Podle OpenAI vznikal ChatGPT Health v úzké spolupráci s lékaři. Uživatelům má pomoci například s pochopením výsledků testů, s přípravou otázek pro odborníka nebo s hledáním doporučení ke stravě a pohybu. Zdravotní část má mít v rámci ChatGPT oddělený prostor a firma uvádí, že tato data ani související konverzace nebudou sloužit k dalšímu trénování modelů.

Novinka zatím funguje jen ve Spojených státech a pouze pro menší skupinu uživatelů. Do Evropy se zatím nedostala, mimo jiné kvůli přísnějším pravidlům pro ochranu citlivých dat. Přesto jde o zajímavý signál, že umělá inteligence se může posouvat od běžného chatování také k praktičtější roli osobního pomocníka, který lidem usnadní orientaci v každodenní péči o zdraví.

Místní radnice nechala v uplynulých dvou letech zrekonstruovat domy se sedmi byty, které chce nově příchozím přidělit bez nájmu. Obyvatelé by si hradili jen běžné poplatky, například za elektřinu nebo odvoz odpadu. Nabídka je zaměřena hlavně na rodiny se školními dětmi, které hledají klidnější a udržitelnější život mimo ruch velkých měst.

Arenillas navíc nenabízí jen střechu nad hlavou, ale i pracovní příležitosti. Obec hledá například zedníka pro údržbu budov, barmana nebo správce komunitního centra. Děti mají mít zdarma zajištěnou dopravu do školy v sousední obci a radnice slibuje také spolehlivé internetové připojení pro ty, kdo pracují na dálku. O projekt je velký zájem, protože během prvních dnů dorazilo více než sto žádostí ze Španělska i ze zahraničí.

Na výzkumu spolupracoval mezinárodní tým vedený Vítězslavem Moudrým z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Zjištění ukázala, že ve 33 ze 44 sledovaných evropských zemí zajišťují toto mapování státní instituce a že ve většině případů už mají k dispozici data velmi vysoké kvality. Díky nim lze rozlišit nejen samotný terén, ale také vegetaci, budovy nebo vodní plochy. To je dobrá zpráva například pro lesníky, ochránce přírody i vědce, kteří sledují stav krajiny a snaží se včas odhalit změny způsobené suchem, kůrovcem nebo nevhodným hospodařením.

Význam tohoto projektu ale sahá ještě dál. Podrobné mapy mohou v budoucnu posloužit také ke zpřesnění satelitních měření a k lepšímu porovnávání údajů mezi jednotlivými státy. Vědci sice upozorňují, že každá země zatím používá trochu jiné postupy, právě snaha o jejich sjednocení je ale velmi povzbudivá. Pokud se podaří vytvořit společný evropský základ dat, bude možné sledovat vývoj krajiny přesněji než dosud a lépe rozhodovat o tom, jak chránit přírodu, pečovat o lesy a rozumně plánovat budoucnost evropské krajiny.

Letošní ročník přilákal kolem 140 plavců a ukázal, že otužování není jen záležitostí mladých sportovců. Nejstaršímu účastníkovi bude letos 86 let a mnozí z nich mluví o tom, že jim pravidelný kontakt se studenou vodou pomáhá udržovat zdraví, lepší kondici i radost ze setkávání s podobně naladěnými lidmi.

Lékaři zároveň připomínají, že otužování může být prospěšnou součástí zdravého životního stylu, pokud se k němu člověk dostává postupně a s respektem k vlastnímu zdravotnímu stavu. Právě rozumný přístup, trpělivost a pravidelnost dělají z této aktivity cestu, která může přinášet nejen odolnější tělo, ale i větší psychickou pohodu.

Nejprve se zdálo, že jde o špinavý ledovec, ale při bližším průzkumu bylo jasné, že před vědci leží skutečný ostrov. Ledoborec se k němu přiblížil asi na 150 metrů a odborníci následně pomocí palubních senzorů, vícepaprskového echosounderu a dronu místo detailně zmapovali. Ukázalo se, že ostrov měří přibližně 130 metrů na délku, 50 metrů na šířku a jeho nejvyšší bod vystupuje asi 16 metrů nad hladinu moře.

