Hodnocení každoročně publikuje britský týdeník The Economist. Experti se při jeho sestavování ptají například na to, do jaké míry státy dokážou snížit úmrtí na rakovinu nebo jak kvalitní péči poskytují pacientům, kteří tuto chorobu přežili. Index hodnotí celkem 45 ukazatelů z oblasti zdraví, lékařské vědy, dostupnosti péče nebo prevence.

Česká republika je v porovnání s dalšími 28 zeměmi na světě nadprůměrně připravená řešit onkologická onemocnění – získala osmé místo. Velmi dobře si naše země vede třeba z hlediska hustoty radiačních nebo klinických onkologů v přepočtu na obyvatele. Máme také kvalitní screeningové programy. Ještě lépe je na tom Austrálie, Kanada a Německo. Naopak horší péče se údajně dočkají pacienti v Rumunsku, Indii a Egyptě.

Zdroj: irozhlas.cz

Kůže nás chrání před prochladnutím, infekcí nebo UV zářením. Stejně tak bychom ale měli chránit i my ji. Mezi nejčastější onemocnění kůže patří ekzém, akné, infekce, autoimunitní zánět, ale taky rakovina, která v Česku postihne až 15 tisíc lidí ročně. Jak o svou kůži pečovat a onemocnění předcházet? Odborníci z organizace Loono doporučují omezit pohyb na slunci mezi 11. a 15. hodinou, kdy je UV záření nejsilnější. Při pobytu na slunci je vhodné používat ochranný krém stejně jako pokrývky hlavy, sluneční brýle a dlouhé rukávy. Zapomínat bychom neměli na pravidelné návštěvy praktického lékaře, a naopak soláriím se raději vyhýbat.

Obzvlášť důležitá je vlastní kontrola kůže, respektive pigmentových znamének. Jak na to? Praktickou pomůckou je takzvaná ABCDE metoda, která odkazuje k pěti anglickým výrazům: asymmetry, border, color, diameter a evolution – česky tedy asymetrie, hranice, barva, průměr a vývoj. Co to znamená v praxi? Obyčejné a neškodné znaménko bývá zpravidla symetrické, má jasné hranice a jeho průměr by neměl být větší než 6 milimetrů. Naopak zbystřit bychom měli, pokud je znaménko zbarvené domodra či dočerna, případně se mění – ať už barevně, nebo třeba velikostně.

Místo hledání rad na internetu je v takovém případě vhodné zavolat svému praktickému nebo kožnímu lékaři. Organizace Loono radí, aby volající zdůraznil, že na kůži zpozoroval změny. Objednací doba se tím zkrátí, což může být v dané situaci klíčové.

Pražská Armáda spásy poskytuje sociální službu Terénní program (Streetwork) od roku 2013. „Jednou z oblastí práce ve Streetworku je ošetřování osob bez domova přímo na ulici a poskytování dlouhodobé podpory při jejich uzdravování. Ve spolupráci s Mediky na ulici jsme vytvořili Street Medicine tým, což je klíčové pro zkvalitnění zdravotní péče pro naše klienty,“ uvedl Jan Desenský, ředitel Centra sociálních služeb Karla Larssona od Armády Spásy.

Armáda spásy v České republice poskytuje specifické služby osobám domova, které jsou na sociálně zdravotním pomezí. Od převazování ran v terénních programech, přes provoz ošetřoven v nízkoprahových denních centrech, až po zřízení ordinace praktického lékaře v Ostravě. Z pilotování Street Medicine týmu v Praze vznikne metodika, která bude přenositelná do dalších měst. Cílem je mimo jiné poukázat na potřebu multidisciplinárních terénních týmů pro osoby bez domova. 

Street Medicine je velkou výzvou i pro studentský spolek Medici na ulici, který se již přes šest let aktivně věnuje problematice osob bez přístřeší. Studenti se snaží ve spolupráci s Armádou spásy přispívat ke zdravotnímu aspektu péče v multidisciplinárním prostředí zdravotně-sociální problematiky. Medici na ulici provozují kamenné i terénní ošetřovny, kde jsou pravidelně k dispozici klientům až pětkrát týdně. Práce se sociálně vyloučenou skupinou obyvatel vyžaduje specifické komunikační dovednosti, se kterými se tak nově zapojení studenti mohou seznámit a následně je užít v klinické praxi.

„Ministerstvo zdravotnictví vnímá dlouhodobé volání po tom, aby byla snížena administrativní zátěž ve zdravotnictví. Je to věc, která je dlouhodobě předmětem kritiky ze strany lékařů a sester,“ uvedl pro ČTK ministr zdravotnictví Vojtěch Adam, podle něhož přispívá vysoká administrativní zátěž k odchodu zdravotníků mimo obor.

Podle nové vyhlášky nebudou jednotné formuláře pro všechny typy výkonů, ale dokumentace bude více odpovídat poskytované péči u konkrétního lékaře. Dle Vojtěcha není nutné, aby byl stejný formulář pro banální zákroky typu ošetření bradavic a současně pro životně nutné zákroky jako transplantace srdce. Zkrátí se také doba, po kterou budou muset zdravotníci ze zákona archivovat dokumenty o poskytovaných službách.

www.mednews.cz