Nedávná studie, která po dobu 18 let sledovala 82 297 dojíždějících, zjistila, že lidé, kteří dali přednost šlapání do pedálů před motorem, měli o 50 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo cerebrovaskulární onemocnění, což je termín, který zahrnuje mrtvici a další problémy s cévami v mozku. Stejný výzkum spojil každodenní jízdu na kole s mnohem lepšími zdravotními výsledky napříč všemi oblastmi – 47% pokles úmrtí z jakékoli příčiny a 24% pokles diagnóz rakoviny.

Výzkumníci čerpali data ze skotské longituduální studie, což je záznam ze sčítání lidu, který zahrnuje osoby ve věku 16 až 74 let. Účastníci v roce 2001 uvedli svůj hlavní způsob dojíždění. Výzkumníci je rozdělili do tří skupin: cyklisté, chodci a neaktivní cestovatelé. S každou osobou byly následně propojeny hospitalizace, záznamy o lékařských předpisech a úmrtní listy. Tento přístup umožnil týmu vypočítat poměr rizik, což je statistika, která porovnává pravděpodobnost události v jedné skupině s jinou v průběhu času. Cyklisté vykazovali poměr rizika 0,53 pro úmrtnost ze všech příčin, což znamená o 47 procent nižší riziko než řidiči automobilů nebo cestující hromadnou dopravou.

Američtí výzkumníci zjistili, že lidé, u kterých se rozvine Alzheimerova choroba, mohou před tím řadu let trpět poruchami spánku. Nové zjištění by mohlo vést k vytvoření nových léčebných postupů zaměřených na toto onemocnění. Vědci totiž zjistili, že čtyřiadvacetihodinový cirkadiánní rytmus řídí schopnost mozku zabít proteiny, které jsou spojené s Alzheimerovou chorobou. Zatím však nedokázali s jistotou určit, jestli jedno způsobuje druhé, nebo se v organismu děje ještě něco komplexnějšího.

Jak na novou teorii odborníci přišli? Zdravý mozek funguje tak, že imunitní buňky v něm vyhledávají a ničí problematické proteiny, které se jinak mohou v orgánu hromadit. Jeden typ proteinu, na který se buňky zaměřují, se nazývá amyloid beta a je charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Vědci nalezli v imunitních buňkách denní rytmus, ve kterém dochází k čištění buněk. Když se tento rytmus rozhodí, tak se to projeví na efektivnosti čištění. „Narušení správného načasování čištění amyloidu beta může být jedním z důvodů, proč v mozku během Alzheimerovy choroby sledujeme přibývání bílkovin,“ uvedla doktorka Jennifer Hurley, která vedla výzkum na Rensselaer Polytechnic Institute v New Yorku. Podle jejího týmu je možné stimulovat schopnost mozku vylučovat amyloid beta nebo zvyšovat aktivitu imunitních buněk a tím ovlivnit onemocnění.

Zdroj: Radio Wave, The Guardian

Butyrát je sůl kyseliny máselné, která by měla být ve střevech obsažena přirozeně –  produkují ji totiž střevní bakterie. Dokáže obnovit celistvost střevní sliznice, snížit pronikání obsahu střev do sliznice i krve a podílet se na tlumení chronických zánětů ve střevech.

„Námi dodávaný butyrát se chová v organismu naprosto přirozeně. Buňkám střevní sliznice pomáhá a působí na ně příznivě, stejně jako přirozený butyrát. Základní podmínkou tohoto úspěchu byla speciální úprava látky, tak, aby doputovala na žádoucí místo a cestou nebyla nijak poškozena,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Petr Ryšávka. Látka se musí uvolnit až ve střevech. Odolnost vůči agresivním žaludečním šťávám a pH žaludku zajišťují speciálně upravené tobolky.

Zdroj: České noviny

Vallabhová pro server Technology Review uvedla, že za vzácnou chorobou stojí překlep v její genetické informaci. Některé překlepy jsou pro zdraví neškodné. U ní však způsobil, že trpí fatální genetickou prionovou chorobou. Obvykle se při ní pacienti dožívají 50 let, poté po krátkém období demence zemřou. Nemoc však může propuknout i dříve.

Po večerech proto studovala potřebné informace pro boj s touto chorobou. Nyní na Harvardu a Massachusettském technologickém institutu společně s manželem vyvíjejí lék na tuto nemoc. Teď zaznamenali průlom ve výzkumu. Pravděpodobně jsou velmi blízko k vyvinutí léčby, která omezí tvorbu prionových bílkovin. Ty se podílejí na propuknutí choroby. Nyní se léky zkoušejí na myších a do pěti let by měl být vyvinut první prototyp léku.

Zdroj: magazin.aktualne.cz

Ukázalo se, že pokud je na podlaze vzor šachovnice, potíže s chůzí u lidí nemocných Parkinsonovou nemocí ustupují. Výsledky testování naznačují, že právě geometrické vzory napomáhají mozku k lepší koordinaci pohybu. Stimulují mozek, díky čemuž se stává chůze vědomější.

„Můj dědeček tímto onemocněním trpěl a všiml jsem si, že se mu lépe chodilo po vzorovaném koberci než po jednobarevném. Jsem rád, že se tomu věnují i vědci a lékaři, kteří tím mohou pomoci dalším lidem,“ okomentoval objev Petr Halenka. Získané výsledky by mohlo být v budoucnu možné využít k rekonstrukci podlah domovů tím způsobem, aby se lidé snadněji pohybovali.

Zdroj: ceskatelevize.cz