Hostětín leží v CHKO Bílé Karpaty a první místo v kategorii obcí pod tisíc obyvatel získal mimo jiné za biologickou kořenovou čistírnu odpadních vod, fotovoltaickou elektrárnu a kotelnu na dřevní štěpku. Na druhém místě se umístila moravskoslezská obec Krásno na a bronzovou medaili dostala královehradecká obec Záměl. Ta získala také ocenění Sociální počin roku.

V kategorii nad tisíc obyvatel zvítězil Slavičín, který se věnuje zadržování vody v krajině, výsadbě alejí a veřejné zeleně. Kromě toho v obci budují nádrže na dešťovou vodu nebo mají kotelnu na biomasu, z které vytápí dvě sídliště. Na druhém místě se umístilo město Litomyšl z Pardubického kraje a třetí místo získala Chrudim.

Soutěž vyhlásila ČSOB, aby podpořila šetrně enviromentální a sociální projekty obcí a inspirovala k podobným činům i další vesnice. Záštitu nad soutěží převzal Svaz měst a obcí ČR a Česká rada pro šetrné budovy. Odbornou porotu tvořil mimo jiné i ministr životního prostředí Petr Hladík, předseda představenstva Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík nebo architekta Eva Jiřičná.

Jak tě napadlo zapojit se do veřejného života v Moravičanech?

Vždycky mě bavilo čerpat zkušenosti od starších lidí. Od dětství jsem chodil k pamětníkům a sbíral fotografie a informace. Moje činnost pro obec začala v patnácti letech organizováním dětských táborů. Zapojení se do dění ve svém městě považuji za důležitý prvek občanské angažovanosti. Je důležité, aby se lidé nebáli vyjádřit svůj názor a měli tak možnost něco ve svém okolí změnit. Já se od svých patnácti let snažím o to, aby moje rodná obec Moravičany vzkvétala a žila.

Jak přijali tvou práci obyvatelé Moravičan?

Náš spolek je naprostou novinkou, s místními lidmi se teprve postupně seznamujeme. Je to běh na delší trať, ale už nyní jsme se dostali do povědomí obyvatel a začínáme s nimi pracovat. Já již nějaký ten rok veřejně působím, se studenty děláme v obci akce jako tábory nebo živé hry v ulicích, takže na mě jsou lidé zvyklí. Rodiče jsou také velmi aktivní v místních spolcích, takže to máme tak trochu v rodině.

Jaké projekty jsi ve vsi inicioval?

Začínal jsem od nuly a nyní se už těšíme z velkého týmu a vysoké účasti veřejnosti. V rámci letních pobytů na faře jsme s dětmi vytvořili veřejnou knihovničku, díky které vzniklo nové setkávací místo na břehu řeky Třebůvky. Na jaře 2018 jsem zase zjistil, jakou hodnotu má staletá lípa na naší návsi. A proto jsem ji nominoval do soutěže Strom roku, kde získala krásné čtvrté místo. Na tradici vysazování lip jsme se rozhodli navázat, proto jsme v minulém roce, kdy se slavilo 100 let republiky, vysadili lípu novou. Další takovou významnou aktivitou bylo založení iniciativy Zachovat náves v Moravičanech. Naše obec je unikátní svým dlážděním, a proto ve spolku mimo jiné usilujeme o to, aby se rekonstruovala s úctou k práci našich předků.

Pomohl jsi také s vybudováním komunitního centra v obci. Proč zrovna centrum?

Obecně na venkově chybí prostor pro setkávání lidí. Budování našeho komunitního centra začalo přibližně před dvěma lety. Dříve jsem to budoval s tátou, s přáteli a zhruba před rokem jsem do toho zapojil kluky z občanské iniciativy. Centrum se podařilo dokončit letos na podzim. Probíhají tady pravidelně řemeslné kurzy, děláme každý měsíc různé přednášky. Centrum má sloužit především k setkávání lidí napříč všemi generacemi.

Jaké jsou tvoje další plány s rozvojem obce?

Aktuálně se spolkem přemýšlíme o tom, že bychom rádi využili prostor farských zahrad. Ty bychom rádi zpřístupnili, zkulturnili a nabídli tak návštěvníkům jak prostor pro aktivity, tak i pro jakousi venkovskou osvětu. Chystáme veřejné výsadby stromů, keřů, luk, zahradní kaple, bylinkových a květinových záhonů. Plánujeme také kulturní akce. Ve vzdálenější budoucnosti bych se rád podílel na úpravách veřejných ploch i v obci a okolní krajině, moji přátelé nejen ze spolku mají mnoho úžasných nápadů, jak naši vesnici zvelebit.

Neuvažuješ o zapojení se do obecní politiky?

Rád bych, kdyby se i na místní radnici určité věci změnily, takže plánuji dělat pomocnou ruku novému kandidátskému týmu v komunálních volbách 2022. Myslím si, že si Moravičany zaslouží nové, energické a otevřené vedení a zastupitele. Zatím teprve studuji, takže se těžko plánuje, ale chci se v příštím období podílet na budování nové radnice. Do té doby se budeme snažit se spolkem ukázat veřejnosti, že jdou věci dělat jinak, lépe a otevřeněji k lidem a pro lidi.

Změnilo angažování se v obci výrazně tvůj život?

