníků Vizovic.

Zdroj: ČTK

Do oprav objektu se pustila rodina Griněvova před osmi lety, část památky se přitom veřejnosti otevře již během letošního září. Expozice nazvaná Běh času představí za pomoci moderní audiovizuální techniky architektonický vývoj hradu a zámku. „Chceme ukázat, jak zde lidé žili, že po staletí řešili stejné problémy a starosti. To, co se mění, jsou kulisy,“ vysvětluje zástupce majitele Jan Holoubek.

Tematicky je expozice rozdělená na tři části, přičemž první se věnuje minulosti (750 let hradu a zámku), druhá se zaměřuje na rekonstrukci (7,5 roku oprav) a třetí nastiňuje budoucnost. Vzhledem k probíhajícím pracím ji můžete navštívit po předchozí domluvě převážně v odpoledních hodinách.

Stejně jako ostatní hrady a zámky i Libá má svoje strašidlo, přestože trochu kuriózní. Líbrňáka totiž nakreslily děti z místní školy a majitelé hradu ho pak nechali umístit ve věži.

Hrad a zámek Libá dále zaujme věží s kruhovým půdorysem, tajemným sklepením, dokládajícím stavební zásahy minulých majitelů, nebo malým skalním atriem. Na něm je v kameni vytesaná hluboká rýha: „Dva bratři, kteří majetek získali dědictvím, si rozdělili zámek i skálu, na které stojí,“ vysvětlil Jan Holoubek.

To, že se památka stane v budoucnosti místem poskytujícím dokonalou idylku, dokazují další plány majitelů – ti totiž na hradě plánují postavit restauraci s ubytováním, na nádvoří vybudovat relaxační zahradu s čajovnou nebo prostory bývalé hospodářské budovy proměnit v moderní objekt s kavárnou a výhledem do okolí. Určitě se tedy máme na co těšit.

Zdroj: http://vary.idnes.cz/rekonstrukce-zamku-v-libe-094-/vary-zpravy.aspx?c=A140825_2093422_vary-zpravy_pl
Foto: http://www.kr-karlovarsky.cz/cyklo/cyklotrasy/as/Stranky/Popis_2067.aspx