Byznys·6 minut radosti
Solární elektrárnu na Moravě teď vlastní její odběratelé
Energetické družstvo Hnutí DUHA spustilo na Břeclavsku svou první vlastní elektrárnu, kterou dohromady vlastní 239 členů z celé republiky. Přebytky elektřiny si od srpna začnou dělit desítky odběrných míst z okolí za aktuální cenu 2 koruny za kilowatthodinu.
#energetika#komunitní energetika#solární energie#Jihomoravský kraj#komunita
Na střeše jedné ekologické farmy ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku přibylo touto sezónou kolem stovky fotovoltaických panelů, které tam ale nepatří farmě. Část vyrobené elektřiny spotřebuje přímo Ekofarma Probio, přebytky si mezi sebou rozdělí členové družstva ze správních obvodů v okolí, včetně Brna. Jde o první vlastní elektrárnu Energetického družstva Hnutí DUHA — reálné sdílení elektřiny z menších zdrojů přitom družstvo zkoušelo už dřív.
Elektrárna, kterou družstvo vlastní společně
Elektrárnu postavilo a od 11. června letos provozuje Energetické družstvo Hnutí DUHA — jde o jeho vůbec první vlastní zdroj. Instalovaný výkon je zhruba 50 kilowattů, roční výroba se odhaduje na 49 megawatthodin, tedy zhruba tolik, kolik za rok spotřebuje patnáct až dvacet běžných domácností. Družstvo má celkem 239 členů z celé České republiky, k projektu ve Velkých Hostěrádkách se jich zatím přihlásilo 16 s vlastními odběrnými místy (zjednodušeně: elektroměry jednotlivých domácností) a cílem je dostat se na 20 až 30. Nejde o pobočku velkého komerčního poskytovatele, ale o malé společenství lidí, kteří se stali členy družstva a prostřednictvím něj elektrárnu společně vlastní — každý zaplatil základní členský vklad (aktuálně 5 000 Kč) a má jeden hlas bez ohledu na jeho výši. „Nejde jen o další fotovoltaickou elektrárnu. Ukazujeme, že běžní lidé se mohou spojit a společně si zajistit levnou elektřinu z obnovitelných zdrojů,“ řekl k projektu Ondřej Pašek z Hnutí DUHA.
Hnutí DUHA samo je environmentální organizace, která se dlouhodobě věnuje prosazování obnovitelných zdrojů a přívětivější energetické legislativy. Založení vlastního energetického družstva bylo podle organizace logickým dalším krokem — ukázat na konkrétním, reálně fungujícím příkladu, že si lidé mohou zdroj energie postavit a vlastnit společně.
Co sdílení znamená pro peněženku
Ostré sdílení mezi členy má začít 1. srpna 2026, jakmile se dokončí administrativa v Energetickém datovém centru — celostátním systému, který eviduje, kolik elektřiny si jednotlivá odběrná místa mezi sebou rozdělují. Prakticky to funguje tak, že se vyrobená elektřina rozpočítává mezi zapojená odběrná místa podle jejich podílu vždy za každou čtvrthodinu zvlášť — proto elektrárna sice ročně vyrobí tolik, kolik spotřebuje patnáct až dvacet domácností, ale reálně pokryje jen část spotřeby zapojených členů: sdílet totiž jde jen elektřina vyrobená přesně ve chvíli, kdy ji někdo z nich zrovna odebírá, ne nazbyt vyrobený přebytek z poledne pro spotřebu večer. Družstvo odhaduje, že sdílená výroba pokryje zhruba 30 procent roční spotřeby zapojených domácností — členka družstva Ilona Musilová k tomu řekla, že jí družstevní elektrárna umožní pokrýt až 30 procent spotřeby vlastní domácnosti a nabízí jí tak větší finanční jistotu do budoucna. Členové budou za sdílenou elektřinu platit cenu 2 koruny za kilowatthodinu — to je cena jen za samotný vyrobený proud, bez poplatků za jeho dopravu po drátech, které se platí zvlášť jako u běžné elektřiny. Zbytek spotřeby si budou muset dál kupovat od svého běžného dodavatele jako dosud, komunitní elektrárna tedy spotřebu nenahrazuje úplně, jen ji zlevňuje.
