V Ostravě přibyl žirafí sameček. Jeho pětiletá matka rodila poprvé.

Pavilon Africká zvířata v ostravské zoo je teď dočasně zavřený pro veřejnost. Chovatelé tak dopřávají klid samici žirafy Rothschildovy a jejímu mláděti, které si teprve zvyká na svět mimo zázemí pavilonu.

Po narození měřil bezmála dva metry

Sameček žirafy Rothschildovy se v Zoo Ostrava narodil 7. července 2026. Hned po narození měřil kolem 180 až 190 centimetrů a na nohy se postavil krátce po porodu. Podle inspektora chovu ostravské zoo Ivo Firly je mládě vitální a dobře vyvinuté. Matkou je pětiletá samice, pro kterou jde o první porod v jejím životě. Do hlavního stáda se mládě zatím nepřidává.

Ostravě samce půjčila Zoo Liberec

Ostravská zoo loni svého chovného samce vyměnila: na začátku července 2025 ho poslala do samčí skupiny v jihlavské zoo a o měsíc později si dočasně přivezla osmiletého samce ze Zoo Liberec, který už jinde zplodil několik mláďat. V Liberci se totiž mezitím rekonstruuje pavilon žiraf, takže v Ostravě zůstane nejméně rok, než se vrátí zpátky. Podle mluvčí ostravské zoo Šárky Novákové si nový samec na nové prostředí rychle zvykl. S ostatními žirafami se mohl vidět přes bariéru hned od začátku. Zakrátko dostal i přístup do výběhu.

Důvodem zápůjčky byla nevýhoda předchozího samce: byl menšího vzrůstu, což mu páření ztěžovalo. Chovatelé proto po dohodě s koordinátorem společného chovného programu Evropské asociace zoo a akvárií (EAZA) zvolili náhradu.

Podobné zápůjčky samců mezi zoo dávají smysl hlavně kvůli genetice. Chovná stáda v evropských zoo bývají malá. Kdyby se roky pářili stále titíž jedinci, hrozilo by časem příbuzenské křížení a s ním spojená zdravotní rizika u mláďat. Zápůjčka samce mezi dvěma vzdálenými zoo tak stádu přinese nové geny, aniž by musela zoo shánět zcela nové zvíře odjinud ze světa – a zároveň dá samci šanci založit rodinu i jinde, než kde vyrostl.

Otcem je ale samec, který už v Ostravě není

Nový samec z Liberce nakonec s narozením mláděte nemá nic společného. Žirafí samice jsou březí přibližně čtrnáct měsíců, takže mládě muselo být počato ještě před loňskou výměnou. Inspektor Firla to potvrzuje jasně: otcem je zcela jistě původní samec, jinak by se mládě narodilo velmi předčasně. Jde tak vlastně o poslední přírůstek po odstěhovaném samci. Teprve další mláďata by měla být po novém samci z Liberce.

Ve volné přírodě zbývají necelé čtyři tisíce

Žirafa Rothschildova patří geneticky k takzvané žirafě núbijské, jednomu ze tří poddruhů žirafy severní. Ve volné přírodě dnes podle Giraffe Conservation Foundation zbývá 3 977 žiraf núbijských – tedy skupiny, do níž patří i žirafa Rothschildova, žijící hlavně v Ugandě, Keni, Jižním Súdánu a Etiopii. Na Červený seznam ohrožených druhů IUCN se poddruh dostal v roce 2018 jako kriticky ohrožený, tehdy jich za předchozích třicet let ubylo o 95 procent. Celá žirafa severní, zahrnující kromě núbijské ještě dva další poddruhy od Nigeru po Čad, má ve volné přírodě dohromady asi sedm tisíc jedinců.

Attenborough mluví o „tichém vymírání"

Žirafy jako celek přitom nepatří k druhům, o které by se veřejnost běžně bála. Na rozdíl od nosorožců nebo tygrů jim nehrozí pytláctví kvůli rohu nebo kůži. Mizí spíš nenápadně, spolu s krajinou, kde žijí. Podle Giraffe Conservation Foundation ubylo žiraf všech poddruhů dohromady za posledních 35 let o necelých 30 procent a území, které obývaly ještě před třemi stoletími, se jim scvrklo o devět desetin. Britský přírodovědec David Attenborough proto o úbytku žiraf mluví jako o „tichém vymírání" – veřejnost si ho na rozdíl od jiných afrických druhů skoro nevšimne.

Právě proto koordinují evropské zoo chov ohrožených poddruhů žiraf společně, přes společný chovný program EAZA. Ten u zvířat v lidské péči plánuje, kteří jedinci by si podle příbuznosti a genetické rozmanitosti nejspíš nejlíp „sedli" – ostravsko-liberecká zápůjčka samce byla přesně tímhle po dohodě s koordinátorem podložená. Podobně fungují chovné programy i pro jiné ohrožené druhy kopytníků v evropských zoo. Žirafy ale mají tu smůlu, že o jejich osudu se mluví mnohem méně než o slonech nebo nosorožcích – přitom jde o stejně akutní úbytek.

Osmnácté mládě od roku 1987

Ostravská zoo chová žirafy Rothschildovy od roku 1987, první mládě se tu narodilo v roce 1991. Nový sameček je tak v pořadí osmnácté mládě v historii chovu – a první po jedenácti letech, protože poslední přírůstek zaznamenala zoo v roce 2015. Z předchozích sedmnácti mláďat se podařilo odchovat šestnáct.

Do budoucna chce zoo na úspěch navázat. Nový samec z Liberce má v Ostravě zůstat nejméně rok a ve stádu žijí i další samice v plodném věku, takže by letošní sameček nemusel zůstat jediným přírůstkem na dlouho. Ostatně přesně kvůli tomu si zoo samce vůbec půjčila – ne pro jedno konkrétní mládě, ale pro celé stádo a roky dopředu.

Návštěvníci matku s mládětem zatím mohou zahlédnout jen z dálky, a to jen když jsou zrovna venku na výběhu – z vyhlídky nad ním, nebo při projížďce safari expresem, který zoo o víkendech a v sezoně pravidelně objíždí. Do smíšeného stáda se sameček zapojí až později, teprve když bude dost velký a silný, aby se mezi dospělými žirafami neztratil. Do té doby ho hlídá matka a chovatelé, kteří dvojici pozorně sledují a zasáhnou jen tehdy, kdyby něco nešlo podle plánu.

---

Ověřeno z:

• Zoo Ostrava — tisková zpráva o narození mláděte žirafy Rothschildovy (17. 7. 2026)
• iPortal24 / Patriot magazín — vyjádření inspektora chovu Ivo Firly k výměně samců (červenec 2025 a 2026)
• Ostravská Drbna — vyjádření mluvčí Šárky Novákové o aklimatizaci samce z Liberce
• Giraffe Conservation Foundation — stav populací žirafy severní a núbijské, hodnocení IUCN (2018, 2026)