České a slovenské loutkářství slaví deset let na UNESCO

Historické centrum Chrudimi se první červencový víkend zaplnilo loutkovými představeními, dílnami a hudbou. Návštěvníci si mohli vyrobit lampiony nebo prstové maňásky, poslechnout si Kašpárka a večer projít městem v průvodu se svítícími loutkami. Tak vypadá jeden podvečer na festivalu, který letos slaví 75. narozeniny a je součástí něčeho mnohem širšího: celoroční oslavy desátého výročí zápisu českého a slovenského loutkářství na seznam UNESCO.

Deset let na seznamu UNESCO

Přesně 1. prosince 2016 zapsal Mezivládní výbor UNESCO na zasedání v etiopské Addis Abebě loutkářství na Slovensku a v Česku na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Na tenhle seznam se dostávají jen tradice, které lidé opravdu živě předávají dál z generace na generaci – nejde o pouhou vzpomínku na minulost, ale o věc, která se pořád skutečně provozuje. Nešlo o žádost jedné země – nominaci připravily obě země společně, poté co je na svůj národní seznam zapsalo napřed Slovensko (2013) a rok nato Česko (2014). V roce 2026 tak uplynulo přesně deset let od chvíle, kdy svět oficiálně uznal, že loutkové divadlo v srdci Evropy není jen dětská zábava, ale živá kulturní tradice, kterou má smysl chránit – od klasických marionet na nitích přes maňásky navlékané na ruku až po javajky ovládané zespodu na tyči.

Rok loutkového divadla: oslava na 33 místech

K výročí připravilo České loutkářské centrum spolu se Sdružením pro vydávání časopisu Loutkář a loutkáři z obou zemí celoroční projekt „Rok loutkového divadla" – s podporou Národního institutu pro kulturu běží na 33 místech od Košic po Cheb. Odstartoval 16. ledna 2026 v pražské Galaxii a jeho slavnostní zahájení pak proběhlo v červnu na plzeňském festivalu Skupova Plzeň. Po celý rok se na desítkách míst v Česku i na Slovensku konají výstavy, promítání, konference a hlavně dílny pro děti – projekt potrvá až do 25. června 2027, takže si ho zájemci mohou užívat ještě dlouho.

Loutkářská Chrudim: pětasedmdesát let a pořád živá

Vlajkovou lodí letošních oslav byla 75. Loutkářská Chrudim, která se konala od 30. června do 6. července 2026 – tedy jen pár týdnů před tímto článkem. Do programu se dostalo 18 inscenací z jedenácti postupových přehlídek z celé republiky a téměř 30 dalších představení v takzvaném Open programu pro soubory mimo hlavní soutěž. Přijeli i zahraniční hosté z pěti zemí – Nizozemska, Estonska, Slovenska, Maďarska a Brazílie – a devatenáct šestidenních seminářů bylo připraveno pro víc než tři sta seminaristů, kteří se učili loutkářskému řemeslu od základů. Vyvrcholením byl 4. července už čtvrtý ročník pouličního festivalu s večerním lampionovým průvodem se svítícími loutkami nadživotní velikosti – a na chvíli tak splynou diváci, herci i kolemjdoucí v jeden společný zážitek.

Nová generace nastupuje

Právě amatérská základna je to, co dělá české loutkářství výjimečným – vedle profesionálních divadel ho pořád táhnou i ochotnické soubory, kde si rodiče, učitelé nebo důchodci ve volném čase sami vyrábějí loutky, píšou scénáře a hrají pro děti ze svého okolí. Právě z téhle základny se rekrutují postupové přehlídky, jejichž poroty nominují a doporučují nejlepší inscenace do programu Loutkářské Chrudimi.

Na 48. festivalu pražských a středočeských amatérských loutkářů v Kobylisích letos v březnu 2026 vedle sebe hrálo šest souborů, mezi nimi i dva úplně noví – LS Před branou z Rakovníka a LS Jitřenka ze Žatce. Loutkářství se navíc často dědí v rodině z generace na generaci: na Slovensku hraje už 148 let bez přerušení rodinné Bábkové divadlo Stražan, které v roce 1878 založil Ján Stražan a dnes ho vede jeho pravnuk Ladislav Stražan mladší – tedy už čtvrtá generace téže rodiny, která na tradičních dřevěných marionetách z lipového dřeva hraje sedm různých představení a putuje s nimi po slovenských obcích a městech.

Co si z toho odnést

Kdo si chce Rok loutkového divadla užít i bez cesty do Chrudimi, má šanci celý rok – stačí sledovat program místního loutkového divadla nebo kulturního domu, dílny pro děti se totiž na řadě z 33 míst konají až do léta 2027. Na rozdíl od jednorázového výletu se dá vrátit klidně vícekrát a pokaždé narazit na jiný soubor nebo jinou techniku vodění loutek. A náhoda tomu chtěla, že se s desátým výročím UNESCO potkává i další kulaté jubileum: sto let od chvíle, kdy poprvé vystoupil Hurvínek – vyřezal ho v roce 1926 řezbář Gustav Nosek jako překvapení pro Josefa Skupu. Pražské Divadlo Spejbla a Hurvínka k tomu chystá vlastní oslavný program s několika premiérami. Loutkářství tak dokazuje, že tradice stará přes sto let dokáže pořád bavit děti i dospělé stejně jako na začátku – jen dnes s podporou UNESCO a celoroční oslavou ve třiatřiceti místech.

---

Ověřeno z:

• Ministerstvo zahraničních věcí ČR — společný česko-slovenský zápis na seznam UNESCO (1. 12. 2016)
• Rok loutkového divadla (rokloutkovehodivadla.cz) — program celoroční oslavy 2026–2027
• Loutkář online — 75. ročník festivalu Loutkářská Chrudim (30. 6.–6. 7. 2026)
• Amatérská scéna — 48. festival pražských a středočeských amatérských loutkářů (březen 2026)
• UNIMA — historie založení mezinárodní loutkářské unie v Praze (1929)