Výzkumníci analyzovali data desítek tisíc lidí a zjistili, že kouření má dlouhodobě negativní vliv na mozek, ale tento proces není nevratný. Jakmile člověk přestane kouřit, mozek se začne zotavovat. Platí to i u lidí ve středním a vyšším věku. Délka kouření sice hraje roli, ale klíčové je samotné rozhodnutí přestat, které spouští pozitivní změny.

Znamená to, že nikdy není pozdě. Přestat kouřit nemá smysl jen kvůli srdci nebo plicím, ale i kvůli mentální kondici a kvalitě života. Mozek zjevně neztrácí schopnost regenerace ani s přibývajícími roky, a každé období bez cigaret se počítá.

Zpráva ukazuje, že 150 zemí úspěšně snižuje užívání tabáku. Brazílie a Nizozemsko zaznamenávají úspěch poté, co zavedly opatření MPOWER na kontrolu tabáku, přičemž Brazílie dosáhla od roku 2010 relativního snížení o 35 % a Nizozemsko je na prahu dosažení 30 % cíle.

„V posledních letech bylo v oblasti kontroly tabáku dosaženo značného pokroku, ale nesmíme polevit. Jsem ohromen, kam až je tabákový průmysl schopen zajít, aby dosáhl zisku na úkor mnoha životů. Vidíme, že ve chvíli, kdy si vláda myslí, že v boji proti tabáku zvítězila, tabákový průmysl se chopí příležitosti manipulovat zdravotní politikou a prodávat své smrtící výrobky,“ říká ředitel odboru podpory zdraví WHO Ruediger Krech.

Nejvyšší procento populace užívající tabák je v jihovýchodní Asii (26,5 %), Evropa však nezůstává příliš pozadu (25,3 %). Zajímavostí je také míra užívání tabáku u žen – v Evropě je podle WHO více než dvojnásobná oproti celosvětovému průměru a klesá mnohem pomaleji než v ostatních oblastech.

Průzkumy v jednotlivých zemích trvale ukazují, že děti ve věku 13–15 let ve většině zemí užívají tabák a nikotinové výrobky. Aby ochránila budoucí generace a zajistila, že užívání tabáku bude nadále klesat, hodlá Světová zdravotnická organizace věnovat letošní Světový den bez tabáku ochraně dětí před zásahy tabákového průmyslu.

Bylo prokázáno, že zmíněné hormony mohou u lidí způsobovat hormonální nevyváženost, metabolické, reprodukční a psychické poruchy, vysoký tlak a celou řadu dalších onemocnění.  Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně hledají cestu, jak estrogenní hormony z vod odstranit. „Deriváty celulózy jsou hojně využívány v mnoha aplikacích. Zjistili jsme, že některé z nich mají schopnost zachytávat nežádoucí látky včetně zbytkových hormonů z vody. Shodou okolností se chemickým složením jedná o stejnou látku, jaká se používá pro výrobu cigaretových filtrů. Vzhledem k tomu, že cigaretové filtry tvoří významnou část odpadu nalezeného v mořích a oceánech a každý z nás se bohužel s pohozenými nedopalky setkává denně na ulicích, napadlo nás prozkoumat využití tohoto odpadu,“ popsal ředitel Centra polymerních systémů Vladimír Sedlařík.

Zlínští výzkumníci díky tomu přišli s nápadem, jak tyto cigaretové filtry dále využít. „Vyvíjíme polymerní nanovlákna připravená z acetátu celulózy, tedy polymeru získaného recyklací nedopalků cigaret. Tato nanovlákna mají schopnost během filtrace vody zachytit velmi malé částice včetně hormonů,“ uvedl Muhammad Yasir, který se touto problematikou zabýval také ve své disertační práci. Do budoucna odborníci plánují zaměřit pozornost na zdokonalování technologického procesu záchytu hormonů z vod.

Zdroj: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, iRozhlas

Výrobci cigaret budou zároveň zodpovědní za vzdělávání veřejnosti, aby neodhazovala nedopalky na veřejných místech. Zatím ale není jasné, jak se budou nedopalky uklízet ani kolik bude opatření stát. Nevládní organizace Ocean Conservancy uvedla, že jsou nedopalky nejčastější formou znečištění moří, a to dokonce více než plastové sáčky a lahve. Podle odhadů jich lidé do oceánů vyhodí až pět miliard.

Novinka platí od 6. ledna tohoto roku. Součástí opatření je také zákaz jednorázových plastových příborů a talířů, vatových tyčinek nebo polystyrenových kelímků. Pro srovnání: v Česku platí zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových výrobků už od 1. října 2022. 

Zdroj: Radio Wave, The Guardian

Se vším začala studentka Amal Talhaová s kamarádem Jasonem Princem. Prince zveřejnil na svém profilu fotografii láhve plné nedopalků s komentářem, že je sesbíral za pouhých 20 minut v okolí 50 metrů. Studentka motivována tím, že by bylo skvělé, kdyby toto udělal každý, vymyslela dnes už známý hashtag. Během 24 hodin se fotografie rozšířila a do sběru nedopalků se zapojili lidé napříč světem, od Bulharska až po Afriku.

Cigaretové nedopalky a jejich filtry často obsahují arzen, plast, olovo a nikotin. Všechny tyto látky po odhození odpadku kontaminují půdu a vsáknou se do spodních vod. Tvrdí to britská organizace Keep Britain Tidy, která také šíří, že rozpad nedopalku trvá od 18 měsíců až do několika let. Studentka Amal Talhaová proto chce přesvědčit lidi k jednání, dle ní stačí jen malý krůček.

Zdroj: Aktuálně.cz

Majitelé podniku motivují spotřebitele, aby nevyhazovali nedopalky do koše nebo na chodníky, ale místo toho je vhodili do nádržek určených přímo na nedopalky. Z vyhozených zbytků cigaret je možné znovu získat tužší druh plastového materiálu. Ten je po přetavení možné znovu použít při výrobě lodních palet a laviček.

Recyklace je nákladná. Podnik však získal finance i od výrobců cigaret. Terracycle rovněž vyplácí jeden dolar všem, kteří sesbírají a přinesou 1 libru (přibližně 0,45 kilogramu) nedopalků. Od začátku projektu v roce 2012 bylo sesbíráno více než 90 milionů cigaretových nedopalků z více než 12 tisíc míst světa.

Zdroj: goodnewsnetwork.org