Návrat nebyl jednoduchý, ale ani symbolický jen na papíře. Bedny se želvami museli ochranáři nést na zádech asi sedm kilometrů vulkanickou krajinou do obtížně přístupných míst. Právě tam mohou želvy znovu plnit důležitou roli takzvaných inženýrů ekosystému: roznášejí semena, ovlivňují vegetaci a pomáhají obnovovat přirozené prostředí ostrova.

Ostrov Floreana je tak důkazem, že i ztracená část přírody může dostat druhou šanci. Původní želvy na ostrově v minulosti téměř vymizely kvůli působení člověka a invazivních druhů, teď se ale díky dlouhodobé práci vědců a ochranářů vracejí tam, kam patří. Pro Galapágy, jedno z nejcennějších přírodních míst na světě, je to povzbudivý krok k obnově rovnováhy.

Herec spolupracuje s ochranáři na přeměně souostroví a dalších tichomořských ostrovů v Latinské Americe. Z darovaných peněz budou financovány projekty na Galapágách včetně obnovy ostrova Floreana, který je domovem 54 ohrožených druhů zvířat. V plánu jsou také pokusy o znovuzavedení 13 vyhynulých druhů. To se týká i drozdce galapážského, prvního ptáka, kterého popsal Charles Darwin.

„Když jsem cestoval na Galapágy, setkal jsem se s Paulem Castaño a dalšími osobami bojujícími za ochranu životního prostředí v Ekvádoru. Uvědomil jsem si, že chci udělat maximum proto, abych zachránil jedno z nejvíce nenahraditelných míst na planetě,“ uvedl Leonardo DiCaprio pro deník The Guardian. Castaño, který osm let pracuje jako specialista na obnovu ostrovů, je přesvědčen, že pokud se lidé budou snažit koexistovat s přírodou, mohou být ekosystémy úspěšně přetvořeny a zachovány.

Ojedinělou želvu našli výzkumníci už v roce 2019. Až nyní však vědci z americké Yaleovy univerzity potvrdili, že se skutečně jedná o příslušný druh. Ke zjištění došli díky srovnání DNA želvy se vzorkem dalšího exempláře z roku 1906, který je uchován ve sbírkách americké akademie věd.

Podle ošetřovatelů se Fernandě, jejíž stáří odhadují na 60 až 100 let, daří dobře. Ještě letos tak výzkumníci plánují uspořádat na ostrově Fernandina rozsáhlou průzkumnou misi, při které by rádi objevili další exempláře. „K znovuobjevení tohoto ztraceného druhu snad došlo v pravý čas, aby byl zachráněn. Nyní naléhavě potřebujeme dokončit prohledávání ostrova, abychom našli další želvy,“ řekl odborník z americké State University of New York James Gibbso.

Zdroje: ekolist.cz, galapagos.org

Technici Národního parku Galapágy odhadují, že se může jednat se o genetickou vadu zvanou leucismus. Při ní zvířata ztrácí částečně nebo úplně všechny typy kožních pigmentů. Oproti albinismu si ale zachovávají svou barvu očí. Diagnózu je však ještě třeba potvrdit genetickými testy. Na Galapágách byli zatím s touto vadou zaznamenáni zástupci žraloka, ještěrky nebo humra.

Bílí tučňáci jsou odolnější vůči slunečnímu záření, ale jejich zbarvení je zároveň velkou nevýhodou. Černobílé peří totiž tučňákům pomáhá skrýt se v oceánu před predátory i splynout s okolím při lovu kořisti.