Příroda·2 minuty radosti
Vědci rekonstruují lebku obrovského starověkého predátora podobného krokodýlům
Crassigyrinus scoticus – tak zní jméno obrovského vodního predátora, který lovil v bažinách během období karbonu. Starověký svět byl zvláštním místem s množstvím podivných tvorů, kteří vládli planetě na nebe i v moři, píše Interesting Engineering. Rekonstrukce lebky Vědci nyní digitálně vytvořili lebku krokodýlovitého tvora, který žil asi před 300 miliony let. Crassigyrinus žil v
Crassigyrinus scoticus – tak zní jméno obrovského vodního predátora, který lovil v bažinách během období karbonu. Starověký svět byl zvláštním místem s množstvím podivných tvorů, kteří vládli planetě na nebe i v moři, píše Interesting Engineering.
Rekonstrukce lebky
Vědci nyní digitálně vytvořili lebku krokodýlovitého tvora, který žil asi před 300 miliony let. Crassigyrinus žil v uhelných bažinách v částech Skotska a Severní Ameriky, kde byly objeveny jeho fosilie. Ty však byly kvůli přítomné jemnozrnné hornině porušené a deformované.
Odborníci zkoumali tento druh již dlouhou dobu, ale teprve nedávno se jim podařilo poskládat rozbité kousky a digitálně zrekonstruovat jeho lebku. Tato rekonstrukce je vědecky významná, protože většina známých fosílií tohoto karbonského masožravce byla ve špatném stavu.
Tým vědců použil pro digitální rekonstrukci techniky CT skenování a 3D vizualizace. K rekonstrukci byly využity čtyři exempláře Crassigyrina. Finální rekonstrukce tetrapoda bylo dosaženo studií lebečních kostí jiných fosilií.
Co odhalila studie
Konečná rekonstrukce odhalila mělkou lebku, což naznačuje, že tvor měl krátké končetiny a ploché tělo. Byl by dlouhý dva až tři metry, a na tehdejší dobu se jednalo o opravdu velkého tvora.
Ukázalo se, že Crassigyrinus měl lebku ve tvaru nynějšího zástupce krokodýla a velké zuby se silnými čelistmi, aby byl schopen chytit kořist. Také měl velké oči a vynikající smyslové schopnosti.

Ilustrační foto: Pixabay
K překvapení vědců byla u tvora objevena i podivná mezera u čenichu. Autoři spekulují, že tato mezera by mohla naznačovat, že tvor měl další smysly. Jedna teorie naznačuje, že měli v této mezeře rostrální orgán, který se běžně vyskytuje u některých ryb a pomáhá při detekci elektrických polí. Další teorií je, že Cassigyrinus měl Jacobsonův orgán podobný tomu, který se nachází u hadů, určený k čichání chemikálií.
Kvůli nedostatku dalších podobných zkamenělin se však účel této mezery nedá určit přesně.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