Objev připomíná, že ani v době satelitů a detailních digitálních map není naše planeta zcela prozkoumaná. Vědci nyní čekají na oficiální registrační proces, po němž by měl ostrov získat jméno a objevit se i v mapových podkladech.

Podle zveřejněných informací způsobil ovčí vpád zhruba dvacetiminutový chaos, zaměstnanci se ale se situací nakonec vypořádali bez větších následků. Nikdo nebyl zraněn, nevznikly výraznější škody a rozbilo se jen několik lahví s nápoji. Po vyvedení zvířat obchod uklidili a řetězec navíc nechce po majiteli ovcí žádnou náhradu.

Není úplně jasné, co ovce k výpravě do supermarketu přimělo. Podle dostupných informací šlo o skupinu, která se oddělila od většího stáda, a některá německá média spekulují, že jednu z nich mohl do obchodu nalákat zákazník s nákupní taškou, ve které vycítila něco dobrého k snědku. I tak šlo hlavně o veselou příhodu, která pobavila sociální sítě i místní obyvatele.

Pro obojživelníky se tato tradiční trasa stala mnohem nebezpečnější poté, co přes ni v posledním desetiletí vznikla silnice. Místní proto začali organizovaně vyrážet s reflexními vestami, čelovkami a kbelíky ven a zvířata za deště přenášejí na druhou stranu, kde mohou bezpečně pokračovat dál.

Podle místních se už díky této iniciativě podařilo zachránit zhruba 18 tisíc obojživelníků a biologové upozorňují, že bez podobné pomoci by místní populace mohla výrazně utrpět. Žabí hlídka tak není jen sympatickým sousedským nápadem, ale hlavně důkazem, že i malá občanská iniciativa může mít pro přírodu zásadní význam.

Bezplatný vstup připadne na každou druhou neděli v měsíci a ministerstvo kultury ho zatím zavádí ve zkušebním režimu do začátku letních prázdnin. Novinka navazuje na už dříve oznámený volný vstup do vybraných galerií, které se zdarma otevírají první neděli v měsíci. Všechny ministerstvem avizované galerie se poprvé zdarma otevřely v neděli 5. dubna. Některé zaznamenaly až pětinásobný zájem návštěvníků.

Cílem je přivést do muzeí více návštěvníků a podpořit zájem o kulturu napříč generacemi. První zkušenosti z podobného režimu v galeriích přitom ukazují, že veřejnost má o dostupnější kulturu velký zájem. Mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná k projektu sdělila, že úřad výhledově zvažuje pravidelný vstup zdarma i do dalších institucí. Lze tak očekávat, že i pro třetí a čtvrtou neděli v měsíci ministerstvo nebo ministr ohlásí vstupy zdarma například pro některé památky v regionech.

Podobné případy jsou u ledních medvědů velmi vzácné. Podle vědce Evana Richardsona zdokumentoval dlouhodobý výzkum kanadského ministerstva životního prostředí za 45 let jen 13 podobných adopcí, a to v oblasti, kde žije asi 4 600 ledních medvědů. O to cennější je tento záznam, který ukazuje, že i v drsných podmínkách Arktidy se může objevit silný pečovatelský instinkt.

Vědci sice nevědí, co se stalo biologické matce adoptovaného mláděte, ale náhradní rodič výrazně zvyšuje jeho šanci na přežití. Zaznamenaným mláďatům je asi deset až jedenáct měsíců a se samicí zůstanou ještě déle než rok. Medvědice je nyní podle sledovacího čipu na mořském ledu, kde je bude učit lovit tuleně a obstát v náročném prostředí.

Ukázalo se, že blesk tomuto druhu stromu pomáhá i tím, že odstraní část konkurence. Každý zásah v průměru zabil 9,2 okolního stromu a zároveň snížil množství lián na koruně Dipteryx oleifera o 78 procent. Strom tak získal víc světla, prostoru i živin a podle 3D modelů korun byl díky tomu asi o čtyři metry vyšší než jeho nejbližší sousedé.

Výsledky naznačují, že nejde o náhodu, ale o chytrou výhodu, kterou si tento druh během evoluce vybudoval. Vědci odhadují, že odolnost vůči blesku může zvýšit jeho schopnost rozmnožování až čtrnáctinásobně. Výzkum tak přináší nečekaně optimistický pohled na fungování tropických lesů: i síla, která bývá vnímána jako čistě ničivá, může v přírodě podporovat obnovu, rozmanitost i dlouhodobou stabilitu ekosystému.

