Jedno z nejvzácnějších mláďat roku. Ve Dvoře Králové se narodil medojed

Ve Dvoře Králové se mládě narodilo 26. června 2026. Zoologové malým medojedům kvůli kompaktnímu tvaru, neohrabanosti a oblíbené poloze při odpočinku občas přezdívají „housenka". Pohlaví letošního mláděte zatím neznají. S matkou zůstává v zázemí mimo dohled návštěvníků a ven by mohlo začít vycházet za několik měsíců.

Chovatelé přitom vědí, do čeho šli. Medojed je podle zoo svéhlavý a urputný tvor, kterého je potřeba průběžně zabavovat a nabízet mu nové podněty. I tak často přijde na způsob, jak překonat zdánlivě dobře zabezpečenou expozici.

Čtvrtý odchov jednoho páru za šest let

Chovný pár medojedů kapských – samici Beebee a samce Tysona – přivezla zoo z Velké Británie v roce 2020, a dvojice se ukázala jako plodná hned od začátku: první mládě se jí narodilo už o Vánocích téhož roku. Druhé přišlo na svět 14. srpna 2022, třetí 22. listopadu 2023, a letošní mládě představuje už čtvrtý úspěšný odchov tohoto chovného páru.

Zajímavé je, jak výjimečná jsou tahle čísla ve světovém měřítku. Podle celosvětové databáze ZIMS jde totiž o jediné narození medojeda kapského zaznamenané mezi zapojenými zoologickými institucemi za posledních dvanáct měsíců. Ve stejném systému je evidováno podle dostupných údajů necelých šedesát jedinců tohoto druhu – chov v zajetí se dlouhodobě daří jen hrstce zoologických zahrad, protože medojedi jsou nároční na prostor, podněty i zkušenosti chovatelů.

Kdo je medojed kapský

Medojed kapský (Mellivora capensis) je šelma z čeledi lasicovitých a podsaditou stavbou těla nejvíc připomíná menšího jezevce. Dospělý jedinec měří 60 až 77 centimetrů bez ocasu a váží 6 až 13 kilogramů. Žije napříč Afrikou a v jihozápadní Asii, od savan přes polopouště až po lesy. Je potravně velmi přizpůsobivý – loví drobné obratlovce včetně jedovatých hadů, požírá bezobratlé, mršiny, hlízy i plody a vybírá také včelí hnízda, kde se živí medem a larvami.

Z pohledu ochrany přírody mu zatím vyhynutí nehrozí. Mezinárodní organizace na ochranu přírody IUCN řadí druh do kategorie „málo dotčený", tedy nejméně ohrožený stupeň, protože má obrovský areál rozšíření a nevybíravý jídelníček. Přesto lokálně mizí kvůli konfliktům se včelaři a chovateli dobytka, kteří ho kvůli škodám na úlech a stádech často tráví nebo odchytávají do pastí.

Co na medojedově pověsti platí a co je mýtus

Medojed kapský má pověst zvířete, které se nebojí prakticky ničeho – a část téhle pověsti má oporu přímo v jeho stavbě těla. Kůži má na těle tak volnou, že se v ní při napadení dokáže pootočit a zaútočit zpátky na predátora, který ho už drží v zubech nebo drápech, popisuje Safari Park. K tomu má částečnou odolnost vůči některým složkám hadího jedu – vědci u medojeda popsali změny receptorů, které snižují účinek části neurotoxinů obsažených například v jedu některých kober.

Ne všechno na medojedově pověsti ale obstojí. Guinnessova kniha rekordů označila medojeda ve vydání pro rok 2002 za „nejnebojácnější zvíře světa" – jde však spíš o popularizační titul než o objektivně měřitelný zoologický rekord. Podobně opatrně je třeba brát i často vyprávěný příběh o spolupráci s ptákem medozvěstkou, který má prý svým křikem medojeda dovést k včelímu hnízdu – slavné záběry téhle spolupráce pocházejí z dokumentu ze 70. let, kde scénu sehrál ochočený medojed a preparovaný pták vedený na vlasci. Přímé vědecké důkazy o pravidelné spolupráci zatím chybějí. Výpovědi lovců medu z několika tanzanských komunit ale naznačují, že k ní může místně a velmi vzácně docházet – nelze ji proto označit ani za běžně doložené chování, ani s jistotou za úplný mýtus.

Doložitelné naopak je, že se medojed dokáže urputně bránit i mnohem větším protivníkům. Existují pozorování, při nichž medojed svou obranou odradil i podstatně většího predátora, například lva nebo hyenu – kořist, která umí kousat a škrábat i po zásahu tlapou, se jim často nevyplatí. Právě tahle nevyzpytatelnost, ne velikost, dělá z medojeda respektovaného soupeře i pro mnohem těžší a silnější šelmy.

Mládě potřebuje měsíce, než dospěje

Vývoj mláděte medojeda je pomalý a první týdny i měsíce tráví prakticky mimo dohled veřejnosti. U prvního mláděte páru Beebee a Tysona zoologové popsali, že ho matka i po několika měsících úzkostlivě přenášela a skrývala v zázemí, i když ho chovatelé měli stále na očích.

Malé mládě se od dospělého zvířete liší nejen velikostí, ale i chováním – dospělý medojed je samotářský a útočný lovec, zatímco mládě je zpočátku zcela závislé na matce, nemotorné a méně pohyblivé. Teprve postupně se učí typické medojedí drzosti a schopnosti postavit se i mnohem větším zvířatům. Stejně opatrně postupovali chovatelé i u předchozích mláďat – raději počkali, až matka sama usoudí, že je čas ukázat potomka blíž lidem, než aby ji zbytečným rušením přiměli mládě znovu schovat na jiné místo v zázemí. U mláděte narozeného v roce 2023 měli zoologové předběžný odhad pohlaví, definitivně jej však měla potvrdit až analýza DNA ve specializované laboratoři – podobně opatrně teď chovatelé postupují i u letošního mláděte.

Kdy mládě uvidí veřejnost

Do venkovní expozice, kde si ho budou moct prohlédnout návštěvníci, by se mládě mělo podle zoo přesunout v řádu měsíců, až bude dostatečně samostatné a odolné vůči provozu výběhu. Jde tak o jediné mládě medojeda kapského, jehož narození systém ZIMS za posledních dvanáct měsíců eviduje.

---

Ověřeno z:

• Datum narození (26. 6. 2026), 4. odchov, ZIMS statistika — hradecká Drbna
• Potvrzení jediného odchovu na světě za 12 měsíců — ČTK/ČeskéNoviny
• Biologie druhu — Safari Park Dvůr Králové
• Historie odchovů páru Beebee a Tyson — Safari Park
• Status IUCN (Least Concern)