Společnost·1 minuta radosti
Mozky máme naprogramované na laskavost
Nový výzkum potvrzuje, že nejsme od přírody sobečtí. Naopak – naše mozky jsou vybavené tak, aby nás těšilo pomáhat druhým. A že se to dá natrénovat, ukazují pokusy vědců z Tel Avivu na potkanech, informoval server Earth. Proč pomáháme jen někomu? Vědci z Tel Aviv University zkoumali chování potkanů a zjistili, že ochotu pomoci ovlivňuje
Nový výzkum potvrzuje, že nejsme od přírody sobečtí. Naopak – naše mozky jsou vybavené tak, aby nás těšilo pomáhat druhým. A že se to dá natrénovat, ukazují pokusy vědců z Tel Avivu na potkanech, informoval server Earth.
Proč pomáháme jen někomu?
Vědci z Tel Aviv University zkoumali chování potkanů a zjistili, že ochotu pomoci ovlivňuje hlavně to, s kým máme předchozí pozitivní zkušenost. Potkani, kteří spolu trávili čas, si častěji navzájem pomáhali — třeba tím, že otevřeli klec svému uvězněnému kamarádovi. Nešlo jen o rozpoznání stresu nebo soucitu, ale hlavně o skutečný vztah.
Když pak vědci zkoumali potkaní mozky, zjistili, že pomoc aktivuje centra empatie i odměny — podobně jako když si pochutnáme na něčem dobrém. Významnou roli v tom hraje oxytocin, přezdívaný hormon lásky. Ten posiluje vazby i radost z pomoci. A i když vědci jeho tvorbu eliminovali, ochota pomoci zcela nezmizela. Ukazuje se tedy, že hlubší vztah a zkušenost jsou ještě silnějším motorem než jen biologický impuls.
Laskavost je návyková
Potkani, kteří spolu víc interagovali – hráli si nebo odpočívali bok po boku – byli rychlejší v reakcích, když měl jeden z nich problém. Jinými slovy: čím víc se potkávali, tím víc byli ochotní si pomáhat. Sociální chování se tak dá trénovat podobně jako svaly. Lze z toho odvodit, že pokud se o naše vztahy budeme starat, poroste i naše chuť být tu pro druhé.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



