Cílem projektu, který vznikl ve spolupráci místních úřadů a Akademie výtvarných umění ve Fudžajře, je přiblížit klasickou hudbu lidem v každodenním životě. Řidiči se stávají účastníky jedinečného zážitku a mohou vnímat známé melodie tam, kde by to čekal málokdo – přímo na asfaltu pod koly svého auta. Hudební dálnice se rychle stala hitem sociálních sítí a láká zvědavé cestovatele i obyvatele.

Novinka ukazuje, že veřejný prostor nemusí být pouze funkční, ale může lidem přinášet radost a inspiraci. Beethovenova hudba tak v Emirátech ožívá v netradiční podobě a připomíná, že i technologie a design mohou být zdrojem pozitivních zážitků a tvořivosti.

„Cílem bylo vytvořit chytré silnice pomocí světla, energie a informací, které interagují s dopravní situací,“ uvedl vynálezce a designér Daan Roosegaarde. Podle něj ale Smart Highway zdaleka není jen o barevných pruzích. Jde o projekt interaktivní a udržitelné silnice, který zahrnuje pět energeticky účinných konceptů modernizace evropských dálnic. „Smart Highway se skládá z projektů Electric Priority Lane, Dynamic Paint, Glowing Lines, Interactive Light, Road Printer a Wind Light,“ dodal designér.

Koncept Smart Highway studia Roosegaarde byl roce 2013 jedním z vítězů soutěže INDEX Award.

Dva nové přechody vyrostou na Vysočině mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem a mezi Měřínem a Velkým Beranovem a další dva mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi. V Česku je jich celkem 24, a to především nad dálnicemi, konkrétně na trasách, kudy migrují zvířata. Lidská infrastruktura totiž významně narušuje jejich pohyb. „Způsobuje to rozpad populací do vzájemně izolovaných prostorů,“ uvedl pro iDnes Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Právě humpolecký ekodukt vzniká na místě, kde ochránci přírody v předchozích letech zaznamenali i migrující losy. Jeden z nich tehdy nemohl najít cestu přes komunikaci, takže musel být uspán a převezen, aby mohl ve svém putování pokračovat. Už od podzimu se zvířata podobné situaci vyhnou. Desítky metrů široké koridory vedoucí přes dálnici budou pro jejich komfort osazeny také stěnami z dřevěné kulatiny, které zamezí oslnění světly. Ochránci na ekodukty následně umístí fotopasti, aby mohli pohyb živočichů sledovat a mapovat.

Zdroje: iDnes, Ekolist

Systém by měl být sám schopný detekovat vozidla, která do protisměru vjedou, a následně ostatní na to upozornit pomocí chytrých dopravních značek nebo tabulí. „Případně použije světelnou signalizaci a auta jedoucí správným směrem informuje a může je i případně zastavit, a tím minimalizovat riziko možného čelního střetu vozidel,“ řekl Vacek. Jeho práce počítá i s nižším rozpočtem, snaží se proto využít již existující a funkční zařízení.

Student chce téma v budoucnu rozvíjet. „Rád bych se tématu věnoval i v dalších ročnících, momentálně zvažuji, že bych svou bakalářkou práci zaměřil právě tímto směrem. Dalším krokem je totiž návrh softwaru, na což bych se rád v budoucnu zaměřil,“ uvedl Vacek. Se systémem se zúčastnil i dopravně bezpečnostní soutěže Moje vize nula, kde obsadil čtvrté místo.

Německo minulý týden spustilo první část dálnice, která speciálním nákladním automobilům umožňuje dobíjení pomocí trolejí rovnou za jízdy. Pětikilometrový testovací úsek nedaleko Frankfurtu nad Mohanem má ukázat, zda je tento typ nákladní dopravy použitelný i v širším měřítku a efektivní v rámci snižování emisí oxidu uhličitého.

Elektrické vedení ve srovnání se spalovacími motory slibuje dvojnásobnou efektivitu, která vede k poloviční spotřebě energie a nižšímu znečištění ovzduší. Nový systém však může kromě ekologičtější dopravy zvýšit také bezpečí na dálnicích – elektrické vedení totiž kamionům umožňuje jednoduše se držet v jízdním pruhu.

Na video o úseku dálnice se můžete podívat zde.

Zdroj: Ekolist

Cesta z Vídně do Mikulova by tak trvala mnohem kratší dobu a navíc by byla pohodlnější. Na novince se domluvili při lednovém jednání dolnorakouský hejtman Erwin Pröll společně s českým ministrem dopravy Danem Ťokem. Podle návrhu by se jednalo o prodloužení dálnice zhruba o třicet kilometrů a ta by poté plynule navázala na zatím nedokončenou dálnici D52 z Mikulova do Brna. Podle politiků nyní záleží na tom, jak budou pokračovat práce právě na projektu dálnice D52.

V současné době končí rakouská dálnice A5 za dolnorakouskou obcí Schrick, což by se mělo změnit. Již v roce 2017 plánuje rakouská vláda její protažení k Poysdorfu a v roce 2018 až k hraničnímu přechodu Drasenhofen/Mikulov. To by usnadnilo cestování lidem, kteří jezdí z Česka do Rakouska za prací či tam přebývají. Podle politiků v současné době záleží na tom, jak budou pokračovat práce na projektu české dálnice D52 z Brna do Mikulova.

Kromě zrychlení spojení mezi Mikulovem a Vídní mají Rakušané v plánu také zlepšení železniční trasy mezi Vídní a Českými Budějovicemi. Podle Prölla jsou na tamním železničním spojení nutné tři železniční úpravy, což by vedlo ke snížení celkové doby dojezdu pod dvě hodiny. Plánované je mimoto také zlepšení komunikace mezi Českými Velenicemi a Českými Budějovice. Rakušané v investici vidí především zlepšení dostupnosti letiště v Českých Budějovicích.

Zdroj: ČTK

Rychlostní silnice a dálnice v Čechách a na Moravě obvykle lemují zelené pásy. Na nich ale většinou roste chudá směs rostlin a trav, které mezi sebe nepustí kvetoucí rostliny. Travnaté plochy tak nenabízejí vhodné podmínky pro kvetoucí rostliny ani hmyz. Řešením je dle olomouckých vědců vysazení rostliny kokrhel, jež by měla přinést větší rozmanitost a návrat živočichů na travnaté plochy.

Navržený postup odborníci ověří na již zatravněných plochách i na nově budovaných úsecích, kde se semena kokrhele přidají do speciálně připravených osevních směsí spolu s živnými rostlinami motýlů, jako jsou například chrpy, šalvěje nebo jetele. „Vybrali jsme deset lokalit v Čechách a na Moravě, na nichž vysejeme kokrhel a stávající druhově chudé travnaté porosty proměníme v kvetoucí. Kokrhel totiž parazituje na trávách, které oslabuje. Tím vzniká prostor pro rozšíření bylin, a ty zase poskytují zázemí motýlům a jinému hmyzu,“ přiblížil záměr vedoucí výzkumného týmu Jan Mládek.

„Kvetoucí svahy podél komunikací budou vypadat pěkně a současně pomůžeme ohroženým druhům. To je pro nás velmi významné. Uvědomme si, že za poslední století z české krajiny nadobro zmizelo přibližně tři tisíce druhů hmyzu. Změna bude mít přínos i pro správce těchto ploch. Trávníky s kokrhelem se nemusejí tak často sekat, jejich údržba tak vyjde levněji,“ uzavřel Tomáš Kuras z katedry ekologie a životního prostředí.