Léčivá rostlinka lidově nazývaná migrénovník pochází z Jižní Afriky. Květy migrénovníku mají tajemnou, exotickou vůni. V jejich aroma je cítit máta, růže a kadidlo. Bohaté klasy květů doplňují stonek a listy pokryté jemnými chloupky stříbřité barvy. Díky její nenáročnosti si ji může vypěstovat každý – stačí jí mírná zálivka a dostatek světla. Dařit se jí bude uvnitř na parapetu i venku na zahradě či terase. Pokud se rozhodnete pro venkovní variantu, odmění se vám svojí krásou v plné parádě. Venku je totiž schopná dosáhnout až třímetrové výšky, a to během pár let. Zároveň tím dává prostor vaší kreativitě – kvůli bujnému růstu je totiž rostlinku potřeba pravidelně zastřihávat a tvarovat.

Pokud trpíte bolestmi hlavy, stačí rozetřít několik lístků migrénovníku mezi prsty a inhalovat uvolněné aroma. Čím víc listů takto rozetřete, tím silnější vůně se uvolní. Šťávou, kterou drcením (nejlépe v hmoždíři) získáte, si potřete spánky a oblast zátylku. Z migrénovníku lze vyrobit i potpourri, tedy vonnou směs z usušených bylin, kterou můžete nechat volně působit nebo dát například do aromalampy. V neposlední řadě je migrénovník vhodnou vstupní surovinou pro výrobu domácí masti. Tu pak můžete v malé krabičce nosit neustále u sebe a být připraveni na boj s bolestí kdykoliv a kdekoliv.

Kromě bolestí hlavy pomáhá migrénovník také při respiračních onemocněních, má příznivý vliv na podporu obranyschopnosti a pyšní se antibakteriálními a antifungicidními účinky. Pokud vás migrénovník zaujal, jeho sazenice se dají sehnat na internetu nebo třeba ve specializovaných prodejnách s léčivými bylinkami. Následně si ho můžete množit sami jednoduchou metodou řízkování.

Zdroje: bylinkovyraj.net, Wikipedie

„Podle posledních zpráv byl letos zájem o osivo minimálně třikrát větší ve srovnání s minulými lety. Totéž se bude týkat sadby. Bylinami se budou ve větší míře osazovat terasy, balkony i okenní parapety,“ uvedla Helena Pluháčková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. K důvodům rostoucího zájmu podle ní patří snaha o návrat k přírodě stejně jako pandemie a větší časové možnosti pěstitelů. „Ostatně jsme národ zahrádkářů,“ dodala vědkyně.

Kromě pěstování na zahrádkách nebo balkonech vyráží lidé na léčivky také do přírody. Populární je sběr medvědího česneku, podbělu, pampelišek, dále pak listů břízy, ale také březové šťávy nebo květů černého bezu. Základní podmínkou je podle vědkyně nejen dokonalá znalost sbíraných rostlin, ale i udržitelnost výskytu sbíraného rostlinného druhu v přírodě.

Mezi druhy, na které se nevztahují žádná omezení kromě zákazu sběru na chráněných územích, patří růže šípková, černý bez, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, bříza bělokorá, řebříček obecný, podběl lékařský, jitrocel kopinatý, kostival lékařský, jahodníky, třezalka tečkovaná, maliník obecný či ostružiník křovitý. Lidé je sbírají zejména pro vlastní potřebu a domácí zpracování, aby po nich mohli sáhnout i v dalších měsících.