Proč se to rozjelo zrovna teď
Za časováním stojí i změna pravidel. Dosud mohla energetická společenství sdružovat odběratele jen v maximálně třech sousedících obcích s rozšířenou působností nebo na území Prahy — tedy zjednodušeně v okruhu několika sousedních měst a jejich okolí. Novelu vyhlášky, která tohle omezení ruší, schválila vláda 1. července 2026, účinná je ale až od 1. srpna 2026. Změny skupin se v Energetickém datovém centru promítají vždy až od začátku následujícího měsíce, takže elektřinu bude možné podle nových pravidel skutečně sdílet napříč republikou od září 2026. Podobná úprava čeká sdílení i v jiném ohledu: pevný procentní klíč, podle kterého se elektřina mezi účastníky dělí, používají dnes všechny skupiny bez rozdílu velikosti. Liší se ale v tom, kolikrát se nevyužitá elektřina znovu nabídne dalším místům ve skupině — u menších skupin až čtyřikrát (tzv. pětikolová metoda), u větších se dosud počítalo jen jednou. Od 1. srpna 2026 bude pětikolová metoda dostupná pro skupiny až do sta zapojených odběrných a výrobních míst místo dosavadních padesáti, prakticky se to ale projeví hlavně od září. Družstva jako Hnutí DUHA s pár desítkami členů se tak žádného z těchto limitů zatím nemusí obávat, ale ukazuje to, že se pravidla pro celý obor teprve dolaďují za pochodu.
💡 Zajímavost: Než elektrárna ve Velkých Hostěrádkách vůbec vznikla, měli členové družstva zkušenost se sdílením elektřiny už z jiných, menších zdrojů: mezi listopadem 2025 a dubnem 2026 si takto ve čtyřech skupinách napříč devíti výrobci a osmnácti odběrnými místy rozdělili přibližně 2 megawatthodiny — zlomek toho, co má nová elektrárna sama o sobě vyrobit za jediný rok.
Jiný model než velké sdílení elektřiny
V Česku vedle družstev vznikají i komerční platformy, které pomáhají propojovat jednotlivé výrobce s odběrateli a zajišťují registraci, fakturaci či nastavení skupin sdílení — odběratelé v takovém případě nemusejí zdroj spoluvlastnit. Model družstva Hnutí DUHA je oproti tomu blíž tradičnímu družstevnictví: členové se skládají na stavbu, elektrárnu spoluvlastní a rozhodují o jejím provozu. Podle družstva jde o jeden z prvních příkladů takhle úzce pojaté komunitní energetiky v Česku, byť podobné modely postupně zkoušejí i další skupiny nadšenců pro obnovitelné zdroje.
Energetických společenství všeho druhu — od malých družstev po sdružení celých obcí — evidoval Energetický regulační úřad na začátku listopadu 2025 kolem osmdesáti pěti, s tím, že další žádosti průběžně přibývaly — obor je tak pořád na začátku. Právě proto dává menší a jednodušší model, jaký zvolilo Hnutí DUHA, smysl jako první krok — s pár desítkami členů se dá snáz sladit, kdy a kolik kdo elektřiny odebírá.
Co s tím teď
Pro domácnost, která na vlastní střeše fotovoltaiku mít nemůže nebo nechce — ať už proto, že bydlí v bytě, má nevhodnou střechu, nebo si samostatnou instalaci nemůže dovolit —, ukazuje projekt jinou cestu: stát se členem družstva, které zdroj vlastní, a podílet se na levnější elektřině bez nutnosti stavět a provozovat vlastní fotovoltaiku. Členové nyní platí za sdílenou silovou elektřinu 2 koruny za kilowatthodinu; k tomu se stále platí distribuční a další regulované poplatky jako u běžné elektřiny. Družstvo usiluje o dlouhodobě stabilní cenu, může ji ale v budoucnu změnit. Podobná družstva už v Česku vznikají i jinde a se zrušením geografického omezení od srpna 2026 se dá čekat, že jejich členství přestane být vázané na to, kde kdo bydlí.
Ověřeno z:
- Hnutí DUHA — tisková zpráva o spuštění komunitní solární elektrárny (11. 6. 2026)
- Břeclavský deník — reportáž o první komunitní solární elektrárně na Břeclavsku
- e15.cz — o novele rušící geografické omezení energetických společenství (schválena 1. 7. 2026, účinná od 1. 8. 2026) a stavu registrací
- TZB-info — o zvýšení limitu pro pětikolové sdílení z 50 na 100 odběrných míst od srpna 2026
Klikněte, když vám článek udělal radost
Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivních zpráv.
Napsal: Libor HořeníRedaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.







