70 knihoven v Česku učí seniory ovládat mobil a internet

Ještě před pár lety patřilo ovládání chytrého telefonu mezi věci, které si čeští senioři nechávali vyřídit od dětí nebo vnoučat. Dnes se to čím dál častěji učí sami – v knihovně kousek od domova, s trpělivým lektorem nebo studentem po ruce. Výsledek: samostatnost ve věcech, které dřív musel vyřešit někdo jiný, od videohovoru s rodinou po platbu přes mobilní bankovnictví.

Kurz najdete i v menším městě

Stačí zajít do knihovny – a to i v menším městě. V Městské knihovně Most běží od ledna 2025 kurz digitální gramotnosti určený úplným začátečníkům, kteří si nevědí rady s chytrým telefonem, počítačem nebo internetem. Má pět lekcí po 90 minutách a otevírá se, jakmile se přihlásí alespoň deset zájemců.

Podobně to řeší i pobočka v Českém Těšíně, která nabízí dlouhodobě takzvanou Malou školu internetu a k tomu Virtuální univerzitu třetího věku, jejíž 13. ročník proběhl v roce 2024/2025 – účastníci v ní studují e-learningem ve skupině, která se schází přímo na místě; přihlásit se můžou i invalidní důchodci nebo lidé nad 50 let.

Vedle takových samostatných kurzů běží v Česku i celostátní síť. V sezóně 2025/2026 se do programu Senioři do onlinu – Digitální odysea, do kterého je zapojen i Český Těšín, přihlásilo 70 knihoven po celé republice.

Čísla za dobu jeho fungování jsou impozantní: od roku 2022 uspořádaly přes 750 kurzů, 3789 individuálních konzultací a proškolily přes 6600 starších lidí (údaje k 31. 12. 2025). Program vede Sdružení knihoven ČR ve spolupráci s Nadací Vodafone a dalšími partnery.

Na digitální vzdělávání sází i Městská knihovna v Praze, která si pro rok 2025 stanovila digitální gramotnost jako jedno z hlavních témat. Na pobočkách nabízí takzvané digitální poradny určené široké veřejnosti, kde si lidé v klidu vyzkoušejí nové aplikace, ověření přes Portál občana nebo práci s appkou – bez obav, že budou zdržovat frontu u přepážky.

Bezpečnost, platby a videohovory s rodinou

Obsah kurzů se za posledních deset let hodně proměnil. Jak popisuje lektorka Martina Černá z Městské knihovny Kyjov, která se do Digitální odysey zapojila v roce 2024, zatímco kolem roku 2016 se senioři učili hlavně ovládat počítač, dnes jde především o chytrý telefon a tablet – a hlavně o překonání strachu z toho, že něco pokazí.

Nejčastější témata jsou podobná napříč knihovnami: jak si nastavit zabezpečení telefonu, jak rozpoznat podvodný e-mail nebo falešný telefonát, jak bezpečně zaplatit přes internet a jak si zavolat přes video s rodinou, která bydlí daleko. Právě podvodné telefonáty a zprávy patří podle lektorů k tématům, na která se senioři ptají nejčastěji – bojí se, že jednou uvěří falešné výhře nebo příbuznému v nouzi, a raději si to chtějí nejdřív vyzkoušet nanečisto s někým, kdo jim to vysvětlí bez spěchu.

Vlastní chytrý telefon přitom senior nemusí mít. V rámci Digitální odysey si může přímo na pobočce bezplatně zapůjčit domů telefon nebo tablet s vlastní datovou SIM kartou – vyzkouší si tak ovládání zařízení v klidu doma, a teprve podle toho se rozhodne, jestli si nějaký pořídí.

Vnoučata a studenti jako učitelé

Vedle knihoven se do vzdělávání seniorů čím dál víc zapojují i mladí lidé. Organizace Mezi námi s podporou Nadace PPF od roku 2025 rozjela projekt Digitální mosty mezi generacemi, ve kterém studenti trpělivě učí seniory ovládat chytrý telefon, upravovat fotky nebo bezpečně platit online. Organizace zároveň od podzimu 2023 provozuje program IT Zvesela zaměřený na běžné digitální potíže, jako je nákup jízdenky nebo stažení aplikace – původně jej podpořila Nadace Vodafone. Novější součástí nabídky jsou AI Pohádky, kde senioři s dětmi společně tvoří příběhy pomocí umělé inteligence.

Mezigenerační princip má výhodu v tom, že učení probíhá bez ostychu – starší člověk se nebojí zeptat na to samé podruhé nebo potřetí, protože se před studentem stydí míň než před úředníkem u přepážky. Podobně fungují i kurzy v knihovnách, kde skupiny bývají malé, aby si lektor mohl udělat čas na každého a nikdo se za pomalejší tempo nestyděl.

Vnoučata a děti přitom zůstávají nejběžnějšími prvními učiteli i mimo organizované projekty – rozdíl je v tom, že knihovny a mezigenerační iniciativy dávají tomuto neformálnímu učení strukturu, pravidelnost a materiály, ke kterým se člověk může kdykoli sám vrátit, i když si zrovna nikoho z rodiny nemůže zavolat na pomoc. Kurzy navíc bývají zdarma nebo za symbolický poplatek, takže cena není důvodem, proč to nezkusit.

Devět z deseti říká, že mají život jednodušší

Že to funguje, potvrzuje i vyhodnocení programu Digitální odysea, které v březnu 2025 zveřejnila Nadace Vodafone: 90 procent absolventů říká, že jim technologie usnadňují a obohacují život, 99 procent potvrdilo, že jim kurz pomohl lépe zvládat vlastní zařízení, a 81 procent se chce k online platformě programu vracet i po skončení osobních lekcí. Účastníci si podle vyhodnocení v průměru zlepšili digitální dovednosti o 22 procent oproti stavu před kurzem.

Kdo se chce přihlásit, nemusí nikam daleko. Stačí zajít do místní knihovny a zeptat se na kurz digitální gramotnosti nebo individuální konzultaci. Pokud pobočka v místě žádný takový kurz zatím nemá, může svému vedení navrhnout přihlášení do celostátního programu Digitální odysea.

---

Ověřeno z:

• Sdružení knihoven ČR — program Senioři do onlinu / Digitální odysea
• Vyhodnocení dopadu kurzů — Nadace Vodafone, partnerský obsah Deníku N
• Kurz digitální gramotnosti — Městská knihovna Most
• Digitální mosty mezi generacemi — Mezi námi, o.p.s.
• Zkušenost knihovny Kyjov se zapojením do Digitální odysey — Duha
• Podíl seniorů 65+ na populaci ČR — Český statistický úřad