„Většinu pacientek dokážeme z rakoviny děložního čípku dostat,“ uvedl lékař Igor Sirák z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Daří se to díky unikátnímu mixu léčebných přístupů používaných v této nemocnici, kdy doktoři dovedou nádor přesně zobrazit a následně jej cíleně ozařovat přímo uvnitř ženina těla. Postup se může použít i v případě nádorů prostaty, prsu, penisu či plic.

Lékaři z Hradce Králové pro zobrazení a stanovení ozařování užívají už téměř pět let pouze magnetickou rezonanci, jež je ze zobrazovacích metod nejpřesnější. Postupně tak dokázali léčbu rakoviny čípku mnohonásobně zefektivnit. „Není třeba pacientku nikam složitě převážet třeba sanitkou, pouze ji na pojízdném stole převezeme do druhé místnosti. Používáme adaptivní brachyterapii, kdy nám rezonance nádor přesně zobrazí a my jsme schopni ozáření ,vytvarovat´ přesně podle nádorového ložiska a jeho zmenšování v čase. Dokážeme tak onemocnění lépe kontrolovat a šetříme i zdravé tkáně okolo, například močový měchýř, konečník či tenké střevo,“ vysvětlil radiologický fyzik Jakub Grepl. Právě on je jedním z těch, kdo dokáže obrazová data pomocí softwaru propočítat tak, aby bylo ozařování co nejefektivnější a bezpečné.

Zdroj: Forum Univerzity Karlovy

Američtí výzkumníci zjistili, že lidé, u kterých se rozvine Alzheimerova choroba, mohou před tím řadu let trpět poruchami spánku. Nové zjištění by mohlo vést k vytvoření nových léčebných postupů zaměřených na toto onemocnění. Vědci totiž zjistili, že čtyřiadvacetihodinový cirkadiánní rytmus řídí schopnost mozku zabít proteiny, které jsou spojené s Alzheimerovou chorobou. Zatím však nedokázali s jistotou určit, jestli jedno způsobuje druhé, nebo se v organismu děje ještě něco komplexnějšího.

Jak na novou teorii odborníci přišli? Zdravý mozek funguje tak, že imunitní buňky v něm vyhledávají a ničí problematické proteiny, které se jinak mohou v orgánu hromadit. Jeden typ proteinu, na který se buňky zaměřují, se nazývá amyloid beta a je charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Vědci nalezli v imunitních buňkách denní rytmus, ve kterém dochází k čištění buněk. Když se tento rytmus rozhodí, tak se to projeví na efektivnosti čištění. „Narušení správného načasování čištění amyloidu beta může být jedním z důvodů, proč v mozku během Alzheimerovy choroby sledujeme přibývání bílkovin,“ uvedla doktorka Jennifer Hurley, která vedla výzkum na Rensselaer Polytechnic Institute v New Yorku. Podle jejího týmu je možné stimulovat schopnost mozku vylučovat amyloid beta nebo zvyšovat aktivitu imunitních buněk a tím ovlivnit onemocnění.

Zdroj: Radio Wave, The Guardian