Přestože nový ptačník ocení celá řada živočichů, jak název napovídá, hlavní přínos bude mít pro ptáky. „Zajistí jim obživu i místo k hnízdění a těm migrujícím poskytne možnost načerpat síly během jejich dlouhé cesty. A líbit se bude i obojživelníkům, hmyzu a dalším obyvatelům mokřadů,“ vysvětlil ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Tůně plánují pracovníci ČSO začít hloubit již letos na podzim, aby byly připravené pro jarní hnízdění. „Věříme, že ptačník přiláká další vzácné druhy ptáků, jako je například pisila čáponohá. Ta se v parku už dvakrát zastavila, ale díky ptačníku bude k vidění častěji,“ doufá správce ptačího parku Břeněk Michálek.

Ptačí park Josefovské louky vznikl v roce 2006 a jeho význam spočívá především ve velké druhové rozmanitosti živočichů, kteří zde žijí. Biologové zde pravidelně pozorují až 190 druhů ptáků, 8 druhů obojživelníků či 32 druhů vážek. Nový mokřad rozšíří již existující jeden a půl hektaru velký Slavíkovský ptačník, který místním živočichům slouží od roku 2018.

Na vzniku nového parku se podílí Česká společnost ornitologická (ČSO) s cílem vytvořit vhodné podmínky pro zdejší mokřadní, vodní i luční ptáky. Těch tam napočítali celkem 162 druhů. Loni se organizaci podařilo koupit klíčové pozemky, nyní už obnovuje a rozšiřuje biotop, aby se v místě dařilo nejen ptákům, ale i jiným živočichům.

Vše se odehrává s využitím tradičních metod hospodaření, jako je pastva, kosení nebo ořez vrb na hlavu. „Mozaiková seč v kombinaci s pastvou podpoří například konipasy luční a bekasiny otavní. Vyřezáním náletových dřevin dojde k osvětlení zastíněných tůní, čímž podpoříme čírky modré a lžičáky pestré, ale také obojživelníky kuňku obecnou či ropuchu obecnou. Pastvou velkého skotu přilákáme například dudky chocholaté. Plánovaných opatření je celá řada a těžit z nich budou nejenom ptáci, ale i obojživelníci, hmyz a další živočišné druhy a rostliny,“ uvedl Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky ČSO.

V Ptačím parku Kosteliska se prolíná mozaika vodních ploch, rákosin, luk, lesíků, ale i suchých písčin. „Prostředí obdobného charakteru je nutné udržovat a pečovat o něj. Z pohledu ochrany přírody a krajiny má význam především kvůli velké druhové pestrosti. Ochranou přirozených mokřadů, a obnovou tradičního hospodaření se původně nehostinné území mění v mokřadní ráj pro ptáky a další živočichy,“ vysvětlil Čamlík.

K druhům, které na Kosteliskách hnízdí, patří bukač velký, bukáček malý, moudivláček lužní, čejka chocholatá či vodouš rudonohý. Pravidelně sem zalétají také vzácné pisily čáponohé. Pozornost je věnována především ptákům, ale dílčím cílem je vytvářet vhodné podmínky i pro další druhy rostlin a živočichů. Ornitologové také plánují exkurze pro veřejnost. Pokračovat budou i výkupy dalších pozemků nebo jejich převzetí v podobě darů od veřejnosti.

Nová rezervace má rozlohu téměř dvaasedmdesát hektarů a tvoří jí rozsáhlý mokřad v místě zaniklého rybníka Janov. Kromě mnoha druhů hmyzu a obojživelníků zde hnízdí také ohrožení jeřábi popelaví či chřástali polní. Cílem Plzeňského kraje, který mokřad vykoupil za šest a půl milionu korun, je zajistit ochranu a další přirozený rozvoj mokřadního ekosystému.  

Prozatím je Janovský mokřad pro návštěvníky uzavřen, jakmile se zde ale vybuduje stezka, bude pro zájemce volně přístupný. „V budoucnu tam chceme vybudovat i pozorovací věž na živočichy, zejména na ptactvo,“ dodal plzeňský zastupitel Josef Bernard.