Hlavní teorie o vzniku obřích planet se nazývá akrece jádra. Jednoduše řečeno, kamenné jádro se vytváří uvnitř disku plynu a prachu, který obklopuje mladou hvězdu. Jakmile se toto jádro dostatečně zvětší, začne přitahovat obrovské množství plynu a nakonec vznikne obří planeta. Tento proces však vyžaduje mnoho těžkých prvků, prachu, hornin a menší hvězdy mívají mnohem menší disky s mnohem menším obsahem těchto klíčových složek.

Odborníci planetu objevili pomocí analýzy dat ze satelitu TESS, následně ji potvrdila pozorování mimo jiné spektrografy ESPRESSO na Very Large Telescope a SPIRou na Canada–France–Hawaii Telescope.

Výsledky ukázaly, že zdraví dospělí v malé studii vypouštěli plyny v průměru 32krát denně, tedy výrazně častěji, než uváděly starší odhady založené hlavně na vzpomínání a zapisování. Rozdíly mezi lidmi byly velké. Někdo měl jen několik epizod za den, jiný téměř šedesát. Přístroj navíc dokázal s vysokou citlivostí zachytit změny po požití inulinu, tedy prebiotické vlákniny.

Nadměrná plynatost umí lidem znepříjemnit život a lékaři dosud neměli jednoduchý způsob, jak ji objektivně měřit. Tým proto spouští projekt Human Flatus Atlas, který má zmapovat běžné hodnoty u dospělých a propojit je se stravou i složením mikrobiomu. Do budoucna by podobná data mohla pomoci s přesnějšími doporučeními pro trávení a zdravější jídelníček.

Do výzkumu bylo zahrnuto 44 účastníků, kteří dělali stovky rozhodnutí v upravené hře na rozdělování peněz. Když vědci posílili synchronizaci mozkové aktivity v takzvaném gama pásmu, lidé častěji volili štědřejší možnost, zejména v situaci, kdy sami měli méně než druhý člověk. Podle autorů to naznačuje, že mozek může při rozhodování silněji zapojit ohled na zájmy ostatních.

Výzkum tak přináší další dílek do skládanky, proč lidé spolupracují, sdílejí a dokážou jednat i ve prospěch druhých. Zároveň ale nejde o jednoduchý „vypínač sobectví“. Autoři sami upozorňují, že případné využití například u poruch sociálního chování je zatím spíše otázkou dalšího výzkumu. Studie tak hlavně ukazuje, že ochota pomáhat má v našem mozku konkrétní biologické základy, a že jejich lepší pochopení může jednou pomoci i v medicíně.

Vědci zjišťovali, jak moc byli účastníci duševně aktivní v dětství, středním věku i později v životě. Během průměrně 7,6 roku sledování se ukázalo, že vyšší míra takzvaného kognitivního obohacení souvisela s o 38 procent nižším rizikem Alzheimerovy demence. Lidé s nejvyšší mírou duševní aktivity navíc onemocněli v průměru asi o pět let později než ti s nejnižší mírou. „Naše zjištění naznačují, že kognitivní zdraví v pozdějším věku je silně ovlivněno celoživotním vystavením intelektuálně stimulujícímu prostředí,“ uvedla doktorka Andrea Zammit z Rush University Medical Center v Chicagu.

Mozku prospívá zvědavost, pravidelné čtení, nové dovednosti i prostředí, které člověka vybízí přemýšlet a zůstávat v kontaktu se světem. Aktivní mysl může být jedním z návyků, které pomáhají udržet kvalitu života co nejdéle.

Vědci zjistili, že citronová šťáva vedla k nižší glykemické reakci a v určitém čase po jídle byla hladina glukózy asi o 35 procent nižší než při zapíjení vodou. Pravděpodobným vysvětlením je kyselost citronu, která může zpomalit rozklad škrobů už v ústech, a tím oddálit rychlý nástup cukru do krve.

Trocha citronu k jídlu bohatému na škroby tedy může být jednoduchým pomocníkem pro vyrovnanější průběh trávení. Zároveň ale platí, že výzkum byl malý a probíhal u zdravých lidí, takže citron nelze používat k léčbě cukrovky ani jako náhradu doporučení lékaře.

