Henna jako lék: Starověké barvivo by mohlo uzdravovat zjizvená játra

Rostlina známá tisíce let pro barvení vlasů a těla by mohla podle moderní vědy posloužit i jako lék schopný snižovat jizvy v játrech a podporovat jejich regeneraci. Informace o tom přinesl web 100+1.

Henovník bílý (Lawsonia inermis) je nenápadná tropická rostlina, která nejlépe roste při teplotách nad 35 °C. Přesto se v mnoha zemích pěstuje kvůli henně – červenému pigmentu používanému po staletí k dekoraci vlasů a těla. Vedle kosmetického využití má rostlina i léčivé účinky: podporuje zdraví vlasů a kůže, působí antibakteriálně a antisepticky a tradičně se používala také jako protijed či afrodiziakum.

Nové studie z Osacké metropolitní univerzity v Japonsku naznačují, že henna by mohla pomoci také pacientům s poškozenými játry. Chronické poškození jater – například vlivem toxinů, virů nebo alkoholu – vede k tvorbě zjizvené tkáně, tzv. fibrózy, která může přejít v cirhózu. Dosud neexistuje lék, který by tento proces dokázal přímo zastavit nebo zvrátit.

V laboratorních testech vědci prozkoumali 1 880 chemických sloučenin a hledali látky schopné snížit aktivitu genu COL1A2, klíčového pro tvorbu kolagenu. Zpočátku slibně působil lapachol z jihoamerického stromu lapačo, výrazně účinnější a méně toxická však byla právě látka lawsone z henovníku.

Lawsone snížila hladiny αSMA a kolagenu – markerů aktivace jizevnatých buněk. Dále zvýšila proteiny chránící buňky před oxidačním stresem a blokovala bílkoviny podporující tvorbu vaziva. Také tlumila signální dráhu YAP, která spouští aktivaci jaterních hvězdicových buněk, klíčových pro regeneraci a poškození jater.

V pokusech na myších lawsone výrazně omezila ukládání kolagenu, zlepšila jaterní funkce a pod mikroskopem byla játra viditelně zdravější. Výsledky byly publikovány v časopise Biomedicine & Pharmacotherapy.

Autoři však zdůrazňují, že jde zatím o laboratorní fázi výzkumu. Přesný mechanismus, jak lawsone ovlivňuje YAP, není dosud znám a je třeba najít bezpečný způsob, jak látku dopravit přímo do jaterních hvězdicových buněk, aniž by poškodila jiné tkáně.