Informační kampaň, kterou hlavní město představilo začátkem prosince, se zaměřuje na nejčastější situace, jež přinášejí kaprům zbytečný stres a bolest. Například přepravu v igelitových taškách, umisťování ryb do chlorované vody domácích van nebo neodborné usmrcování doma bez vhodného vybavení. Cílem není zakázat prodej či konzumaci kaprů, ale edukovat veřejnost o tom, jak zajistit co nejšetrnější průběh cesty kapra z kádě na stůl. Místo impulzivních rozhodnutí mohou lidé využít například možnost nechat rybu odborně usmrtit přímo na místě prodeje, čímž se snižuje utrpení a zvyšuje bezpečnost manipulace.

Kampaň bude v pražských ulicích, na městských obrazovkách i ve stanicích metra viditelná až do 23. prosince a doprovází ji také online materiály s praktickými radami, jak ke kaprům přistupovat s ohledem na jejich potřeby. Metropole tak potvrzuje svůj závazek k humánnímu přístupu ke zvířatům i v době svátečního shonu a inspiruje veřejnost k respektování tradic bez zbytečného utrpení živých tvorů.

„Sleduji to, jak rybníky v naší kulturní krajině fungují. Jak bychom je mohli zplešovat a mohly nám i do budoucna sloužit dobře. Hospodaření na rybnících je s horšími klimatickými podmínkami stále náročnější. Navíc rybníky jsou plné živin, které se do nich dostávají z okolí,“ uvedla vědkyně. Kajgrová za výzkum obdržela v Českých Budějovicích na veletrhu Země živitelka cenu ministra zemědělství pro mladé vědce. Podle ní by ryby rostly i bez přidaných krmiv. Ale musel by se snížit počet ryb v rybníku, protože v přirozeném prostředí se nestačí vytvořit tolik potravy. 

Cena, kterou obdržela, je určena pro vědce do 35 let, jejichž projekty přispějí k rozvoji oboru. „Ocenění si velmi vážím. Vnímám ho jako potvrzení, že má smysl hledat cesty, jak dělat věci jinak a lépe. Motivuje mě pokračovat ve výzkumu, který propojuje péči o krajinu s každodenní praxí, a přispívat k tomu, aby hospodaření v krajině bylo udržitelnější a šetrnější vůči přírodě,“ dodala Kajgrová.

Cílem kampaně je zamezit prodeji ryb v živém stavu. Vidíme v ní vizuál kapra v roli prezidentského kandidáta, který bojuje za práva ryb. Ten byl vytvořený za pomoci umělé inteligence (AI). „Stavíme na paralele našeho AI kapra s prezidentským kandidátem, vytváříme mu jeho vlastní politický program a sbíráme pro něj podpisy. Navíc v samotném sloganu kampaně Hlas pro kapra se skrývá nejen rozměr politický, ale i narážka na to, že ryba je němá tvář a nemůže použít svůj hlas, aby vyjádřila svoje trápení. My ale kaprům svůj hlas propůjčit můžeme, a to prostřednictvím podpisu pod petici určenou Parlamentu ČR za ukončení prodeje konzumních ryb v živém stavu,“ dodala ke kreativnímu záměru Klára Slavíková, stratég v agentuře werk.camp, která se na kampani podílí.

„V současné době je zákazníkovi běžně umožněno zakoupit si rybu, určenou pro konzumaci, v živém stavu. Poté je možno ji po libovolně dlouhou dobu přenášet bez vody a následně přechovávat v nevhodných podmínkách v domácnosti. Ve všech těchto situacích dochází ke zbytečnému utrpení zvířete, což je v rozporu se zákonem na ochranu zvířat,“ vysvětlila Lucie Moravcová, koordinátorka kampaně za CIWF Česko. Nejnovější vědecké závěry přitom dokazují, že rybu právě tímto naším počínáním týráme. Při transportu v igelitové tašce bez vody se totiž zhoršuje funkce jejích žaber a dusí se. V případě přechovávání v domácnosti, například typicky ve vaně, ji pak vystavujeme teplotnímu šoku a nedostatku kyslíku, navíc chlor obsažený ve vodě poškozuje nejen kůži, ale i nervovou soustavu zvířete.

Zdroj: CIWF, Hlas pro kapra

Agentura Reuters informovala, že na univerzitě stvořili speciální vozítko s vodní nádrží, ze které ho pak karasi dokázali řídit díky technologii LIDAR. Ta měří vzdálenost z výpočtu šíření pulsu laserového paprsku odraženého od cílového objektu. Počítač, kamera, elektrické motorky a přizpůsobivá kola rybám umožňují kontrolovat pohyb. Vždy, když se jim podařilo dojet k cíli, byli odměněni potravou.

„K našemu překvapení se rybky nemusely ovládání toho vozítka učit dlouho. Zpočátku jsou zmatené, nevědí, co se děje, ale velmi rychle si uvědomí souvislost svého pohybu s pohybem vozítka,“ sdělil pracovník výzkumu Šakar Givon. Celý tento experiment, kterého se zúčastnilo šest karasů, přináší vědcům nové poznatky o navigačních schopnostech zvířat.

Zdroj: Ekolist.cz

Strašík maloústý měří okolo 15 centimetrů a byl poprvé popsán v roce 1939. V těchto dnech ho mohl svět spatřit díky vědcům z mořského výzkumného ústavu MBARI, kterým se rybku podařilo natočit v hloubce několika set metrů. Zaujme hnědým tělem, průsvitnou ocasní ploutví i hlavou, na které má pár jasně zelených očí velmi citlivých na světlo, jehož je v hlubokých vodách absolutní minimum.

Jak ryba vidí a dokáže se živit, bylo dlouhou dobu předmětem zájmu vědců. Ti operovali s předpokladem, že oči mířící nahoru jí poskytují jen tunelové vidění toho, co se děje přímo nad ní. Díky dlouhodobému pozorování však odhalili, že strašíkovy bulvy dokážou v průhledné hlavě rotovat a poskytovat mu pohled na všechny strany.

Ryba je na hlubokomořský život skvěle vybavena také širokými plochými ploutvemi, které jí umožňují ve vodě zůstat téměř bez hnutí i skvěle manévrovat. Malá ústa ukazují, že si svou kořist vybírá pečlivě. Velký trávicí systém pak znamená, že je její jídelníček dost široký – patří na něj malí oceánští živočichové, korýši a žahavci.

Zdroje: iRozhlas, MBARI