Strop převisu pokrývají malby zvířat a symbolů vytvořené červenou barvou, objevují se tu také nápisy v arabštině a nabatejštině. Některé rytiny podle egyptských památkářů napovídají, jak žila první lidská společenství a čím se zabývala. Uvnitř se našly i zbytky ohnišť, opracované kameny a zvířecí výkaly, což ukazuje, že místo dlouho sloužilo jako úkryt.

Egyptští odborníci označují naleziště za jakési přírodní muzeum pod širým nebem. Objev je unikátní šíří stop, které v sobě uchovává. Na jednom místě propojuje každodenní život dávných obyvatel, jejich symboly i proměny kultury v krajině, která byla po tisíce let důležitou křižovatkou civilizací.

Vedle ceny a kvality služeb hraje stále větší roli také bezpečí. Část lidí kvůli napětí na Blízkém východě volí bližší destinace a opatrněji zvažuje, kam vyrazí. Právě v tom má Česko výhodu: na dovolenou není třeba cestovat daleko a přitom nabízí hory, rybníky, vinařské oblasti, památky i místa vhodná pro cyklistiku nebo rodiny s dětmi.

Nejčastěji se Češi chystají do Jihočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Téměř polovina lidí navíc plánuje navštívit místo, kde ještě nebyla, takže letošní sezona může přinést podporu i méně známým regionům. Průměrná délka domácí dovolené se prodloužila na 11,7 dne, což naznačuje, že cestování po Česku už pro mnoho lidí není náhradní řešení, ale plnohodnotná volba.

Nástroje pocházejí z naleziště Marathousa 1 u města Megalopolis, kde kdysi býval břeh dávného jezera. Právě prostředí nasycené vodou a s nedostatkem kyslíku pomohlo dřevo uchovat stovky tisíc let. Vědci popsali například 81 centimetrů dlouhou tyč z olše, která mohla sloužit ke kopání nebo odstraňování kůry, a menší nástroj z vrby či topolu, jehož účel zatím zůstává záhadou.

Naši dávní předkové byli pravděpodobně mnohem zručnější a vynalézavější, než ukazují jen kamenné nástroje. Dřevo mohlo být v pravěku běžným materiálem pro každodenní práci, jen se většinou nezachovalo. Díky řeckému objevu tak vědci získávají vzácný pohled na technologie, které byly dlouho téměř neviditelné.

Hotel sídlí v neorenesanční budově z roku 1884 nedaleko Tančícího domu. Jeho interiéry odkazují na český kubismus a kombinují historickou atmosféru s promyšlenými detaily, jako jsou dřevěné parkety, železná zábradlí, schodiště a stylový nábytek. Výrazným prvkem je také inspirace kněžnou Libuší, mytickou zakladatelkou Prahy, která dodává prostoru osobitý český příběh.

Česká metropole dokáže zaujmout nejen svou historií, ale i současným designem a citlivou prací s architekturou. Umístění vedle světových hotelů v Paříži, Římě, Dubrovníku či Tulumu je důkazem, že výjimečná místa nemusíme hledat jen daleko za hranicemi. Některá se nachází přímo v srdci Prahy.

Modrá vlajka není jen hezký symbol na stožáru. Znamená, že místo splňuje přísná pravidla. Jde mimo jiné o čistotu a kvalitu vody, ale i zmiňovanou bezpečnost, tedy o zajištění dohledu plavčíků, záchranářského vybavení či snadného přístupu do vody pro hendikepované osoby. Ve Španělsku se nejvíce oceněných pláží nachází ve Valencii, Andalusii a Galicii.

Čisté a bezpečné koupání přitom zůstává v Evropě silnou prioritou. Za Španělskem následuje Řecko, Itálie a Portugalsko, ocenění má ale i Čechy oblíbené Chorvatsko. Jde například o pláže Nikolina, Zlatni rat nebo Bijela plaža v Dalmácii, či Maslinica nebo Ambrela v Istrii.

Výzkumníci sledovali biologický věk pomocí klinických ukazatelů a porovnávali ho s čajovými návyky účastníků. Výsledky naznačují, že prospěšné mohou být různé druhy čaje, od zeleného po černý, a roli pravděpodobně hrají hlavně polyfenoly (primární bioaktivní látky v čaji).