Průzkum zároveň ukazuje, že zájem o neznámé je spojený i s očekáváním dalších objevů. Zhruba 30 procent respondentů si myslí, že UFO mohou být mimozemské lodě nebo formy života, zatímco 45 procent hledá jiné vysvětlení. Kontakt s mimozemskou civilizací v příštích deseti letech očekává 16 procent Američanů, během padesáti let 29 procent a během sto let už 42 procent.

Ačkoli část veřejnosti spojuje případné setkání spíš s obavami, v odpovědích se objevuje i silná zvědavost a víra v technologický pokrok. Celkem 74 procent dotázaných předpokládá, že by mimozemšťané byli výrazně vyspělejší než lidstvo, a 28 procent Američanů si myslí, že kontakt s nimi by mohl svět spíše sjednotit a posílit spolupráci mezi zeměmi.

Závěry vychází z rozsáhlé studie COSMOS, do které bylo zařazeno 958 zdravých účastníků s průměrným věkem kolem 70 let. Po dvou letech se ukázalo, že lidé užívající multivitaminy stárli podle některých epigenetických ukazatelů pomaleji než skupina s placebem, a rozdíl odpovídal přibližně čtyřem měsícům. Kakaový extrakt podobný efekt nepřinesl.

Odborníci zároveň připomínají, že nejde o zázračný recept na dlouhověkost a že multivitaminy nemohou nahradit kvalitní stravu, pohyb ani dostatek spánku. Přesto je to povzbudivý výsledek: i běžně dostupný doplněk může mít podle vědců měřitelný vliv na procesy spojené se stárnutím, zejména u lidí, jejichž organismus stárne rychleji než odpovídá jejich skutečnému věku.

Záchranná organizace Koala Rescue Brisbane South pak převzala zvíře do péče a potvrdila, že je v dobrém stavu. Podle její vedoucí šlo o vůbec první případ koaly čekající na pomoc přímo v autobusu. Ošetření ukázalo, že vačnatec neutrpěl zranění, a záchranáři ocenili i klidný a ohleduplný postup řidiče, který udělal vše pro to, aby koala i lidé zůstali v bezpečí.

Více než rok staré zvíře dostalo jméno Peri podle koroptve z vánoční koledy Dvanáct vánočních dnů. Koaly se v oblasti, kde Periho objevili, vyskytují zřídka, podle Barklaové jsou ale teď stále v pohybu, protože se blíží konec jejich rozmnožovacího období. Ochranáři koalu už vrátili do přírody, vypustili ji do rezervace Seven Hills Bushland Reserve nedaleko místa nálezu.

Z výsledků je zároveň vidět, že Velikonoce zůstávají pro většinu lidí svátky, které se dají prožít hezky i bez velkých výdajů. Tři čtvrtiny domácností se podle průzkumu vejdou do částky 2 000 korun a mnoho lidí si pomáhá vlastní výzdobou nebo domácím pečením. I když část nízkopříjmových rodin musí kvůli ekonomické situaci šetřit víc, svátky si nepřestávají připomínat a hledají dostupnější cesty, jak si je užít.

Zajímavé je i to, jak Češi tráví velikonoční volno. Místo cest na chalupu nebo delších dovolených dávají častěji přednost návštěvám, kratším výletům po Česku nebo práci na zahradě a kolem domu. Velikonoce se tak stále více mění z ryze tradičního svátku na čas odpočinku, setkávání a drobných radostí, které si lidé vytvářejí po svém.

Největší skupinu tvoří děti ve věku od sedmi do 15 let, kterých je přes 41 tisíc. Organizace navíc dál roste i mezi staršími mladými lidmi a dospělými a oproti loňsku přibylo více než 1 200 členů. Podle tiskové mluvčí Junáku Barbory Trojak stojí za růstem hlavně dlouhodobá dobrovolnická práce, kvalitní program a dobré jméno skautingu ve společnosti.

