Výzkumný tým použil data z Velkého britského testu inteligence (GBIT), kde 329 leteckých inženýrů a 72 neurochirurgů splnilo 12 úkolů a odpovědělo na otázky ohledně pohlaví, věku, specializace a zkušeností v oboru. Úkoly testovaly různé aspekty kognice, jako plánování a uvažování, paměť, pozornost a schopnosti zpracování emocí. Vědci poté porovnali výsledky s hodnotami shromážděnými od více než 18 000 Britů.

Neurochirurgové vynikli v rychlosti řešení problémů, ale vzpomínali pomaleji než běžná populace. Vysvětlení může spočívat v tom, že to jejich povolání vyžaduje, takže láká lidi, kteří k tomu mají předpoklady. Méně pravděpodobná příčina pak je, že se to naučili až při práci, která je k tomu vytrénovala. Rozdíly mezi oběma povoláními byly v pozornosti a manipulaci věcmi v mysli, kde uspěli letečtí inženýři. Neurochirurchové je předčili v řešení sémantických problémů, které spočívá například v definici neobvyklých slov.

„V podstatě se ukazuje, že každý má škálu dovedností. Jedni jsou lepší v jedněch věcech a jiní jsou zase lepší v jiných, ale je velmi obtížné být lepší ve všem,“ řekl deníku Guardian Aswin Chari, neurochirurgický praktikant v nemocnici Great Ormond Street a autor studie. „Jsou lepší v určitých věcech, díky kterým jsou dobří v tom, co dělají,“ dodává vědec s tím, že srovnávání s raketovými vědci nebo neurochirurgy bude možná v budoucno nahrazeno nějakou další profesí, která si to zaslouží i na základě inteligenčních dat svých příslušníků.

Zdroj: The Guardian

Podle Evropské rady mozku stojí onemocnění, zranění či genetické poruchy tohoto životně důležitého orgánu až 800 miliard eur ročně, a to jen v Evropě. Trpí jimi téměř dvě pětiny populace. Studie zveřejněná v odborném časopise Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie pak odhadla, že se v Česku tato částka pohybuje okolo 6,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Mozkové příhody, psychická onemocnění, bolesti hlavy nebo závislosti totiž s sebou nenesou jen přímé zdravotnické náklady, ale také výdaje na následnou péči a ztráty způsobené poklesem produktivity a aktivity takového občana. Až třetině pacientů navíc farmakologická léčba nepomáhá. To se ale nyní může změnit.

„Tato důležitá investice je důkazem rostoucího zájmu a stále se rozšiřujících možností využití grafenu a vrstvených materiálů v oblasti biomedicíny. Díky svým unikátním vlastnostem má grafen potenciál toto pole využití transformovat,“ doufá Kari Hjelt, ředitel inovací mateřské firmy INBRAIN, Graphene Flagship. Technologie umožňuje miniaturizaci až na úroveň nanočástic s potenciální přesností rozlišení na jednu mozkovou buňku. Tělo na grafenový materiál dobře reaguje, navíc je lehký, vysoce vodivý a pružný. Implantace je tak bezpečnější a umožňuje bezdrátové programování i nabíjení, takže není nutné operaci opakovat. Umělá inteligence se dokáže přizpůsobit fungování mozku konkrétního pacienta – léčba tak bude šitá na míru jeho stavu a potřebám.

„V neurochirurgii to považuji za malou revoluci, která přinese celou řadu novinek. U nás na klinice máme za sebou zhruba 20 operací a zkušenosti jsou opravdu výborné,“‎‎ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FN Ostrava Radim Lipina. Operatér se při použití mikroskopu nemusí dívat do okulárů, ale operační pole sleduje na velké LCD obrazovce. Do ní jsou navíc integrovány i další zobrazovací metody jako například endoskop, magnetická rezonance, ultrazvuk, operační navigace nebo CT. Zákrok se díky tomu všemu zpřesňuje a zrychluje, což snižuje riziko i diskomfort pacienta.

Vývoj digitálního mikroskopu probíhal v americké Kalifornii sedm let a velkou měrou se na něm podíleli i lékaři Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Z celého světa byla vybrána asi stovka neurochirurgů, kteří byli přizváni, aby průběžně vývojářům přístroj i technologie připomínkovali. Protože tuzemská neurochirurgie má ve světě velmi dobrý zvuk, nacházeli se mezi nimi i čeští lékaři. „Podíleli jsme se jak na vývoji ovládání mikroskopu, tak na vývoji kvality obrazu ve smyslu barevného rozlišení jednotlivých tkání. Byla to unikátní a skvělá příležitost,“ vysvětlil Lipina. Nyní je už přístroj i v Česku kompletně certifikovaný.