Dříve jsem nebyl tolik otevřeným člověkem, spíš jsem byl samotářský typ. Uvědoměle teď zvažuji, jak investuji svůj čas a energii. Více se také potkávám v ulicích s lidmi, povídáme si, vyměňujeme si názory, rady, tipy -prakticky na cokoliv. Když chci odpočívat, tak musím vyjet někam dál do přírody, protože doma mi to nejde. Nutí mě to přemýšlet, co ještě všechno by se dalo udělat.

Za činnost pro obec a svou aktivitu jsi dostal ocenění Laskavec. Co ti práce pro Moravičany dává?

Tuhle práci dělám nezištně a největší odměnou je pro mě to, co se povede. Nové vztahy a to, co se vytvoří, je tím, co nejvíce oceňuji. Zároveň je to také mou motivací. Trávím tady hodně času a baví mě to, je to můj koníček. Řekl bych, že jsem velmi hrdý na to, že pocházím právě z Moravičan. Dá se říct, že jsem „moravičanské patriot“.

Jak bys motivoval mladé lidi k tomu, aby se také zapojovali do veřejného života? Co bys jim vzkázal?

Mějte oči otevřené a vnímejte svět kolem sebe. Třeba když se mně něco v okolí nelíbí, tak se to pokouším vylepšit. Někdy se to povede, někdy zase ne, ale zpravidla to vždycky stojí za to. Mladá generace má obrovský potenciál v technologických možnostech, a když to spojí s užitečným, tak se dají i přes mobil dělat zajímavé věci. Například naši dosavadní činnost pečlivě zaznamenávám a pomocí sociálních sítí šířím dál. Mě to baví, lidé to mají rádi, a ještě se učím „marketingu a PR“, což je můj studijní obor. Snažím se tedy spojit užitečné se zábavným a vzdělávacím dohromady.

Vybrané obce dostanou k dispozici zhruba 380 tisíc korun na zprovoznění nebo vylepšení stávajících wi-fi sítí na veřejných místech, jako jsou knihovny, muzea, náměstí nebo parky. Peníze mohou obce využít na nákup a instalaci hotspotů, provoz a údržbu budou hradit ze svého. Podle Evropské komise by se do roku 2020 mělo dostat až na osm tisíc vesnic a měst.

Do projektu se registrovalo i čtyři sta českých obcí, které mají o dotaci zájem. Z celé Evropské unie se přihlásilo více než osmnáct tisíc zájemců. Komise tak bude vybírat podle pravidla „kdo dřív přijde, ten dřív bere“. Každá členská země by ale v prvním kole měla získat nejméně patnáct dotačních poukázek.

Obec Kašava získala své ocenění především za neustálé zvelebování obce nebo za pestrou činnost tamních spolků. Ve vesnici je bohatý společenský a kulturní život zaměřený na dodržování tradičních zvyků a svátků, k čemuž vekou měrou přispívají právě místní spolky a folklorní soubory.

V letošním roce se do soutěže přihlásilo celkem 251 obcí z třinácti krajů České republiky. Komisaři posuzovali účastníky dle nejrůznějších kritérií v několika oblastech. V rámci celostátního kola byla již podruhé udělena také Vesnice roku 2016 – Cena veřejnosti. Tu získala obec Velké Hoštice z Moravskoslezského kraje. Navíc koláčovou cenu za nejlepší domácí koláče získala obec Sebranice z Pardubického kraje.

Svaz měst a obcí České republiky udělil v polovině září ceny nejlepším starostům – z tří set nominovaných vybral za každý kraj vždy jednoho. Ceny se předávaly ve Španělském sále Pražského hradu. Důvody, které k zavedení této nové soutěže vedly, přiblížil předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek: „Dnes dostává ocenění každý druhý, jen starostové byli opomíjeni.“

Nejlepším starostou Jihomoravského kraje se stal starosta Rousínova František Havíř z KDU-ČSL. První ročník této nové soutěže přitom kladl důraz na ekonomickou a finanční stránku daného města či obce. Podle Havíře však k tomu, aby někdo mohl být nejlepším starostou, nestačí pouze schopnost shánět finanční zdroje: „Mám mnohem větší radost, když se nám podaří uspořádat pěknou akci v mateřském nebo volnočasovém centru. Právě ta často navštěvují děti, které nemají zrovna nejjednodušší život, a já jsem rád, že jim můžeme nabídnout pomocnou ruku. Mám z toho pak daleko lepší pocit než z dokončení velkých staveb.“

S financemi to nicméně František Havíř umí – když se totiž před dvanácti lety stal starostou, bylo město značně zadlužené. Během jeho starostování se ale vše obrátilo k lepšímu, rozšířila se škola i školka, postavil se Dům chráněného bydlení, udělala se nová kanalizace. Na dotacích se mu navíc podařilo získat bezmála 80 milionů korun.

Rousínovští jsou se svým starostou, který plánuje kandidovat také v nadcházejících komunálních volbách, spokojeni. Vadí jim sice, že přehlíží sport, nicméně se shodují, že to, co udělal dobře, převažuje. Dokládají to i slova velitele rousínovských hasičů Vlastimila Marišlera: „Nejsme zadlužení, a to je v dnešní době nejdůležitější.“

Zdroj i foto: http://brno.idnes.cz/nejlepsi-starosta-jihomoravskeho-kraje-f0h-/brno-zpravy.aspx?c=A140919_2100869_brno-zpravy_mich