Velký zájem ale přináší i nové výzvy. V řadě měst už existují čekací listiny pro děti, které se chtějí do oddílů přidat, a skauti zároveň narážejí na omezené kapacity kluboven, tábořišť i nedostatek dobrovolníků. Přesto je současný vývoj jasným signálem, že skauting zůstává pro mnoho rodin atraktivním místem, kde děti mohou zažívat dobrodružství, učit se spolupráci a vyrůstat v silné komunitě.

Index hodnotí země podle celé řady ukazatelů, od úrovně kriminality přes vnitřní a vnější konflikty až po teroristickou aktivitu či politickou stabilitu. Právě v takto širokém mezinárodním srovnání vychází Česko velmi dobře, což je povzbudivá zpráva nejen pro obyvatele, ale i pro turisty a investory.

Dobře si navíc vede i širší evropský prostor, protože západní a střední Evropa zůstávají podle studie nejbezpečnějším regionem světa. České umístění tak zapadá do silného evropského výsledku a ukazuje, že země má pevné místo mezi státy, kde se lidé mohou cítit jistě a kde funguje relativně klidné společenské prostředí.

Vedle klasických semen a sazenic roste také poptávka po chytrém a pohodlném řešení péče o zahradu. Daří se robotickým sekačkám, zavlažovacím automatům i modulárním vyvýšeným záhonům, které lidem usnadňují pěstování. Silný zájem je navíc i o balkonové a terasové pěstování, takže více lidí zkouší bylinky, květiny nebo menší domácí úrodu i v městském prostředí.

S příchodem jara se lidé znovu víc obracejí k přírodě, péči o své okolí a pěstování pro vlastní radost i užitek. Odborníci zároveň připomínají, že se vyplatí vybírat kvalitní osivo a zdravé sazenice, protože právě dobrý základ může rozhodnout o tom, jak úspěšná celá sezona bude.

Nálezy ukazují, že horské průsmyky kdysi nesloužily jen lovcům, ale také cestovatelům a obchodníkům. U místa Lendbreen vědci zjistili, že tudy lidé procházeli zhruba mezi lety 300 a 1 500 našeho letopočtu, přičemž největší ruch tam panoval v období Vikingů. Mezi objevenými předměty jsou části saní, hole na chůzi, jezdecká výbava i drobné každodenní věci, které dnes pomáhají skládat živější obraz tehdejšího života.

Právě díky těmto objevům se rychle rozvíjí takzvaná glaciální archeologie, tedy výzkum předmětů uvolněných z ledu. Norští odborníci zároveň připomínají, že jde o závod s časem: jakmile se dřevo, kůže nebo kost dostanou na vzduch, začínají se rychle rozpadat. Každá úspěšná sezona tak nepřináší jen pozoruhodné nálezy, ale také šanci zachránit další část evropské historie dřív, než nenávratně zmizí.

Výzkumníci sledovali tento proces u myší i lidí pomocí fluorescenčních značek a časosběrného zobrazování. Zjistili, že takzvaná myonuklea se po signálu z poškozeného místa pohybují po vnitřní buněčné síti tvořené mikrotubuly a motorickým proteinem dyneinem. Na místě pak zajišťují lokální dodávku mRNA, podle níž buňka rychle vyrábí bílkoviny potřebné k obnově narušené struktury svalového vlákna.

Je to povzbudivá zpráva pro výzkum zdravého stárnutí i léčby svalových onemocnění. Lepší pochopení tohoto rychlého samoopravného systému může do budoucna pomoci hledat cesty, jak udržet svaly déle silné a odolné, případně jak podpořit jejich regeneraci tam, kde už přirozené procesy slábnou. Vědci zároveň připomínají, že u větších zranění zůstávají svalové kmenové buňky nadále zásadní součástí obnovy.

Zařízení vyvinula firma Ohta Seiki z ostrova Hokkaidó. Mechanický strašák připomíná vlka, svítí mu červené oči, má pohyblivé části a dokáže vydávat desítky hlasitých zvuků. Jakmile zaznamená pohyb, automaticky se spustí a podle výrobce funguje právě proto, že medvědi jsou plaší a silný hluk je spolehlivě odežene.

Z původně trochu kuriózního nápadu se tak stalo praktické řešení, které se v Japonsku rozšířilo už na stovky míst, hlavně na farmách. Zájem o robotické vlky navíc roste, protože ukazují, že moderní technologie mohou pomáhat chránit lidi i zvířata bez zbytečně agresivních zásahů.