Mexiko 23. června přijalo zásadní změnu zákona o ochraně přírody, která zakazuje jakékoli komerční využívání mořských savců s výjimkou vědeckého výzkumu schváleného ministerstvem životního prostředí. Jde o vyústění letité kampaně aktivistů a odborníků usilujících o konec delfinárií a podobných atrakcí.

K přijetí zákona přispěla mimo jiné široká veřejná pobouřenost po zveřejnění záběrů z roku 2020, na kterých se delfín Mincho při vystoupení vážně zranil po dopadu na beton. Tento případ, spolu s dalšími úhyny delfínů v témže zařízení, rozpoutal celonárodní debatu o tom, zda má mít taková „zábava“ v moderní společnosti místo. Novela, přezdívaná „Minchův zákon“, zároveň zakazuje i chov delfínů v zajetí, s výjimkou programů, které mají vést k jejich návratu do volné přírody.

Tamní Úřad pro ochranu životního prostředí nyní zpřísňuje kontroly delfinárií a v několika případech už uložil vysoké pokuty a pozastavil provoz tam, kde podmínky pro zvířata neodpovídaly předpisům. Změna v přístupu odráží i posun ve společnosti – jak uvedla prezidentka Claudia Sheinbaum, způsob, jak zacházíme se zvířaty, vypovídá o tom, jakou úroveň násilí tolerujeme i mezi lidmi.

Nový zákon se dotkne zhruba 350 delfínů držených v asi třiceti zařízeních napříč Mexikem. I když další vystoupení už nebudou povolena, stát zdůrazňuje povinnost zajistit těmto zvířatům dlouhodobou a humánní péči. Organizace bojující proti držení mořských savců v zajetí označily rozhodnutí za významné vítězství na cestě k tomu, aby se delfíni jednou vrátili tam, kam patří – do oceánu, ne na pódium.

Delfín skákavý patří mezi nejinteligentnější a nejcharismatičtější tvory v živočišné říši. Je známý svou společenskou povahou a propracovanou zvukovou komunikací. Tito savci se dorozumívají pomocí bohatého repertoáru pískání a cvakání. Po celý život si také zachovávají hravé chování. To inspirovalo evoluční bioložku Elisabett Palagi ke zkoumání jejich mimických projevů. Spolu se svými kolegy z univerzity v italské Pise zkoumala výraz delfínů, který připomíná lidský úsměv.

Vědci analyzovali 1 288 různých výrazů delfínů v zajetí, které byly zaznamenány na 837 videozáznamech ve dvou mořských zoologických zahradách v Itálii a Francii, když si hráli ve dvojicích a s lidskými trenéry.  Během pozorování odborníci zjistili, že gesto s otevřenou tlamou při hraní se pravděpodobně vyvinulo z kousání na obranu. Pozoruhodné ale je, že skoro 90 procent zaznamenaných výrazů s otevřenými ústy se u delfínů objevilo, když je mohli zaznamenat také spoluhráči. Lze z toho vyvodit, že se delfíni smějí. Toto tvrzení však bude potřebovat další zkoumání.

Delfín se vrátil za svými kamarády

Moře je přirozeným prostředím delfínů. Na Floridě se však začátkem tohoto roku zvídavý delfín vydal na průzkum do jednoho z lokálních vodních toků v rezidenční oblasti ve městě Clearwater. Nejednalo se však o pouhý výlet, zvíře totiž zabloudilo a nemohlo najít cestu zpět. Po dvou týdnech se mu proto vydali na pomoc lidé. Panovaly totiž obavy, že by zvíře mohlo mít po delším pobytu v obydlené oblasti, kde docházelo k jeho interakci s lidmi, problémy se zpětnou adaptací na život ve volném moři a návrat by nemuselo přežít.

Na záchranné akci spolupracovaly tři organizace včetně clearwaterského akvária. Výsledkem byl živý řetěz osmadvaceti biologů, kteří tak popletenému delfínovi vytyčili trasu na volné moře. Do akce byli zapojeni i někteří místní obyvatelé. „Děkujeme obyvatelům této oblasti, že nám umožnili přístup na své pozemky, když jsme delfína monitorovali a zachraňovali. Pomohli mu tak od trápení,“ napsali organizátoři záchranné akce na sociálních sítích.

Uzdravený vlk vesele dovádí ve volné přírodě

Houbaři v září minulého roku našli na Karlovarsku zraněného vlka. Zřejmě jej srazilo auto, přičemž řidič ujel, aniž by zvířeti pomohl. Vlk nemohl na zadní nohy, na starost si jej vzala záchranná stanice v Bublavě na Sokolovsku, čekala jej náročná léčba. „Zpočátku jsme nevěřili, že takto vážně zraněný vlk by se mohl vyléčit až do stavu, kdy bude schopen návratu do přírody. Kolegové ze záchranné stanice Drosera, kteří se vlka jako první ujali, nás však přesvědčili, že je prostě nutné se o to pokusit. Důležitým impulzem pro naše rozhodování byla také pomoc veřejnosti. Finanční dary stovek lidí nám umožnily zaplatit velmi náročné veterinární úkony i následnou intenzivní péči,“ uvedl koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Zotavení vlka po operaci bylo rychlé a úspěšné. Rozhodnutí vypustit mladého vlka zpět do přírody předcházelo detailní zhodnocení nejen zdravotního stavu veterináři, ale i konzultace jeho chování s experty na obdobné případy ze zahraničí a analýza DNA, která určila příslušnost ke konkrétní krušnohorské smečce. „Velice nám svými zkušenostmi pomohly kolegyně ze záchranných center pro vlky v Německu a Itálii, neboť v ČR se jednalo o první případ léčby zraněného vlka z volné přírody,“ doplnil Stýblo. Vlk získal telemetrický obojek, který umožňuje sledování jeho pohybu. Sledování odborníkům umožní po čase vyhodnotit, zda se vlk začlenil do smečky, nebo se vydal vlastní cestou a založil nové teritorium. 

