Společnost·5 minut radosti

Sborový zpěv spojuje lidi a prospívá jejich zdraví

V Česku zpívají tisíce lidí ve skoro dvou tisících sborech — od dětských po seniorské. A výzkumy ukazují, že společný zpěv nejen spojuje, ale dělá dobře i tělu.

#Česko#hudba#tradice#zpěv

Foto: Karel Kašák / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Když se sejde skupina lidí a začne společně zpívat, děje se něco, co vědci teprve rozklíčovávají. Zpěv nás baví, spojuje s ostatními a podle výzkumů dělá dobře i tělu. A v Česku je zpěváků pořád hodně — od dětských sborů po babičky a dědečky v seniorských sborech.

Kolik se u nás zpívá

Přehled o českých sborech dává Národní sborová databáze, kterou vede středisko pro kulturu NIPOS. Eviduje 1 897 pěveckých sborů po celé republice. Nejde přitom jen o dospělé: databáze počítá 876 dětských sborů, ale také 34 sborů seniorských a stovky sborů mládežnických a akademických. Sbor si tedy najde skoro každý věk.

Zpěv navíc spojuje generace. Děti z mateřských a základních škol docházejí za seniory do domovů a klubů, kde si spolu zazpívají a povídají — přesně o to jde v mezigeneračních setkáních, o kterých se stále více mluví. Pro nejstarší je společné zpívání s dětmi radostí i připomínkou, že do života patří.

Vůbec nejpočetnější jsou přitom sbory dětské — v databázi jich je skoro devět set. Zpívání ve školním nebo dětském sboru je pro spoustu dětí první setkání s pódiem, s trémou i s radostí z potlesku. A když na jarním nebo vánočním koncertě zazpívá dětský sbor plné sále rodičů a prarodičů, bývá to zážitek, na který se dlouho vzpomíná — jak dětem, tak jejich blízkým.

Kolik přesně je u nás zpěváků, se dá říct jen zhruba. Odborníci mluvili o zhruba patnácti stech amatérských sborech a tisících sboristů. Přesná statistika neexistuje, protože sbory vznikají a zanikají u škol, kostelů i v obcích. Jisté ale je, že sborový život u nás zdaleka neusnul.

Zpěv ve sboru má navíc hlubokou tradici. Už za dob svého největšího rozkvětu sdružovala Pěvecká obec česká přes tři sta spolků a bezmála třináct tisíc zpěváků. Společné zpívání tak provází české obce a města už déle než sto let — a i dnes patří sbor ke koloritu skoro každého většího místa. Zkoušky bývají jednou týdně a pro spoustu lidí jsou to nejhezčí dvě hodiny v týdnu: vypnou od starostí, potkají se s přáteli a odcházejí domů s dobrou náladou.

Když zpívá celé město

Nejlépe je to vidět jednou v roce, těsně před Vánocemi. Akce Česko zpívá koledy, kterou pořádá Deník, spojí v jeden večer stovky náměstí. V roce 2025 se konal už patnáctý ročník — ve středu 10. prosince od šesti hodin večer se přihlásilo téměř 900 míst v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, a dokonce i krajané v zahraničí. Rok předtím, v roce 2024, se na více než 800 místech sešlo přes sto tisíc lidí.

💡 Zajímavost: Když sbor zpívá společnou melodii, sladí se nejen hlasy. Podle výzkumu z Göteborgu se díky souběžnému nadechování postupně sladí i srdeční tep jednotlivých zpěváků — srdce jim začnou tlouct v podobném rytmu.

Plno bývá i na sborových koncertech. Adventní Tisíc hlasů adventu v pražské Smetanově síni Obecního domu spojil 22. prosince 2024 přes tisíc hudebníků a čtyřicet amatérských sborů z celé republiky. Zájem byl tak velký, že se lístky na oba koncerty rozebraly během pouhých sedmi dní. Advent bez zpěvu si u nás zkrátka nikdo neumí představit.

Proč nám zpěv dělá dobře

To, co při zpěvu cítíme jako radost a klid, umí vysvětlit i věda — i když opatrně. Zajímavý pokus udělali vědci z univerzity ve švédském Göteborgu. Zjistili, že při společném zpěvu se lidé nadechují ve stejných okamžicích, v rytmu jednotlivých frází písně. Toto společné dýchání pak srovná i srdeční tep — srdce zpěváků začnou stoupat a klesat v podobném rytmu. Zpěv je tak vlastně druh řízeného, uklidňujícího dýchání.

Zpěv nás také rychle sbližuje. Oxfordští vědci sledovali sedm měsíců lidi, kteří chodili do nových kurzů. V těch pěveckých se účastníci sblížili rychleji než ve skupinách, kde se třeba tvořilo nebo psalo. Zpěv podle nich funguje jako „prolamovač ledů" — spojí i lidi, kteří se předtím neznali, a ve výzkumu se pojí s vyšším uvolňováním endorfinů, tedy látek, které v těle navozují dobrou náladu.

A dělá dobře i tělu. Britská studie testovala 193 lidí z pěti sborů určených lidem zasaženým rakovinou — pacientů i těch, kdo o ně pečovali. Ukázalo se, že hodina společného zpěvu se u nich spojila s poklesem stresového hormonu kortizolu, lepší náladou a nárůstem látek, které souvisejí s obranyschopností těla. Vědci jsou opatrní — zpěv není lék a jde o menší studie. Ale směr je povzbudivý: zpívat si prostě dělá dobře.

Kde si zazpívat

Dobrá zpráva je, že se přidat může úplně každý a nemusíte umět noty. Nejjednodušší je zkusit společné zpívání koled v adventu — stačí přijít na náměstí ve svém městě, texty bývají k dispozici. Kdo by chtěl zpívat pravidelně, najde přehled sborů podle kraje a věku právě v Národní sborové databázi. Zeptat se můžete i v místní základní umělecké škole, ve sboru u kostela nebo v klubu seniorů; většina sborů ráda uvítá nové členy a mnohé nechají zájemce přijít nezávazně na zkoušku.

Nemusíte mít školený hlas ani obavy, že „to nezazpíváte". Kouzlo sborového zpěvu je v tom, že jednotlivé hlasy splynou v jeden — a s nimi na chvíli i lidé, kteří vedle sebe stojí.

Klikněte, když vám článek udělal radost

Zdroj / Ověřeno z

  • NIPOS — Národní sborová databáze (evidence pěveckých sborů v ČR)
  • Unie českých pěveckých sborů — historie sborového hnutí
  • Deník — akce Česko zpívá koledy (2024–2025)
  • Frontiers in Psychology / Royal Society Open Science / ecancermedicalscience — studie o vlivu společného zpěvu (2013–2016)
  • Český rozhlas — koncert Tisíc hlasů adventu (2024)

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivních zpráv.

Napsal: Libor Hoření
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články