Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Celkem 200 dní a 3344 kilometrů. To je poměrně slušná cestovatelská porce. Právě takovou si naložil Milan Langer, který zahájil svou cestu v Olomouci a míří do španělského Santiaga de Compostela. Potud by na tom nebylo nic kdovíjak zajímavého. Jenže Milan Langer je na vozíku.
Langer ukazuje všem, že když se chce, tak to jde. Na cestu vyrazil s hrstkou dalších nadšenců a jasnými pravidly: „Jediným povoleným dopravním prostředkem na této pouti bude invalidní vozík. A protože jsem sobec, ten nikomu jen tak nepůjčím,“ říká s nadsázkou. Svou velkou cestu započal 21. března, vrátit by se měl na podzim. Dle vlastních slov bohatší o poznání sebe sama, svých hranic, možností i odhodlání.
„Potřebuji dokázat především sám sobě, že na to mám. Tuším, že mnohé, a zejména ty nejtěžší nečekané překážky nám budou stát v cestě, ale všechno to bohatě vyváží spousty úsměvů a krásných chvilek. Pokud mohu sloužit někomu jako inspirace, že má nějakou bolístku, že se mu něco v životě nedaří a on to přece dokázal, tak budu jedině rád. Je to přidaná hodnota k tomuto sobeckému putování,“ uvádí Langer. Milana v jeho putování můžete sledovat na Facebooku.
Přečtěte si rozhovor se zakladatelkou projektu Chcu to v Brně, jehož prostřednictvím brněnští studenti pomáhají občanům se podílet na veřejném dění.