Čtvrtá radost v Zoo Zlín

Ve zlínské zoologické zahradě měli na konci prosince loňského roku pěkné nadělení. Přišlo tam na svět čtvrté mládě tapíra čabrakového. Tentokrát se jedná o samečka, kterého chovatelé pojmenovali Coffee. Díky starostlivé péči matky Nadiry skvěle prospívá. K vidění je každý den v bývalém pavilonu slonů.

Tapír čabrakový je největším druhem tapíra, dospělí jedinci mohou vážit až 300 kg. Jeho domovinou jsou subtropické a tropické pralesy jihovýchodní Asie. Téměř vždy se vyskytuje v blízkosti vodních toků, umí výborně plavat. Skvěle se také potápí, dokáže chodit po dně řeky jako třeba hroši. Ve volné přírodě tapíři čabrakoví patří mezi ohrožená zvířata. Každé narozené mládě je proto významnou událostí. Odhaduje se, že v současnosti zbývá posledních 5 000 jedinců přežívajících v Barmě, Thajsku, Malajsii a na Sumatře. Na vině je především těžba exotického dřeva a přeměna deštného pralesa na zemědělskou půdu, např. na plantáže palmy olejné.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Novinky, iRozhlas, Mendelu, Zoo Zlín

Delfínům se stal osudným břeh Rudého moře v oblasti Umludž na severozápadě země. Údajně to zapříčinil silný vítr v kombinaci s nestabilními povětrnostními podmínkami. Na záchraně spolupracovali pracovníci tamního ministerstva životního prostředí, vodohospodářství a zemědělství s příslušníky pohraniční stráže a civilní obrany. Zapojila se i řada dobrovolníků.

Záchranná akce dopadla úspěšně. Většinu delfínů se podařilo vyprostit a nyní už zase vesele dovádějí ve vlnách. O radostné zprávě informoval server Ekolist.

V loňském roce žilo v oblasti zhruba 50 jedinců. Ztišení lodní dopravy dalo druhu prostor pro návrat do domovských vod a mořským biologům vzácnou příležitost prozkoumat život růžových delfínů zblízka. Výzkum ukázal, že se novým podmínkám přizpůsobují nečekaně rychle. Tato skutečnost dává vědcům naději, že se populaci delfínů i po skončení pandemie podaří obnovit.

Nejvýznamnějším ohrožujícím faktorem zůstává vysokorychlostní lodní doprava v deltě Perlové řeky mezi městy Hong Kong a Macau. Podle mořské bioložky z Univerzity St. Andrews Lindsay Porter by měla vláda přijmout odpovídající opatření. „Pokud bychom měli k dispozici komplexnější plán na efektivní ochranu delfínů, byli bychom v krátkém čase schopni jejich úbytek zvrátit,“ uvedla pro agenturu Reuters Lindsay Porter.

Zdroj: Reuters

Mořské parky a akvária čelí v posledních letech čím dál většímu tlaku na omezení vystavování zvířat, jako jsou delfíni či velryby. Ukončit tento etický problém by mohl nový vynález robotického delfína, kterého se designéři snažili vytvořit tak, aby se co nejvíce podobal živému. „Věříme, že je čas přehodnotit toto odvětví a že nový přístup může být humánnější a zároveň výhodnější,“ řekl designér robotů Roger Holzberg pro časopis The Guardian.

První prototyp robotického delfína váží 270 kilogramů a testovací publikum ho nebylo schopné rozeznat od živého. Cena delfína je více než 600 milionů korun, což by se ale i tak provozovatelům parků mělo vyplatit. I když stojí dvakrát víc než živé zvíře, výhoda robotů je jejich delší životnost a menší náročnost na stravu a podmínky chovu. Podle Li Wanga z Edge Innovations už se minimálně jedna čínská společnost rozhodla nahradit živé delfíny ve svých akváriích roboty.  

Zdroj: The Guardian

Z desetitisíců orcel tuponosých, dříve žijících v řece Mekong, zbývalo v roce 2015 posledních osmdesát kusů. Nedostatek potravin během války totiž způsobil, že lidé začali tyto delfíny lovit pro svou obživu. Později je ohrožovaly také velké sítě používané k lovu menších ryb.

Kambodžská vláda proto vyhlásila řeku chráněnou zónou a přijala další mimořádná opatření, která zřejmě nesou své ovoce – počet orcel se podle posledního sčítání zvýšil na 92, což je nejvíc za posledních dvacet let. Během prvních měsíců tohoto roku navíc přírodovědci zaznamenali další tři nová mláďata.

Orcely tuponosé patří k méně známým říčním delfínům. Celosvětově se vyskytují pouze na třech místech, a to právě v Mekongu, v indonéské řece Mahakam a v řece Iravádí v Myanmaru.

Zdroj: ČT