Amerika poprvé hubne. Léky na obezitu bere 11 procent lidí

Spojené státy si roky nesly nálepku země obézních. Podíl lidí, kteří splňovali definici obezity, stoupal rok co rok a nikdo nevěděl, jak trend zastavit. Teď se poprvé po dlouhé době objevilo v datech něco nezvyklého: křivka se zlomila a začala klesat. Podle nového průzkumu Gallupova institutu za tím zřejmě stojí moderní léky proti obezitě, které za pouhých pět let od schválení pronikly do velké části americké společnosti.

Čísla mluví jasně. Zatímco ještě před dvěma lety užívala takzvané léky na bázi GLP-1 jen tři procenta obyvatel USA, dnes je to celých jedenáct procent. Vyzkoušet je někdy mělo patnáct procent Američanů a o jejich existenci ví prakticky každý, průzkum uvádí 91 procent dospělé populace. Gallup vycházel z odpovědí více než pěti tisíc dospělých lidí napříč zemí.

Přípravky jako Ozempic nebo Wegovy nejsou žádnou novinkou z laboratoře, kterou by lidé teprve poznávali. Vstoupily do běžného života. První lék tohoto typu, Wegovy od dánské firmy Novo Nordisk, schválily americké úřady v roce 2021. Během několika let se z něj a jeho konkurentů stal fenomén, o kterém se mluví u večeří i v ordinacích.

Křivka se zlomila

Nejzajímavější na celém průzkumu je souběh dvou věcí. Až do roku 2022 platilo, že podíl obézních Američanů roste. Tehdy dosáhl 39,9 procenta a zdálo se, že nic ten trend nezastaví. Jenže právě v roce 2022 se léky s GLP-1 začaly šířit ve větším měřítku, a od té chvíle podíl obézních pomalu, ale viditelně klesá. Letos v půlce roku už bylo obézních jen 36,4 procenta. „Jedná se o statisticky významný pokles,“ konstatoval Gallup.

Časová souhra je natolik nápadná, že se nabízí spojitost. A není to jediný signál. Od roku 2023 se v USA zastavil růst počtu lidí s cukrovkou druhého typu, tedy nemocí, která jde s obezitou ruku v ruce. Patnáct let předtím přitom počet diabetiků neustále stoupal. Gallup ale krotí očekávání: výrazný pokles počtu nemocných zatím čekat nelze, na to je potřeba delší doba.

Kdo přesně hubne nejvíc, ukazuje pohled na věkové skupiny. Největší úbytek zaznamenali lidé mezi padesáti a čtyřiašedesáti lety, kde míra obezity spadla o pět procentních bodů na 42,8 procenta, a lidé ve věku 40 až 49 let s poklesem o 4,3 bodu na 43,3 procenta. Právě tyto ročníky přitom sahají po injekcích proti obezitě nejčastěji, jak vyplývá z dat Gallupova institutu. Souvislost mezi tím, kdo léky bere, a tím, u koho obezita klesá, je tedy zřetelná.

Podobný obrat potvrzují i další zdroje. Studie zveřejněná v odborném časopisu JAMA Health Forum popsala první pokles míry obezity za nejméně deset let, byť mírný, z 46 procent v roce 2022 na 45,6 procenta v roce 2023. Různé metodiky přinášejí různá čísla, směr je ale stejný. A že jde skutečně o boom, dokládá další údaj: užívání GLP-1 léků konkrétně kvůli hubnutí vzrostlo mezi lety 2019 a 2023 o závratných 700 procent, jak spočítala studie v Annals of Internal Medicine, na kterou upozornila stanice ABC News.

Značka, nebo míchané na zakázku

Ne všichni uživatelé sahají po originálních přípravcích. Značkové léky jako Ozempic nebo Wegovy tvoří podle průzkumu 68 procent současné spotřeby. Devatenáct procent lidí užívá takzvané složené neboli na míru namíchané verze a dalších dvanáct procent si vlastně není jistých, co přesně berou. Zajímavé je, že uživatelé značkových léků uváděli o něco nižší účinnost než ti, kdo sáhli po individuálně připravovaných variantách. Obě skupiny nicméně léky považují za účinné.

Právě kolem těch složených verzí ale panuje napětí. Americký úřad FDA loni nařídil zastavit jejich výrobu, přesto zůstávají oblíbené, hlavně kvůli nižší ceně, která je zpřístupňuje širším vrstvám. Do července 2025 přitom úřad obdržel celkem 605 hlášení o nežádoucích účincích spojených právě se složenými GLP-1 léky, jak upozornil server The Hill. Rozpor mezi dostupností a bezpečností tak zůstává otevřený.

Za celým příběhem stojí i pořádné peníze. Ozempic a Wegovy vydělaly firmě Novo Nordisk v roce 2024 dohromady kolem 26 miliard dolarů a americký trh se na prodejích léků proti obezitě podílel z více než 71 procent. Celkové tržby dánské společnosti vzrostly o 26 procent a čistý zisk se vyšplhal na zhruba 14,6 miliardy dolarů, uvedl magazín Fortune. Idylka to ovšem není. Konkurent Eli Lilly začíná Novo Nordisk tlačit natolik, že firma letos poprvé od uvedení léků na hubnutí čekala pokles tržeb, a to až o 13 procent.

Zda pokles obezity vydrží, ukáže čas. Gallup opatrně dodává, že u cukrovky se zásadní obrat teprve rozehrává a na výraznější změny bude potřeba počkat déle.