Kromě toho, že zlepší chuť vašich jídel, jsou plné antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. Volné radikály si představte jako drobné potížisty, kteří mohou přispívat ke stárnutí a různým nemocem. Zařazení potravin bohatých na polyfenoly do vašeho jídelníčku je jednoduchý způsob, jak zlepšit své celkové zdraví. Studie naznačují, že tyto sloučeniny mohou snižovat záněty, zlepšovat zdraví srdce a dokonce snižovat riziko některých druhů rakoviny. Navíc existují důkazy, že zlepšují funkci mozku a pomáhají udržovat bystrou paměť s přibývajícím věkem.

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že nejde o definitivní důkaz příčiny a následku. Výzkum byl observační, takže nemůže s jistotou říct, že právě čaj sám o sobě zpomalil stárnutí.

V rozsáhlé roční studii sledovali výzkumníci 216 dospělých starších 40 let se zvýšeným krevním tlakem. Část účastníků cvičila baduanjin pětkrát týdně, další skupina chodila svižnou chůzí a třetí si pohyb volila sama. Po třech měsících i po roce se ukázalo, že baduanjin snížil tlak podobně účinně jako svižná chůze.

Nejde o náhradu lékařské péče ani o zázračnou metodu, která by sama o sobě vyřešila vysoký tlak. Studie ale ukazuje, že i velmi jednoduchý, klidný a dostupný pohyb může mít měřitelné výsledky. Baduanjin se přitom dá cvičit doma, venku i ve skupině, nejsou k němu potřeba drahé pomůcky a může být příjemnou cestou, jak se pravidelně hýbat a pečovat o své srdce.

Na místo dorazil vlastník pozemku Graham Oliver se psem a přivolal policii. „Lamy nemají rády, když jim po setmění někdo vstupuje do jejich osobního prostoru. Vytvořily kolem něj kruh a pak začaly vydávat varovný zvuk, který zní jako smích starého muže,“ řekla jejich majitelka Heidi Princová. Zároveň uvedla, že muže mohl potkat mnohem horší osud. Na poli totiž v tu chvíli bylo kromě lam také pět obrovských býků. Lamy však podle ní provedly občanské zadržení a tím ho zachránili. Derbyshirská policie pak potvrdila, že muž ve věku kolem 30 let byl na místě zatčen pro podezření z krádeže a následně propuštěn na kauci.

Princová se lam ujala před deseti lety po uzavření farmy, kde dříve žily, a postupně z nich vychovala zvířata využívaná i k terapiím. Tentokrát ukázaly, že umí být nejen společenské, ale také překvapivě dobré hlídačky.

Výzkumníci z University of Rochester se zaměřili na bílkovinu CIRBP, která je u těchto velryb přítomná v mnohem vyšším množství než u jiných savců. Právě CIRBP pomáhá buňkám opravovat nebezpečné zlomy v DNA. Když vědci tuto bílkovinu testovali v lidských buňkách, oprava DNA se zlepšila. U octomilek navíc její zvýšené množství souviselo s delším životem a lepší odolností vůči záření.

Neznamená to, že lidé brzy budou žít 200 let. Objev ale nabízí slibnou indicii pro medicínu. Pokud se vědcům podaří bezpečně podpořit podobné opravné mechanismy i u člověka, mohlo by to jednou pomoci zpomalovat některé projevy stárnutí a lépe chránit tělo před nemocemi spojenými s poškozením DNA.

Výzkumníci sledovali univerzitní studenty po dobu 12 týdnů. Účastníci plnili krátké kognitivní úkoly zaměřené na rychlost a přesnost myšlení a zároveň zaznamenávali své cíle, produktivitu, náladu, spánek i pracovní zátěž. Důležité je, že studie neporovnávala jen různé lidi mezi sebou, ale sledovala výkyvy u stejných jednotlivců ze dne na den. Ukázalo se, že ve dnech, kdy byli studenti mentálně bystřejší než je jejich osobní průměr, si častěji stanovovali cíle, lépe je dokončovali a u studijních úkolů si troufali i na náročnější výzvy.

Mentální bystrost tedy není pevně daná vlastnost, ale stav, který se může měnit. Studie naznačuje, že ji podporuje kvalitnější spánek, nižší míra rozptýlení, lepší nálada a rozumné tempo práce. Krátkodobě člověk zvládne zabrat a podat vyšší výkon, ale pokud vysoká zátěž trvá celý týden bez dostatečného odpočinku, mentální svěžest naopak klesá.

