Vaječníky po menopauze nejsou zbytečné, zjistili vědci

Dlouho platilo, že vaječníky jsou po menopauze stejně bezúčelné jako slepé střevo. Nový výzkum americké bioložky Francescy Duncanové ze Severozápadní univerzity ale tuhle představu obrací naruby. Podle něj orgán po konci plodného období zřejmě přebírá úplně jinou funkci, možná spojenou s imunitou. Informoval o tom server ČT24.

Po poslední menstruaci se vaječníky výrazně zmenší, přestanou uvolňovat vajíčka a ztratí většinu prokrvení. Úplně se ale nevypnou. Dál produkují hormony, hlavně androgeny jako testosteron, a to klidně deset let, někdy i déle. Zajímavé je načasování celého poznání: zhruba ve stejnou dobu, kdy se ukázalo, že slepé střevo pomáhá řídit střevní mikroflóru, začaly přicházet první náznaky, že i vaječníky tělo dál nějak využívá.

Duncanová se zaměřila na takzvané senescentní buňky, kterým se přezdívá „zombie buňky". Přestávají se dělit, ale dál v těle přežívají a tenhle stav umějí přenést i na okolní buňky. Předpokládá se, že právě ony stojí za projevy stárnutí, protože se postupně hromadí v tkáních. Z etických důvodů nemohla pracovat s vaječníky mladých žen, odběr by je připravil o plodnost, takže zkoumala výhradně ženy po menopauze.

Sama přiznává, že čekala spíš neúspěch. Místo toho zjistila, že u žen mezi 50 a 75 lety buňky vaječníků vyrábějí odlišné proteiny. „Pro mě to bylo opravdu překvapivé, protože pokud by tento orgán neplnil žádnou funkci, dalo by se předpokládat, že s věkem nedojde k žádným změnám. Vše by vypadalo stejně," říká Duncanová. „To nám ukázalo, že se v tomto orgánu děje ještě něco jiného."

Další pokusy už musely proběhnout na laboratorních myších, u lidí by výzkum etika dál nepustila. U starých myší vědci popsali, že „vysloužilé vaječníky" zachytávají imunitní buňky a jejich signály pak vypouštějí do těla. Našlo se jich tam nečekaně mnoho druhů. Zatím není jasné, jestli vaječníky v imunitě opravdu hrají roli, nebo se tam buňky shromažďují náhodně.

Jedna z hypotéz zní, že vaječníky se po menopauze stávají místem, kam imunitní buňky přicházejí a kde se mění, což by mohlo mít účinky na celé tělo. To by možná pomohlo vysvětlit, proč se ženy dožívají vyššího věku než muži, ale ve stáří bývají méně zdravé.

„Tento výzkum mění pohled vědců na ‚postreprodukční vaječník‘ ze ‚zbytečné, prázdné skořápky‘ na něco s potenciálně novou funkcí," uvedla pro časopis Science gerontoložka Bérénice Benayounová z University of Southern California, která se na studii nepodílela. Duncanová zdůrazňuje, že je nutné ve výzkumu pokračovat, protože v poznání ženského zdraví zůstávají obrovské mezery.