Zdraví·6 minut radosti

Otužování v ledové vodě spojuje v Česku mladé i seniory

Zimní plavání v Česku pořádají desítky klubů po celé republice. Tradiční závody jako Memoriál Alfreda Nikodéma i tříkrálová plavba pod Karlovým mostem hlásí stabilní zájem, lékaři ale radí opatrnost.

#otužování#zimní plavání#zdraví#tradice#Praha

Foto: I. plavecký klub otužilců Praha (Daniel Skuhra, Martin Černý)

Vzduch měl na pražském Slovanském ostrově čtyři stupně pod nulou, voda ve Vltavě necelé čtyři stupně nad nulou. Přesto se do řeky u Národního divadla ponořili lidé od třináctiletého Vojtěcha Kočiny po třiaosmdesátiletého Andreje Dzubu. Byl 26. prosinec 2025 a v Praze se plavala už 79. edice nejstaršího otužileckého závodu v zemi. Podobné akce se každou zimu odehrávají i mimo hlavní město – na rybnících, řekách a přehradách po celé republice.

Tradice, která pokračuje přes tři čtvrtě století

Memoriál Alfreda Nikodéma pořádá I. plavecký klub otužilců Praha každý rok na Štěpána a patří k němu tři tratě – 100, 300 a 750 metrů. Předem se na loňský ročník přihlásilo 262 plavců z registrovaných oddílů a 108 neregistrovaných zájemců, do vody jich nakonec vstoupilo 331 – oficiální rozdělení na registrované a neregistrované mezi těmi, kdo opravdu plavali, zpráva neuvádí. Neregistrovaní účastníci navíc museli předem doložit lékařskou prohlídku a otužilost, takže nešlo o nahodilé nováčky. Dnešní tradici drží od roku 1947 Tělovýchovný otužilecký klub Oldřicha Lišky, jehož současný nástupce na ni navazuje – sám Nikodém, zlatník narozený v roce 1864, se do ledové Vltavy poprvé pustil v prosinci 1923.

Desítky klubů od Vltavy po rybníky

Otužování dnes v Česku není záležitostí jen Prahy. Přehled Českého svazu plaveckých sportů uvádí po celé zemi několik desítek oddílů a klubů zimního plavání – nejvíc jich má jižní Morava, hodně jich je i na jihu Čech a na Olomoucku, další fungují na Plzeňsku, Pardubicku i v samotné Praze. V Karlovarském, Ústeckém a Zlínském kraji podle stejného seznamu registrovaný klub zatím nemají, neznamená to ale, že se tam lidé neotužují neformálně mimo evidenci. Předseda České otužilecké unie Vladimír Komárek ještě v roce 2016 odhadoval počet lidí v organizovaných plaveckých soutěžích na asi pět set, tehdy s tím, že po propadu zájmu po roce 1989 čísla znovu rostou; jak přesně vysoké je to číslo dnes, aktuální data neuvádí.

Vedle klubového sportu žije i pouliční tradice. Muzeum Karlova mostu spolu s Českou otužileckou unií pořádá 6. ledna tříkrálovou otužileckou plavbu pod Karlovým mostem – v roce 2026 to bylo už popatnácté. Pořadatelé před akcí čekali přes třicet plavců včetně hostů ze zahraničí, kteří měli zdolat asi dvěstěmetrový úsek od pátého mostního pilíře k přístavišti pod Juditiným mostem, kde na ně čekal tradiční převoznický punč.

Co ukazují studie o vlivu na tělo

Vědecká evidence o otužování zatím není tak jednoznačná, jak by si mnozí přáli. Systematická review a metaanalýza publikovaná v lednu 2025 v časopise PLOS ONE, která shrnula 11 studií s 3 177 účastníky, zaznamenala u koupelí ve studené vodě měřitelné snížení pociťovaného stresu – ale až s odstupem dvanácti hodin po ponoru, ne hned. Bezprostředně po vstupu do studené vody se naopak krátkodobě zvýšily zánětlivé markery v krvi, což autoři popisují jako akutní stresovou reakci organismu, ne jako prospěšný efekt. Studie přitom zkoumaly zdravé dospělé nad 18 let a většinou koupele nebo sprchy o teplotě 7 až 15 stupňů – přímo o plavání v otevřené řece o 3,6 stupně tedy nevypovídají.

