Školy zakládají jedlé zahrady, děti z nich už i vaří

V mateřské škole v Horní Lidči na Vsetínsku se děti starají o novou jedlou zahradu. Vysely například mrkev, červenou řepu, špenát, ředkvičky, hrášek, cibuli nebo brambory a pečují také o bylinky, ovocné keře a stromy. Část úrody mohou sníst přímo a část využívá školní kuchyně — z vlastního špenátu už například kuchařky připravily dětem polévku. Podobné zahrady vznikají u škol po celé republice — někde jako pestrá venkovní učebna, jinde přímo jako zdroj jídla pro školní kuchyni.

Zahrada jako druhá třída

Přírodní zahrada u školy nebo školky má fungovat jako venkovní učebna napříč předměty — od přírodopisu klidně až po matematiku nebo čtení. Podle zkušeností škol, které už takovou zahradu mají, do ní kromě pěstebních záhonů může patřit i jezírko, ohniště, malá meteorologická stanice, pokusná políčka nebo posezení s lavičkami k výuce venku. Samotná certifikace spolku Přírodní zahrada vyžaduje především hospodaření bez pesticidů a herbicidů, umělých hnojiv a rašeliny. Další body zahrada získává třeba za kompostování, zadržování dešťové vody nebo vytváření úkrytů pro drobné živočichy — nemusí ale splnit úplně všechna doplňková kritéria. Děti se starají o rostliny od zasetí až po sklizeň, zapojují při tom čich, hmat i chuť a učí se trpělivosti — úroda nepřijde hned, ale až po týdnech péče.

Hnutí staré čtvrt století

Myšlenka přírodních zahrad s logem malého ježka vznikla v Rakousku v roce 1999 a do Česka dorazila o dva roky později prvním vzdělávacím seminářem 21. března 2001 v Českých Budějovicích. Dnes, o pětadvacet let později, eviduje koordinující spolek Přírodní zahrada přes 850 certifikovaných zahrad po celé zemi, z toho víc než 150 jich má status „ukázkové" a jsou otevřené k návštěvě pro inspiraci. Do celkového počtu se přitom počítají všechny druhy pozemků — školní, soukromé zahrady, obce i komunitní centra —, dohromady evidovaně pokrývají přes 140 hektarů; jde ale jen o součet zahrad, které svou plochu spolku nahlásily, takže reálná plocha všech 850 zahrad může být vyšší. Zahrada může získat plaketu ve dvou úrovních, základní nebo vyšší „ukázkovou". Do roku 2014 byla certifikace zdarma, dnes se za ni platí podle jednotného ceníku — výnos slouží jako spolufinancování vzdělávacích a informačních materiálů a akcí, které spolek pro zahrady pořádá.

Stát přidal na rozšíření přes sto milionů

Zájem škol posiluje i stát, byť jde o samostatnou podporu nezávislou na certifikaci spolku Přírodní zahrada. Ministerstvo životního prostředí loni v září vypsalo z Národního programu Životní prostředí výzvu na budování přírodních zahrad s celkem 110 miliony korun, přičemž jedna škola může na svůj projekt získat až 500 tisíc korun — příspěvek ale pokrýval jen 60 % způsobilých výdajů ve vymezených podporovaných obcích, respektive 50 % v ostatních obcích, zbytek si musela škola nebo zřizovatel doplatit sama. Ministerstvo přitom připomnělo, že s jeho podporou v minulých letech vzniklo dohromady už na 1 200 areálů určených k výuce dětí venku — nová výzva má tuhle síť dál rozšiřovat. Souběžně stát na podporu takzvaných lesních klubů, kde děti tráví venku podstatnou část dne bez ohledu na počasí, vyčlenil dalších 90 milionů korun — do předregistrační výzvy v roce 2024 se přihlásilo 99 zájemců, kteří se tím kvalifikovali k podání žádosti o dotaci v hlavní výzvě. Kluby dostávají příspěvek 207 korun za každou odučenou hodinu, ze 40 procent předem a zbytek zpětně po vyúčtování, aby jim provoz nezávisel jen na tom, kolik si vyberou na školném od rodičů.

Jedlá zahrada, kde se i vaří

Vedle obecných přírodních zahrad existuje i užší program zaměřený přímo na pěstování jídla. Občanská iniciativa Skutečně zdravá škola, která od roku 2014 pomáhá zlepšovat kulturu školního stravování, uvádí, že se do jejího programu dosud zapojilo přes šest set škol se sto tisíci dětmi, žáky a studenty. Součástí je i grantová výzva Jedlá školní zahrada, kterou pořádá spolu s řetězcem Lidl a která funguje od roku 2022 — její třetí ročník proběhl v roce 2025 a vybraných osm škol v něm získalo každá přesně 100 tisíc korun na založení nebo úpravu vlastního záhonu. Je to výrazně méně než u velké dotace ministerstva, ale i tahle menší částka stačí na vyvýšené záhony, kompostér nebo nářadí pro celou třídu. Právě z tohoto grantu vznikla i zahrada v Horní Lidči: rodiče nejdřív odstranili staré nefunkční záhony, děti nasbíraly listí a větve jako výplň nových záhonů, samotné záhony pak postavila místní firma a škola si zároveň rozšířila kompostovací prostor.

Jak může začít i jiná škola

Škola, která chce mít vlastní zahradu, nemusí hned usilovat o certifikaci ani žádat o velkou dotaci. Stačí začít malým vyvýšeným záhonem s bylinkami nebo pár truhlíky na okně třídy a postupně přidávat další záhony podle toho, kolik má škola dobrovolníků mezi učiteli a rodiči. Spolek Přírodní zahrada nabízí poradenství i seznam certifikovaných zahrad v okolí, kam se lze jet podívat, jak to dělají jinde. Pro financování může sledovat budoucí výzvy Ministerstva životního prostředí nebo případné další ročníky grantového programu Lidl a Skutečně zdravá škola — výzvy popisované v tomto článku už byly uzavřeny — anebo si menší záhon pořídit svépomocí, bez čekání na dotaci. Podle zkušeností škol, které už zahradu mají, bývá důležitější než velikost pozemku ochota pár lidí věnovat jí čas i mimo vyučování: zalévání o prázdninách, podzimní úklid záhonů nebo domluva na dovozu kompostu. Konkrétní kontakty na certifikaci i na obě grantové výzvy najde škola na webu spolku Přírodní zahrada a organizace Skutečně zdravá škola.

---

Ověřeno z:

• Přírodní zahrada z.s. — 25 let hnutí přírodních zahrad v ČR, přehled certifikací (24. 5. 2026)
• Ministerstvo životního prostředí — tisková zpráva o dotacích na přírodní zahrady a lesní kluby (18. 9. 2025)
• Skutečně zdravá škola — přehled zapojených škol v programu
• Valašský deník — jedlá školní zahrada v MŠ Horní Lideč