Výsledky ukázaly, že zdraví dospělí v malé studii vypouštěli plyny v průměru 32krát denně, tedy výrazně častěji, než uváděly starší odhady založené hlavně na vzpomínání a zapisování. Rozdíly mezi lidmi byly velké. Někdo měl jen několik epizod za den, jiný téměř šedesát. Přístroj navíc dokázal s vysokou citlivostí zachytit změny po požití inulinu, tedy prebiotické vlákniny.

Nadměrná plynatost umí lidem znepříjemnit život a lékaři dosud neměli jednoduchý způsob, jak ji objektivně měřit. Tým proto spouští projekt Human Flatus Atlas, který má zmapovat běžné hodnoty u dospělých a propojit je se stravou i složením mikrobiomu. Do budoucna by podobná data mohla pomoci s přesnějšími doporučeními pro trávení a zdravější jídelníček.

Vědci zjistili, že citronová šťáva vedla k nižší glykemické reakci a v určitém čase po jídle byla hladina glukózy asi o 35 procent nižší než při zapíjení vodou. Pravděpodobným vysvětlením je kyselost citronu, která může zpomalit rozklad škrobů už v ústech, a tím oddálit rychlý nástup cukru do krve.

Trocha citronu k jídlu bohatému na škroby tedy může být jednoduchým pomocníkem pro vyrovnanější průběh trávení. Zároveň ale platí, že výzkum byl malý a probíhal u zdravých lidí, takže citron nelze používat k léčbě cukrovky ani jako náhradu doporučení lékaře.

Banka by měla mít zázemí ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Výběr dárců bude velmi přísný. Musí to být lidé se zdravým životním stylem, kteří nejlépe nikdy nebrali antibiotika, nebo je alespoň neužívali v posledním roce. „Střevní mikrobiota se ukládá v nízké teplotě minus 80 stupňů Celsia. Přidávají se do ní stabilizační příměsi a předpokládá se, že vydrží zhruba jeden rok. Na začátku bychom rádi měli třeba šest až sedm dárců,“ uvedl Jiří Vejmelka z České mikrobiomové společnosti. Darovaná stolice by pak byla přístupná v celé republice.

Léčba transplantací střevní stolice je momentálně povolená jen u klostridiové střevní infekce. U dalších nemocí je tato metoda zatím v začátku, ve fázi testování. Lékaři zjišťují, u jakých zdravotních potíží může pomoci. „Ukazuje se, že má vliv i na metabolické choroby (typu cukrovky) nebo na psychické vyladění, například u depresivních stavů, takže další možnosti takové léčby v budoucnu jsou velmi velké. Střevní prostředí je spřažené i s funkcemi centrální nervové soustavy,“ doplnil Jiří Beneš z Bulovky.

Zdroj: iRozhlas, Fakultní Thomayerova nemocnice