„Úžasnější nález bychom si snad ani nemohli představit. Jde přesně o ty fosilie, které jsme si přáli v oblasti Tanisu najít. A teď je máme,“ uvedl DePalma. V paleontologickém nalezišti se nacházela končetina triceratopse s perfektně zachovalou kůží, embryo pterosaura i s vejcem, želva, ostatky malých savců a jejich nor a několik ryb. Vědci se domnívají, že ostatky živočichů pocházejí ze dne, kdy asteroid dopadl na Zemi. V útrobách ryb totiž našli úlomky hornin pocházejících z Mexického zálivu, kam asteroid údajně spadl, i miniaturní částice mimozemské horniny.

Tanis je sice od Mexického zálivu vzdálený 3000 kilometrů, asteroid však měřil na šířku zhruba 12 kilometrů, a tlaková vlna tak mohla vzdálenost snadno překonat. Obrovské otřesy země způsobené dopadem asteroidu podle vědců vyburcovaly záplavy, v důsledku kterých vzniklo naleziště v Severní Dakotě. Zdejší činnost paleontologů dokumentuje již tři roky televize BBC, která o posledních dnech před vyhynutím dinosaurů připravila dokumentární film s názvem Dinosaurs: The Final Day with David Attenborough. Diváci si ve filmu poprvé prohlédnou fosilie objevené v Tanisu.

Zdroj: University of Manchester, BBC

NASA asteroid zpozorovala asi dvě hodiny před jeho dopadem do moře nedaleko Grónska. Přestože šlo jen o asi dvoumetrové těleso, je odhadnutí jeho místa dopadu velkým úspěchem. Dokazuje to totiž pokrok planetárních obranných systémů.

K odhadování dopadu asteroidů slouží speciální systém Scout. Pokud dovede letící těleso zpozorovat včas, může být například ohrožené město varováno a případně evakuováno před jeho dopadem. NASA údajně také pracuje na technologii, která by mohla zničit nebo odklonit nebezpečná vesmírná tělesa. Později v tomto roce je naplánovaná vesmírná mise, v rámci které se NASA pokusí změnit dráhu asteroidu.

Zdroj: iRozhlas

Tato tělesa jsou často s nadsázkou označována jako nové zemské měsíce, astronomové jsou však s označením měsíc zdrženlivější a raději objektům říkají kvazisatelity. O zemských kvazisatelitech se ví jen velmi málo, v porovnání s ostatními vesmírnými objekty jde totiž o velmi drobná tělesa.

Druhý zemský měsíc. Tak se často označuje asteroid Kamoʻoalewa, který společně se Zemí obíhá Slunce a při svém kroužení se stále drží poblíž zemské oběžné dráhy. Jedná se o nejbližší a nejstabilnější kvazisatelit planety Země. Vzdálenost Kamoʻoalewa od Země je 40 až 100krát větší, než v jaké obíhá jediný zemský Měsíc. Díky velké vzdálenosti tak není asteroid pro Zemi nebezpečný.

Kamoʻoalewa není o moc větší než 41 metrů, tedy zhruba jako ruské kolo, jedná se tak o velmi malé těleso. Miniaturní „kvaziměsíc“ astronomové spatřili již v roce 2016. Nyní se však podařilo zjistit jeho pravděpodobný původ.

Kde se nový společník planety Země vzal?

Vědci se domnívají, že se jedná o dávnou část Měsíce. Ta se pravděpodobně odštěpila po vesmírné srážce Měsíce s nějakým asteroidem nebo jiným astronomickým objektem. Protože na Měsíci pozorujeme mnoho kráterů, odštěpené části se podle astronomů musí po vesmíru někde potulovat a minimálně jeden z nich se nějakou chvíli nyní drží v blízkosti Země.

Podobně jako s ostatními asteroidy, které na chvíli dělají Zemi společnost, také s tímto tělesem se bude naše planeta muset jednou rozloučit. Podle astronomů bude Kamoʻoalewa kroužit okolo země ještě asi 300 let.

Zdroj: Futurism.com