Češi žijí nejdéle v historii. Za generaci přibylo osm let

Češi se dnes dožívají vyššího věku než kdykoli předtím. Zatímco na konci 80. let se muži dožívali v průměru 68 let a ženy 75,5 roku, v roce 2025 to bylo 77,49 roku u mužů a 83,19 roku u žen podle Českého statistického úřadu. Za jedinou generaci tak muži získali téměř deset let života navíc a ženy zhruba osm. Je to mimořádný posun, jaký nemá v novodobých dějinách země obdoby.

Číslo, kterému se odborně říká naděje dožití při narození, přitom nevypovídá o tom, kolik let už člověk prožil. Popisuje, kolika let by se v průměru dožilo dítě narozené dnes, kdyby po celý jeho život platily současné podmínky. Je to tedy zrcadlo toho, jak dobře umíme léčit, jak žijeme a jak bezpečné je naše okolí.

Růst nezastavila ani pandemie

Prodlužování je vytrvalé. Mezi lety 2009 a 2019 se naděje dožití zvedla u mužů ze 74,2 na 76,3 roku a u žen z 80,3 na 82,1 roku. Covidová pandemie zisky dočasně srazila. V letech 2020 a 2021 hodnota klesla o 2,2 roku u mužů a o 1,6 roku u žen. Česko se ale zvedlo rychle. Už v roce 2024 muži poprvé překonali hranici 77 let a ženy hranici 83 let, což byla do té doby nejvyšší hodnota v dějinách. A rok 2025 zamířil ještě výš: proti předpandemickému roku 2019 si muži polepšili o 1,30 roku a ženy o 0,67 roku.

Potěšující je i to, že se rozdíl mezi muži a ženami zvolna zužuje. V roce 2025 činil 5,7 roku, zatímco na konci 80. let přesahoval sedm a půl roku. Muži tak náskok žen postupně dohánějí.

Proč žijeme déle

Za lety navíc nestojí jeden zázrak, ale souhra několika změn. Zásadní je pokles úmrtnosti na nemoci srdce a cév. Ty sice zůstávají nejčastější příčinou úmrtí — v roce 2024, kdy v Česku zemřelo 112 211 lidí, jim podlehlo 42,6 tisíce osob — ale léčba infarktů a mozkových příhod dnes zachrání životy, které by dřív byly ztraceny. Pomohla k tomu i hustá síť kardiocenter, kam se pacient s infarktem dostane během hodin. Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou nádory (28,1 tisíce), s velkým odstupem následují nemoci dýchacích cest (8,7 tisíce).

Roli hraje také to, že Češi méně kouří. Podíl kuřáků klesl v roce 2024 na 22,4 procenta dospělých, o 2,2 bodu méně než rok předtím, a od roku 2012 jde o trvalý sestup. K delšímu životu přispěly i bezpečnější auta a silnice, lepší strava, dostupnější zdravotní péče a fyzicky méně náročná práce.

Kde se v Česku žije nejdéle

Délka života se liší i podle toho, kde bydlíte. Nejdéle se v roce 2025 dožívají obyvatelé Prahy — muži 79,22 roku, ženy dokonce 84,56 roku. Následují muži v Královéhradeckém kraji (78,14) a na Vysočině (77,92), u žen Zlínský kraj (83,87) a Vysočina (83,81). Na opačném konci je Ústecký kraj (muži 75,39, ženy 81,01), spolu s Moravskoslezským a Karlovarským. Rozdíl mezi Prahou a nejméně příznivými kraji přesahuje 3,5 roku u obou pohlaví. Za rozdílem stojí kombinace prostředí, práce, vzdělání a životního stylu. A dobrá zpráva je, že s většinou těchto faktorů se dá pracovat.

Doháníme Evropu a máme kam růst

V evropském srovnání je Česko stále mírně pod průměrem. Naděje dožití v EU dosáhla v roce 2024 hodnoty 81,7 roku, nejvýše jsou Itálie a Švédsko (84,1) a Španělsko (84,0). Podle Eurostatu ale Česko patří k zemím s nejrychlejším zotavením po pandemii: proti roku 2019 si polepšilo o celý rok, a spolu s Lotyšskem, Rumunskem a Litvou tak zaznamenalo jeden z největších přírůstků v celé unii. Náskok Západu nezůstává nedostižný, spíš ukazuje, kam se ještě můžeme posunout.

Roky navíc mají mít smysl

Jedna věc si zaslouží férové doplnění. Kromě celkové délky života sledují statistici i takzvanou naději dožití ve zdraví, tedy počet let bez omezení běžných činností. Ta byla v roce 2023 v Česku 61,5 roku u mužů a 62,6 roku u žen, jen mírně pod průměrem EU. Znamená to, že posledních zhruba patnáct až dvacet let života bývá provázeno zdravotními obtížemi.

Právě tady je největší prostor pro dobrou zprávu do budoucna. Pohyb, méně cigaret, rozumné jídlo a včasná prevence dokážou tuto hranici posouvat a proměnit roky navíc v roky prožité aktivně. To, že Češi žijí déle než kterákoli generace před nimi, je výsledek desítek let práce lékařů, hygieniků i lidí samotných. A pokračovat v něm můžeme dál.