Největším překvapením je jeho schopnost bioluminiscence. Když byl živočich podrážděn, vydával zelené záblesky, které vznikaly chemickou reakcí přímo v jeho těle, ne odrazem světla. Zář se objevovala hlavně v chapadlových hlavách jednotlivých polypů, zatímco spojovací tkáň mezi nimi zůstávala tmavá. Každý polyp měl podle vědců 24 až 26 chapadel a světlo se spouštělo například mechanickým podrážděním nebo změnou chemického prostředí ve vodě.

Výzkumníci se k místu dostali pomocí dálkově ovládaného podmořského robota, protože podobná prostředí jsou pro běžný průzkum velmi obtížně přístupná. Zatím není jasné, k čemu přesně zelené světlo slouží, ale může jít o obranu před predátory nebo způsob, jak útočníka v temnotě na chvíli „prozradit“.

Do randomizované kontrolované studie se zapojilo 210 dospělých se závažnějšími příznaky. Část z nich měla čtyři týdny neomezený přístup k Therabotu, zatímco druhá skupina čekala bez této podpory. U lidí používajících chatbota se po čtyřech týdnech výrazněji snížily příznaky deprese, úzkosti i rizika spojená s poruchami příjmu potravy a některé rozdíly zůstávaly patrné ještě po osmi týdnech.

Výsledky neznamenají, že chatboti nahradí lidského terapeuta, zvlášť u vážných nebo krizových stavů. V průběhu studie proto rozhovory kontrolovali odborníci. Ukázalo se přitom, že aplikace dokáže zachytit zmínky o sebepoškozování a nasměrovat uživatele k urgentní pomoci. Chatboti by tedy mohli sloužit jako dostupná podpora mezi sezeními, první krok pro lidi, kteří pomoc odkládají, nebo doplněk systému, který dnes na potřeby všech často nestačí.

Výzkumníci trénovali systém na téměř dvou tisících skutečných fosilních stop a miliony dalších variant vytvořili simulací přírodních deformací. Díky tomu se umělá inteligence neučí jen „ideální“ otisky, ale i jejich proměny v reálném terénu. Při testování se její závěry zhruba v 90 procentech shodovaly s hodnocením lidských odborníků, což z ní může udělat užitečný druhý názor pro paleontology.

DinoTracker už pomohl upozornit i na velmi staré stopy s překvapivě ptačími rysy a znovu se podíval na nálezy ze skotského ostrova Skye. Neznamená to, že aplikace nahradí odborníky, ale může urychlit výzkum, zpřístupnit paleontologii širší veřejnosti a přiblížit dávný svět lidem, kteří by jinak kolem zkamenělé stopy možná jen prošli bez povšimnutí.

Vědci se analyzovali výsledky 18 klinických studií zaměřených na změnu životního stylu. Lidé, kteří upravili jídelníček, více se hýbali a pracovali na svých návycích, během hubnutí nachodili v průměru asi 8 454 kroků denně. Díky tomu se jim podařilo snížit tělesnou hmotnost v průměru o 4,39 procenta. V další fázi, kdy už šlo hlavně o udržení výsledků, si drželi zhruba 8 241 kroků denně a jejich váha zůstávala stále nižší než na začátku.

Tento cíl se dá dosáhnout během dne snadno. Stačí se vydat na kratší procházku po obědě, na nákup zajít pěšky nebo vystoupit o zastávku dřív. Za celý den se to nasčítá. Jedná se o jednoduchý a dostupný návyk mohou výrazně pomoci tomu, aby se shozená kila nevracela zpět.

Mezi novinky v nabídce patří například ozonoterapie, terapie červeným světlem nebo rehabilitační vodní pásy. Cena návštěvy se liší podle místa i rozsahu péče. V menších městech může začínat zhruba na 500 korunách, v Praze bývá běžná částka od tisíce korun výš. Úprava psa totiž často trvá dvě hodiny i déle a může zahrnovat také speciální zábaly nebo další procedury.

Rostoucí úroveň oboru ukazuje i soutěž GrooMasters Prague, která se koná na výstavišti v pražských Letňanech. Letos se jí zúčastnilo 170 groomerů z Česka i zahraničí a porota hodnotila nejen techniku střihu, ale také citlivý přístup ke psům. Právě ten je pro moderní psí salony stále důležitější. Krásný výsledek má jít ruku v ruce s klidem, respektem a pohodou zvířete.