Vědci v Austrálii objevili tisíce jedinců druhu Drosera silvicola, který byl dosud zaznamenán jen ve dvou lokalitách vzdálených asi 70 kilometrů. Nová kolonie vznikla poblíž hranic města Perth a představuje významné rozšíření známého výskytu této rostliny.

Drosera silvicola patří mezi rosnatky – masožravé rostliny, které chytají hmyz pomocí lepkavých žlázek na listech. Kořist se na nich zachytí, postupně uhyne a rostlina ji následně rozloží pomocí enzymů, aby získala potřebné živiny. Pro člověka je přitom zcela neškodná.

Rostlinu se podařilo objevit týmu vedenému Thilem Kruegerem, doktorandem z Curtinovy univerzity, který ji zahlédl během terénního průzkumu. V oblasti přírodní rezervace Paruna Wildlife Sanctuary navíc vědci zaznamenali i několik dalších druhů rosnatek.

Region západní Austrálie patří k místům s nejvyšší rozmanitostí masožravých rostlin na světě, ale jejich populace bývají malé a zranitelné. Objev nové, početné kolonie tak představuje důležitý krok pro lepší ochranu tohoto vzácného druhu.

Nového druhu orchideje si expert Kendži Suecugu z univerzity v Kóbě a jeho tým všimli na japonském tichomořském ostrově Hačidžódžima. Květinu proto pojmenovali Spiranthes hachijoensis. Květina se velmi podobá příbuznému druhu orchideje zvanému Spiranthes australis, který běžně roste v japonských parcích a zahradách.

„Díky nulovému lidskému vlivu se tady fauně a flóře daří,“ uvedl tureckokyperský botanik Salih Gücel. „Je to jako cestovat časem. Můžeme tady pozorovat to, co před 100 lety mohli vidět naši prarodiče,“ dodal. V oblasti rostou orchideje a žije zde mnoho muflonů i ohrožení savci a obojživelníci. Nárazníková zóna je pro ně bezpečným útočištěm, kam nechodí lidé a ani se v ní nestaví.

Co vlastně nárazníková zóna je? Kypr je od roku 1974 rozdělen na dvě části. Jedna patří Kypru, druhá Turecku. Odděluje je takzvaná nárazníková zóna, která měří 180 kilometrů a v některých místech dosahuje osmi kilometrů šířky. Místo hlídají jednotky OSN a málokdo má do něj povolený vstup. Výjimku tvoří pár zemědělců.

Zdroj: Ekolist

Na seznam českých přírodních památek nově přibyla Rudenská luční prameniště nedaleko Vysoké Pece na Karlovarsku. Cílem je ochránit mechová slatiniště, přechodová rašeliniště a vlhké acidofilní luční biotopy. V nich žijí ochranářsky významné druhy rostlin, jako je vstavač nachový, prstnatec májový či prha arnika. Rudenská luční prameniště navíc jako jedna z mála nebyla dotčena plošnými melioracemi (tedy zúrodňováním), a tak v nich lze sledovat přirozený vývoj lučních ekosystémů. Prameniště jsou také významnou formou povrchové vody, která je v kontextu opakujících se období sucha dalším důvodem k ochraně.

Mezi přírodní památky Karlovarského kraje se nedávno zapsaly i Louky u Dlouhé Lomnice. Kromě bohatých společenstev rostlin a živočichů mokřadních luk tam totiž žije motýl hnědásek chrastavcový, který patří ke kriticky ohroženým druhům denních motýlů, a to nejen v České republice, ale i v celé Evropě.