Nejpomaleji stárnou lidé, kteří spí sedm hodin denně

Kdo pravidelně spí devět hodin i víc, ten tělu podle nových výzkumů nejspíš nepomáhá. To je asi nejpřekvapivější zpráva z rozsáhlé studie, kterou v květnu 2026 otiskl vědecký časopis Nature. Tým z Kolumbijské univerzity v ní prošel údaje Britů ve věku 37 až 84 let a zjistil, že křivka má tvar písmene U: na obou jejích koncích orgány stárly rychleji, nejvýrazněji u lidí, kteří spali méně než šest, nebo naopak víc než osm hodin.

Vědci postupovali důkladně. Ze snímků těla a z bílkovin a molekul v krvi sestavili pro sedmnáct orgánových soustav takzvané biologické hodiny — odhad, jak staře se který orgán skutečně chová v porovnání s věkem v občance. Pak sledovali, jak výsledek souvisí s tím, kolik lidé spí. Křivka ve tvaru U se ukázala mimo jiné u mozku, plic, jater a imunity — a nejmenší rozdíl mezi skutečným a biologickým věkem vycházel u lidí spících 6,4 až 7,8 hodiny denně. Přesné optimum se liší podle orgánu a taky podle toho, jde-li o muže, nebo ženu.

Není to rozsudek, ale ukazatel

Jedna věc se ale musí říct hned: lidé délku spánku sami uváděli a studie ukazuje souvislost, ne prokázanou příčinu. „Neznamená to, že samotná délka spánku způsobuje rychlejší nebo pomalejší stárnutí orgánů. Naznačuje ale, že příliš málo i příliš mnoho spánku může být známkou horšího celkového zdraví," zdůrazňuje k výsledkům Kolumbijská univerzita. Nabízí se i obrácené vysvětlení — že nemocní lidé prostě spí jinak. Vědci ho prověřovali genetickými metodami a silnou podporu pro něj nenašli; úplně vyloučit ho ale nemohou.

Vedoucí výzkumu Junhao Wen vidí hlavní přínos jinde: „Všechny nadchlo, že biologické hodiny umí předpovídat riziko nemocí a úmrtí. Mě ale víc zajímá otázka, jestli je dokážeme propojit s něčím v životním stylu, co člověk může včas změnit — a stárnutí tím zpomalit," řekl k publikaci. Spánek je přesně taková věc — ovlivnitelná. Jestli se jím dá stárnutí opravdu zpomalit, musí teprve ukázat další výzkum.

Závěry navíc nestojí osamoceně. Loňský souhrn 79 dlouhodobých studií v jiné analýze ukázal podobně prohnutou křivku, jen s hranicemi o kus výš: proti lidem spícím sedm až osm hodin měli lidé s kratším spánkem během sledování mírně vyšší riziko úmrtí a ti, kdo spali devět a více hodin, dokonce o třetinu vyšší.

Spíme míň než dřív, ale pořád v okně

Moderní doba spánku obecně nepřeje. Státní zdravotní ústav připomíná, že lidé dnes spí v průměru 6,5 až 7 hodiny — pořád tedy uvnitř nalezeného okna, byť u jeho spodní hranice. Českým čtenářům ústav radí nespat méně než šest a více než devět hodin, což s novými daty hezky ladí.

Slabinou českých nocí je hlavně nepravidelnost: podle letošního květnového průzkumu drží stejný režim po celý týden jen třetina Čechů a sedm z deseti někdy řešilo problémy se spánkem. Přitom právě pravidelnost může být klíč: analýza dat z náramků, které nosilo šedesát tisíc lidí, ukázala, že pravidelní spáči mají nižší riziko úmrtí — a pravidelnost ho v ní předpověděla lépe než samotný počet hodin.

Co pro lepší spánek udělat dnes večer

Recept odborníků ze zdravotního ústavu je prostý a zadarmo. Choďte spát a vstávejte pořád ve stejnou dobu, odchylka čtvrt hodiny nevadí. V ložnici udržujte 18 až 20 stupňů a před spaním vyvětrejte. Kávě a silnému čaji se vyhněte už čtyři až šest hodin před ulehnutím a večer omezte obrazovky — celý seznam čtrnácti doporučení zveřejnil Státní zdravotní ústav ke Světovému dni spánku.

Pod šest hodin už podle nových dat křivka míří špatným směrem. Jestli ale spíte kolem šesti a půl až sedmi hodin místo zažitých osmi, není důvod k panice — jste v pásmu, které z dat vyšlo nejlíp.

---

Ověřeno z:

• Nature — studie Sleep chart of biological ageing clocks in middle and late life (květen 2026)
• Columbia University Irving Medical Center — tisková zpráva ke studii (květen 2026)
• GeroScience — souhrnná analýza 79 dlouhodobých studií o spánku a úmrtnosti (2025)
• Státní zdravotní ústav — materiál ke Světovému dni spánku (březen 2026)
• STEM/MARK — reprezentativní průzkum spánku Čechů (květen 2026)