Určitě jste si všimli, že když mluví lidé na děti, často používají vysoký tón hlasu a velké úsměvy. Tento styl řeči pomáhá dětem naučit se jazyk a cítit se milovaně. Zajímavé je, že to samé dělají se svými psy. Odborníci proto ve studii podrobně zkoumali 46 ženatých mužů, kteří měli dítě i psa. Vědci pečlivě analyzovali jejich výrazy obličeje a emocionální stavy, když individuálně komunikovali se svým partnerem, dítětem a domácím mazlíčkem.

Když respondenti mluvili se svými psy nebo recitovali dětem říkanky, vykazovali výraznější pohyby obličejových svalů. To se ukázalo jako účinné při upoutání a udržení pozornosti posluchače, ať už bylo posluchačem dítě, nebo zvíře. Překvapivě se podobný vzorec pohybů obličeje a tónu objevil, když spolu komunikovali manželé. Naznačuje to, že tyto přehnané výrazy mohou hrát roli při posilování emocionálního pouta. Při interakci s cizími lidmi totiž došlo naopak ke snížení rozsahu mimiky a přehnaných pohybů úst. Ukazuje to, jak mocné jsou tyto komunikační techniky – vytvářejí intimitu a porozumění v našich nejbližších vztazích.

Už starší studie prokázaly, že děti, na které rodiče často mluví, mají lepší jazykové dovednosti. Nové zjištění je však skutečně přelomové. Studie se účastnilo celkem 163 batolat, z toho 87 půlročních a 76 ve věku dva a půl roku. Děti byly doma, v oblečení měly umístěné malinké „štěnice“, které nahrávaly zvuky, včetně řeči dospělých, kteří na děti mluvili. Expertům se podařilo shromáždit celkem přes šest tisíc hodin materiálu. V této fázi autoři studie zjistili, že na děti mluvily častěji vzdělanější matky a že jejich děti se samy taky častěji hlasově projevovaly.

V další fázi si vědci 84 dětí pozvali do nemocnice, kde spaly v obzvlášť tiché místnosti. Vědci se pak vplížili do pokoje, aby děti neprobudili. Přenesli je na vozík a odvezli na magnetickou rezonanci, kde sledovali množství myelinu v dětském mozku. Autor výzkumu vysvětlil, že jak se mozek vyvíjí, myelinu přibývá. Vědci ale zjistili, že dvou a půl leté děti, na které rodiče nejvíc mluvili, mají oproti jiným více myelinu v částech mozku spojených s řečí. Studie tak vědecky potvrzuje, že na děti je potřeba mluvit co nejvíc a odmalička.

Pacientům, kteří mají potíže s mluvením, ať už kvůli rakovině krku, tracheostomii nebo mrtvici, by mohla pomoci aplikace SRAVI. Název je zkratkou pro Speech Recognition For The Voice Impaired. Aplikace funguje na principu odezírání ze rtů pacienta. Pohyby úst monitoruje a vyhodnocuje umělá inteligence, která potom v aplikaci sama nahlas vysloví to, co chce pacient sdělit svému okolí, například rodině nebo zdravotnickému personálu.

Ke komunikaci prostřednictvím technologie SRAVI je potřeba pouze zařízení s přední kamerou, jako třeba mobilní telefon nebo tablet. Systém, který funguje na obrazovém snímání rtů pacienta, může nahradit zastaralé postupy, jako jsou komunikační tabule nebo různé jiné pomůcky pro pacienty s omezenou možností mluvení. Ty mohou být pro mnohé z nich složité nebo náročné na používání. Zároveň se jednalo o zdlouhavý způsob komunikace.

Aplikace zatím dovede rozpoznat asi 40 základních frází, které jsou pacienty nejčastěji používané. Nemocní tak mohou díky ní svému okolí například sdělit, že mají bolesti, potřebují na záchod nebo že chtějí zavolat rodinu. Do budoucna by však technologie měla být ještě chytřejší a schopná plnit komplexnější požadavky.