Výzkumníci se soustředili na takzvané vertikální lesy, které vznikají z keřů a popínavých rostlin rostoucích z balkonů, a na zelené stěny sestávající z menších rostlin. V rok a půl dlouhém experimentu porovnávali údaje tří budov univerzitního kampusu, z nichž jedna měla vertikální les, druhá zelenou stěnu a třetí byla bez jakékoli zeleně. Kromě reálné vnitřní teploty a teploty na cestách mezi budovami se vědci ptali také na pocitovou teplotu studentů a vyučujících, kteří budovy využívali.

Podle závěrů studie se jako nejlepší ukázala stavba se zelenou stěnou, jejíž teplota byla v porovnání s nezelenou budovou v létě o 2,4 stupně Celsia nižší, v budově s vertikálním lesem pak teplota klesla asi o 1,9 stupně. V zimě bylo naopak v budovách zhruba o dva stupně tepleji. Dle jednoho z autorů výzkumu Itmara Lenskyho může snížení teploty o jeden stupeň obyvatelům domu ušetřit až pět procent výdajů za elektřinu.

Kromě pozitivního vlivu na prostředí a kvalitu vzduchu se však zeleň na domech ukazuje jako příznivá také pro lidskou psychiku. Podle závěrů výzkumníků v Singapuru totiž zelené budovy pomáhají i se snižováním stresu obyvatel. „Naše zjištění mají praktické důsledky pro plánování výstavby měst, zejména pro oblasti s vysokou hustotou lidí,“ míní jedna z autorek studie Sarah Chan.

Zdroj: The Times of Israel, Science Daily

Konopná vlákna jsou jedním z nejpevnějších materiálů na světě. Dřevnatá dužina stonků v kombinaci s vápnem a vodou proto dala vzniknout takzvanému konopnému betonu, který představuje zelenou alternativu k běžným stavebním materiálům. Díky vysokému obsahu celulózy v dužině má konopný beton skvělé absorpční vlastnosti a efektivně funguje jako izolační materiál. Ve stavebním průmyslu tak může sloužit ke konstrukci zdí, mostů, podlah, střešních krytin či odhlučňovacích zdí na dálnicích.

Podle dostupných informací pochází 39 procent světových emisí oxidu uhličitého právě ze stavebního průmyslu. Konopí naopak pomáhá uhlíkovou stopu snižovat, a to díky schopnosti absorbovat velké množství oxidu uhličitého z atmosféry. Konopný beton je navíc recyklovatelný a po demolici poslouží například jako hnojivo. Kromě planety však potěší i samotné spotřebitele – díky svým izolačním vlastnostem šetří energii a snižuje hluk. Materiál je ohnivzdorný a odolný vůči plísním a vodě.

Zeleň střechám! Dotační program, který pomáhá hospodařit s vodou a regulovat teplotu stavby, je v republice unikátem. V Brně se do něj přihlásilo bezmála sto občanů, jejichž žádosti radnice postupně prochází. „Mám radost, že se o dotace na zelené střechy hlásí desítky zájemců. Ukazuje se, že města musejí reagovat na probíhající klimatické změny, a toto je jedna z cest, kterou se chceme vydat. Voda, kterou zelené střechy zadrží, bude sloužit pro ochlazování stavby a pro celkové zlepšení mikroklimatu blízkého okolí,“ uvedl náměstek Petr Hladík.

Na životní prostředí myslí i program Nachytej dešťovku, který doplňuje obdobný koncept celorepublikového rozsahu. Žadatelům, kteří v něm uspěli, vyplatí město další příspevek. Záměrem je motivovat občany k udržitelnému a efektivnímu hospodaření s vodou. Oba programy běží v Brně od května a žádosti lze podávat do konce listopadu.

Designéři australské společnosti ArchiBlox představili veřejnosti první prefabrikovaný domek s pozitivní uhlíkovou stopou. Co to znamená v praxi? Po spočítání množství emisí vzniklého výrobou, převozem materiálu a samotnou stavbou se dospělo k výsledku mínus 37 kg oxidu uhličitého na jednoho obyvatele domu za rok. Dům má tedy schopnost likvidovat škodlivé oxidy uhlíku místo toho, aby je produkoval.

Energeticky pasivní dům je charakteristický svými malými rozměry, které zaručují jeho minimální dopad na okolí. Zadní stěna je chráněna kopcem zeminy, aby se docílilo efektivní izolace, přičemž základním principem domu je snaha zachytit v zimě co nejvíce slunečního záření a v létě ho naopak co nejvíce eliminovat.

Snížení produkovaných skleníkových plynů, respektive negativních dopadů na přírodu je dosaženo díky chladicímu potrubí ventilačního systému. Vzduch, který se pod vrstvou země ochladí, je navíc využíván k ventilaci chladničky, mrazáku a jako klimatizace.

Díky promyšlené konstrukci najdete v domě i zeleninovou zahrádku nebo přímo před domem zvýšené záhony zalévané tzv. šedou odpadní vodou. Nechybí ani – u staveb všeho typu stále oblíbenější – zelená střecha.

Na stavbu byly použity materiály bez obsahu škodlivých látek, vyrobené z obnovitelných, lokálních zdrojů jako například dřevo. S tím souvisí také skutečnost, že všechna data jsou vedena kabely, aby se redukovalo množství elektromagnetického záření.

Soukromí včetně eliminace okolního ruchu zajišťuje vzduchotěsný obal budovy. Prosklená čelní stěna je pak třešničkou na dortu, nabízí totiž místo pro relaxaci a nerušený výhled ven.

Zdroj: novinky.cz