U imunity byla data nejméně přesvědčivá: samotná metaanalýza žádný jednoznačný účinek neprokázala. Jedna dílčí studie sice zaznamenala u otužilců až o 29 procent nižší nemocenskou absenci, počet dní, kdy se lidé skutečně cítili nemocní, se ale mezi skupinami nelišil – i sami autoři proto k závěru o posílené imunitě radí opatrnost. Mírně lepší výsledky se ukázaly také u kvality spánku a subjektivně vnímané kvality života, po třiceti dnech byl rozdíl u kvality života statisticky významný, po devadesáti dnech už ale ne. Autoři shodně volají po dalších, kvalitněji provedených studiích.

💡 Zajímavost: Muž, po němž se závod jmenuje, plaval o Vánocích ve Vltavě ve vojenské uniformě s puškou na zádech, jindy zase s nohama zavázanýma v pytli – a v roce 1928 se k jeho vánočnímu plavání u Národního divadla přidalo 63 dalších otužilců.

Bezpečnost napřed: na co si dát pozor

Nadšení pro otužování má i odvrácenou stranu, na kterou upozorňují lékaři. Kardiolog MUDr. Radek Pudil pro Český rozhlas Hradec Králové popsal, že chlad v těle vyvolává takzvanou centralizaci oběhu – cévy v kůži se stáhnou, aby si tělo udrželo teplo, zároveň ale stoupá krevní tlak a nároky na srdce. Otužování je podle Pudila zdravé a v rozumné míře ho mohou provozovat i kardiologičtí pacienti, ale ne bezhlavě – mělo by mu předcházet vyšetření a domluva s kardiologem.

Náhlé ponoření do ledové vody navíc vyvolává takzvaný chladový šok: tělo se mimovolně rozdýchá a zrychlí tep i tlak, u zranitelných lidí to může vyvolat i poruchu srdečního rytmu. Ztráta kontroly nad dechem přitom zvyšuje riziko utonutí, i proto zkušení otužilci radí neplavat nikdy o samotě. Praktická lékařka MUDr. Monika Hilšerová pro Blesk.cz varovala, že neočekávaný vstup do ledové vody může vyvolat zástavu srdce nebo křeče, v nejhorších případech i smrt, zejména u starších lidí. Schopnost snášet chlad se navíc při delší pauze – třeba kvůli nemoci – citelně sníží, proto je po přestávce lepší zátěž zvyšovat znovu postupně, ne se hned vracet tam, kde člověk skončil vloni.

Jak riziko co nejvíce snížit

Zkušení otužilci se shodují, že cesta k ledové vodě vede přes postupnost, ne přes jeden odvážný skok. Osvědčuje se začínat teplou sprchou a postupně přidávat pár vteřin studené vody, přes chladné venkovní koupele na jaře a na podzim až k zimnímu plavání ve skupině zkušených lidí, kteří vědí, jak dlouho je bezpečné ve vodě zůstat a jak poznat první příznaky podchlazení. Lidé se srdečními chorobami, vysokým krevním tlakem nebo nemocemi plic by si otužování měli nejdřív probrat se svým lékařem.

Kluby otužilců, kterých je dnes po Česku několik desítek, jsou právě proto lepším startem než osamocený pokus na vlastní pěst – nabízejí zázemí a zkušené parťáky, se kterými riziko klesá. Jak ukazuje pražský Memoriál i tříkrálová plavba pod Karlovým mostem, mezi otužilci se potkávají lidé nejrůznějšího věku, od teenagerů po seniory – vždy ale po předchozí přípravě a se zdravotním rozmyslem, ne jako první pokus bez přípravy. Kdo si chce jen vyzkoušet, jaké to je, nemusí hned plavat stovky metrů – stačí pár vteřin ve vodě po kotníky ve společnosti zkušených otužilců a odvaha přijít se podívat na místní klub příště znovu.


Ověřeno z:

  • I. plavecký klub otužilců Praha — zpráva o 79. Memoriálu Alfreda Nikodéma (26. 12. 2025)
  • Blesk.cz — rozhovor s předsedou České otužilecké unie a lékařkou o rizicích otužování (11. 1. 2016)
  • Zimní plavání (Český svaz plaveckých sportů) — přehled oddílů a klubů otužilců v ČR
  • PLOS ONE — systematická review a metaanalýza účinků otužování (29. 1. 2025)
  • Český rozhlas Hradec Králové — rozhovor s kardiologem MUDr. Radkem Pudilem
  • Zeptej se vědce (IKEM) — odpověď RNDr. Soni Kauerové, Ph.D. o rizicích skoku do studené vody

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Libor Hoření
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články

❤️ Nejoblíbenější tento týden