Pokusy ukázaly, že reakci nespouštěla jen nehybnost, ale především stav, kdy druhá myš nereagovala. Zvířata navíc pomáhala výrazně častěji známým druhům z vlastní klece než cizím jedincům. Podle výzkumníků v tom mohou hrát roli sociální vazby i oxytocin, hormon spojovaný u mnoha druhů se vztahy, péčí a chováním podporujícím skupinu.

Objev přináší nový pohled na svět malých savců a naznačuje, že schopnost reagovat na potíže druhých může být v přírodě rozšířenější, než jsme si mysleli. Podobné projevy péče známe u delfínů, slonů nebo šimpanzů, ale u myší se dají díky laboratornímu výzkumu sledovat velmi přesně. Studie tak pomáhá lépe pochopit, jak hluboko mohou v živočišné říši sahat základy spolupráce, empatie a péče o ostatní.

Podle představitelů krajské policie je schopnost rychle a správně poskytnout první pomoc zásadní, protože hlídky často dorazí na místo události první. Nový systém, za který policie zaplatila téměř 250 000 Kč, výrazně zvyšuje připravenost na mimořádné situace a má napomoci lepší reakci v reálném životě. Policisté tak mohou simulovat různé scénáře, vyhodnocovat rizika a operovat téměř jako v reálném prostředí.

Výcvik také reflektuje rostoucí počet situací, kdy policisté sami přispívají k záchraně životů. Zatímco v roce 2024 se podíleli na záchraně nebo významně pomohli u 56 případů, v roce 2025 jich bylo již 103. Kromě zlepšení dovedností výcvik posiluje i spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Královéhradeckého kraje, čímž se zvyšuje šance na úspěšnou první pomoc ještě před příjezdem sanitky.

Osmdesát procent lidí v Česku se zástavou srdce resuscitují příbuzní nebo kolemjdoucí ještě před příjezdem profesionálních posádek. Podle záchranářů jsou to mnohem lepší statistiky než jinde ve světě. Takřka denně pomáhají i policisté – často s použitím defibrilátorů, které s sebou pro tyto účely vozí.

Pod pojmem první pomoc se rozumí okamžitá pomoc poskytnutá zraněnému nebo nemocnému člověku před jeho kontaktem s profesionální zdravotní péčí. Jedná se o soubor úkonů, které slouží k záchraně života, omezení komplikací úrazu či náhlého onemocnění nebo ke snížení bolesti postižených.

Zdroj: ČT24

Počet laicky zahájených resuscitací v Česku přesahuje osmdesát procent případů. „Česká republika na základě výsledku poslední studie, která sbírala po dobu tří měsíců data o srdečních zástavách, skončila na vynikajícím třetím místě. Hned vedle typicky skandinávských zemí, kde jsou výsledky přežití dlouhodobě nejlepší na světě,“ uvedl lékař a předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář.

Profesionální záchranáři v terénu ročně resuscitují na deset tisíc lidí, nejčastějšími příčinami jsou onemocnění srdce a akutní infarkt srdečního svalu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by se v těchto situacích v nemocnicích měla zrychlit a zautomatizovat pomoc, a to mimo jiné zřízením resuscitačních týmů dostupných na univerzálním telefonním čísle 2222. Chystaný metodický pokyn by podle Prymuly měl být schválen do měsíce.

Zdroj: České noviny