Společnost·1 minuta radosti
Vědci zkoumají, jak mozek podporuje ochotu pomáhat
Altruismus možná není jen otázkou výchovy nebo povahy. Nová studie z Univerzity v Curychu ukazuje, že ochota myslet na druhé souvisí i s komunikací mezi konkrétními oblastmi mozku. V experimentu vědci neinvazivně stimulovali čelní a temenní části mozku dobrovolníků a sledovali, jak se poté rozhodují při rozdělování peněz mezi sebe a anonymního partnera. Informoval o
Altruismus možná není jen otázkou výchovy nebo povahy. Nová studie z Univerzity v Curychu ukazuje, že ochota myslet na druhé souvisí i s komunikací mezi konkrétními oblastmi mozku. V experimentu vědci neinvazivně stimulovali čelní a temenní části mozku dobrovolníků a sledovali, jak se poté rozhodují při rozdělování peněz mezi sebe a anonymního partnera. Informoval o tom server Radio Wave.
Do výzkumu bylo zahrnuto 44 účastníků, kteří dělali stovky rozhodnutí v upravené hře na rozdělování peněz. Když vědci posílili synchronizaci mozkové aktivity v takzvaném gama pásmu, lidé častěji volili štědřejší možnost, zejména v situaci, kdy sami měli méně než druhý člověk. Podle autorů to naznačuje, že mozek může při rozhodování silněji zapojit ohled na zájmy ostatních.
Výzkum tak přináší další dílek do skládanky, proč lidé spolupracují, sdílejí a dokážou jednat i ve prospěch druhých. Zároveň ale nejde o jednoduchý „vypínač sobectví“. Autoři sami upozorňují, že případné využití například u poruch sociálního chování je zatím spíše otázkou dalšího výzkumu. Studie tak hlavně ukazuje, že ochota pomáhat má v našem mozku konkrétní biologické základy, a že jejich lepší pochopení může jednou pomoci i v medicíně.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



