Pro vybudování zdravých stravovacích návyků je podle odborníků zásadní období mezi čtyřmi a osmi lety věku dítěte. Většina dětí přesto ve svém jídelníčku dostatek zeleniny nemá, protože k ní nenašli tu správnou cestu. S tím jim má pomoci nový talíř. Využívá poznatků behaviorální psychologie a skutečnosti, že jíme také očima. Způsob, jakým jídlo podáváme, totiž ovlivňuje náš mozek ještě před tím, než ochutnáme první sousto.

Pomůcku s názvem The Helping Plate vytvořila pro jednu z nejvýznamnějších značek zeleniny v severní Evropě nizozemská reklamní agentura DDB Unlimited. Na vývoji spolupracovala s vědci z univerzity ve Wageningenu a zohlednila základní principy, které jsou (nejen) dětskému mozku vlastní. Edukační talíř tak například disponuje důmyslně umístěnými prohlubněmi, v nichž vypadá množství servírované zeleniny mnohem menší, ale pracuje také s psychologií barev nebo zrcadlením – talíř se totiž na první pohled podobá těm pro dospělé, které děti chtějí přirozeně napodobovat. Tvůrci tak i nadále předpokládají, že rodiče půjdou svým dětem příkladem.

Nezisková organizace Loono školí českou veřejnost již více než šest let. Lektoři z řad lékařů, mediků a dalších odborníků předávají v rámci úspěšných kampaní #prsakoule nebo Žiješ srdcem důležité informace srozumitelnou formou a nabádají k důkladné prevenci. Tým Loono se však svého poselství nevzdává ani v době, kdy je zdraví na prvním místě, ale přednáškové sály zůstávají uzavřeny.

„Prakticky okamžitě jsme vytvořili edukační materiály ke koronaviru, které dnes používají stovky firem, nemocnic, škol, lékáren i domovů seniorů. Z workshopů jsme přešli na webináře a přepracovali jsme strategii na rok 2020,“ řekla v nedávném rozhovoru pro Pozitivní zprávy zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Vacková.

Prozradila také, že kromě nové kampaně o duševním zdraví zabrousí i k aktuálnímu tématu imunity a ve svých plánech myslí také na zdravotníky. Připravovaná akademie jim umožní zapracovat na komunikačních dovednostech a lépe se přizpůsobit nové digitální éře.

Moravskoslezký kraj financoval vznik nového kosterního modulu mamuta srstnatého. Mamut se na našem území vyskytoval ještě před 10 tisíci lety. „Model jistě zaujme malé i velké návštěvníky. Ohlédnutí za fascinující minulostí nám pomůže pochopit souvislosti vývoje planety, ale také její křehkost a potřebu ji chránit,“ uvedla náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová.

Vedení zoologické zahrady se snaží o vzdělávání malých i dospělých. Pomáhají mu v tom různé edukační a hrací prvky. „Jde nejen o tradiční informační panely a cedulky, ale čím dál více i o interaktivní a herní koutky a různé jiné názorné ukázky. Jednou z novinek jsou právě modely zvířat, které jinak „naživo“ vidět nemůžete, například v hlubinách žijící „fosílie“ latimérie, obří mořská želva kožatka nebo modely člověkem vyhubených obřích druhů lemurů. Dalším zpestřením jsou pak kosterní repliky v životní nebo nadživotní velikosti. Poslední z nich je právě model kostry mamuta z Bornau v životní velikosti,“ uzavřel ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas.