Zjistili to vědci prostřednictvím studie vedené Výzkumným ústavem Children´s Hospital of Eastern Ontario (CHEO). Podle nich dospívající a mladí dospělí, kteří sníží používání sociálních médií o 50 procent, zaznamenají během několika týdnů výrazné zlepšení toho, jak se cítí ohledně svého těla. „Dospívání je křehké období. Snadno se tehdy rozvinou problémy s vnímáním vlastního těla, poruchami příjmu potravy a duševními chorobami,“ řekl hlavní autor studie Gary Goldfield, vedoucí vědec z výzkumného institutu CHEO. „Mládež tráví u obrazovek v průměru šest až osm hodin denně, z toho velkou část na sociálních sítích. Sociální sítě mohou každý den vystavit uživatele stovkám nebo dokonce tisícům obrázků a fotografií, včetně fotografií celebrit a modelek, což, jak víme, vede k idealizaci krásy, která je nedostažitelná téměř pro každého, což vede k větší nespokojenosti s vlastním vzhledem,“ dodal.

Výzkumu se účastnilo 220 studentů ve věku 17 až 25 let (76 procent žen, 23 procent mužů a jedno procento dalších), kteří byli pravidelnými uživateli sociálních sítí (alespoň dvě hodiny denně) a vykazovali příznaky úzkosti a deprese. V prvním týdnu experimentu byli všichni respondenti požádáni, aby používali sociální sítě jako obvykle, zatímco výzkumníci sledovali jakou dobu stráví u obrazovek. Poté polovina z nich snížila používání sociálních sítí na maximálně jednu hodinu denně. Na začátku i na konci experimentu museli účastníci ohodnotit, jak se cítí ohledně svého celkového vzhledu a hmotnosti. Experiment odhalil, že po třech týdnech jedinci, kteří omezili používání sociálních sítí, zaznamenali výrazné zlepšení v tom, jak vnímali svůj celkový vzhled a váhu, bez ohledu na pohlaví.

Odborníci provedli studii, ve které zjistili, že dospívající, kteří jsou optimističtí, sebevědomí, zažívají pocity štěstí, sounáležitosti a lásky, mají větší pravděpodobnost, že budou mít mezi 20 a 30 lety lepší kardiometabolické zdraví než náctiletí, kterým tyto emoce chybí. „Tato práce naznačuje, že včasná investice do duševního zdraví mládeže může být pro zdraví mladých lidí zásadní,“ uvedla hlavní autorka studie Farah Qureshi, odborná asistentka sociální epidemiologie na Hopkins Bloomberg School of Public Health. 

Vědci zkoumali údaje týkající se zdraví a pohody od téměř tři a půl tisíce amerických teenagerů od roku 1994 do roku 2018. Pomocí odpovědí z doby, kdy byli účastníci teenageři, vědci identifikovali pět aspektů duševního zdraví souvisejících s lepším kardiometabolickým zdravím: optimismus, štěstí, sebevědomí, sounáležitost a pocit, že jsou milováni. Kromě toho odborníci do výzkumu zahrnuli zdravotní hlediska související s kardiometabolickým zdravím, která se podařilo shromáždit ve věku 20 až 30 let, jako je hladina cukru v krvi nebo míra zánětu v těle. Analýza následně odhalila, že dospívající se čtyřmi až pěti pozitivními aspekty duševního zdraví měli o 69 procent vyšší pravděpodobnost, že si udrží dobré výsledky kardiometabolického zdraví jako mladí dospělí, přičemž dosažení každého dalšího aspektu zvyšuje tuto pravděpodobnost o 12 procent.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a JAHA

Opatření proti šíření koronavirové epidemie neměla na mladé lidi jen negativní dopady. Samostatnější než před začátkem epidemie si v současnosti připadá 57 procent dotázaných. Větší zodpovědnost pak v sobě objevilo 35 procent respondentů.

Mladí lidé si kvůli epidemii museli osvojit nové dovednosti. Téměř polovina z nich se naučila vařit a čtyři z deseti dotázaných zjišťovali, jak si poradit s nudou. Více než třetina účastníků průzkumu si zvykla neutrácet peníze za zbytečnosti a přibližně stejně vysoký podíl získal povědomí, jak se o někoho starat, například o sourozence. Hrát na hudební nástroj se naučila pětina dotázaných.

Pandemie se podle všeho pozitivně projevila také na ochotě pomoci druhým. Šest z deseti účastníků průzkumu uvedlo, že během lockdownu začali dobrovolně více pomáhat svým rodičům. Kamarádům a spolužákům se rozhodla pomoci polovina dotázaných, cizím lidem desetina. Nejčastěji se mladí lidé zapojují do úklidu a domácích prací, doučování a rozveselování lidí okolo sebe.

On-line průzkum provedla Generali Česká pojišťovna v březnu letošního roku. Zapojilo se celkem 1025 respondentů ve věku 12 až 17 let. Průměrný věk byl 15,5 roku.

Zdroj: České noviny

„Více a více lidí v dnešních dnech zažívá pocity smutku, bezmoci a mají sebevražedné myšlenky,“ uvedla výzkumnice Kelsy Howard. Pokud se však deprese u dospívajících pomocí léčby zmírní, uleví se i jejich rodičům. „Koncept toho, že emoce mohou být nakažlivé a že se šíří od člověka ke člověku, je mezi psychology dobře znám,“ doplnila Howard.

Nové poznatky přinesl dlouhodobý výzkum 325 dospívajících s diagnostikovanou depresí a jejich rodičů. Dospívající podstoupili léčbu kognitivně behaviorální terapií, nebo užíváním antidepresiv, nebo kombinací obou variant. Třebaže léčba nebyla zaměřena na celou rodinu, měli z ní užitek i rodiče. Jedna čtvrtina rodičů před začátkem léčby uvedla, že cítí střední až těžké příznaky deprese. Po úspěšné léčbě jejich dětí se i symptomy deprese u rodičů zmírnily bez ohledu na to, který typ léčby jejich potomci podstoupili.