Akademici vyvinuli postup, jak polymerovat proteiny uvnitř vytvořených mikrobů. Ti pak díky tomu začali produkovat svalový protein titin, který je jednou ze tří hlavních složek svalové tkáně a také největším známým proteinem v přírodě. Má vysokou molekulovou hmotnost, což zvyšuje jeho viskozitu a mechanickou odolnost. Vyvinutý materiál je tak extrémně pevný, tvrdý, tlumivý a má schopnost rozptýlit mechanickou energii na teplo.

Vytvoření svalových vláken, jež jsou žádaným materiálem například v robotice, bez toho, aby byla extrahována ze zvířat, je velkým pokrokem. Vědci se v tomto případě spolehli na bakterie, které si sami upravili tak, aby dokázaly spojit menší části proteinu do polymerů s velmi vysokou molekulární hmotností, a následně je pomocí procesu mokrého spřádání spletli do vláken o tloušťce desetiny lidského vlasu.

Vedle oblečení, ochranných oděvů nebo neprůstřelných vest může být tento materiál díky tomu, že je složen z téměř identických proteinů, jaké jsou ve svalové tkáni, použit také v biomedicíně. Mohl by tedy být kompatibilní i s lidským tělem a vhodný k šití nebo tkáňovému inženýrství.

Mikrobiální syntéza má podle vědců široký potenciál. „Můžeme vzít proteiny z různých přírodních kontextů, vložit je do této polymerační platformy a vytvořit větší a delší proteiny pro různé materiálové užití s větší udržitelností,“ popisuje budoucnost metody jeden z autorů studie, Cameron Sargent z Oddělení biologických a biomedických věd Washingtonské univerzity v St. Luis.

Zdroj: Washingtonská univerzita v St. Luis

Výzkumníci z RICE vyvinuli chytrý elektronický systém s čidly, díky kterým má velitel jednotky na svém dotykovém tabletu přehled o tom, co se v daném okamžiku se zasahujícím hasičem právě děje. „Systém dokáže zobrazit až šest hasičů, kteří se účastní zásahu. Čidla zabudovaná do obleku měří relativní vlhkost, vnitřní a povrchovou teplotu na zásahovém obleku a monitorují základní životní funkce a pohybovou aktivitu hasiče,“uvedl vedoucí výzkumného týmu Aleš Hamáček.

Oblek monitoruje prostředí, například zda se v okolí vyskytují dusivé nebo výbušné plyny, a všechny informace posílá veliteli. Rukavice jsou rovněž vybaveny elektronikou pro monitorování povrchové teploty a systémem pro dálkové měření teploty. „Uvnitř mají navíc prvky posilující ochranu hasiče, díky nimž stoupla o sto dvacet procent ochrana proti sálavému teplu,“ řekl Hamáček.

V současné době se u obleků i rukavic již připravuje sériová výroba a se zavedením oblečení do praxe se počítá v roce 2016. Do budoucna se výzkumné centrum RICE chce soustředit na předvídání tepelné kapacity oděvu a lokalizaci člověka uvnitř objektů jinými systémy, než je GPS, jež mívá v uzavřených budovách potíže se signálem.