Příroda·2 minuty radosti

Tradice ustoupila etice: Norsko definitivně zakázalo kožešinové farmy

Norsko definitivně ukončilo tradici kožešinových farem a stalo se dalším státem, který přikládá přednost etice před ziskem. Tento krok je výsledkem dlouhodobého tlaku ochránců zvířat, změn ve spotřebitelském chování a rostoucího mezinárodního trendu omezování kožešinového průmyslu. Napsal o tom web 100+1. Chov zvířat na kožešinu patřil v Norsku dlouhá léta k tradičním odvětvím a země

#ekologie#kožešinová farma#kožichy#příroda#týrání zvířat

Norsko definitivně ukončilo tradici kožešinových farem a stalo se dalším státem, který přikládá přednost etice před ziskem. Tento krok je výsledkem dlouhodobého tlaku ochránců zvířat, změn ve spotřebitelském chování a rostoucího mezinárodního trendu omezování kožešinového průmyslu. Napsal o tom web 100+1.

Chov zvířat na kožešinu patřil v Norsku dlouhá léta k tradičním odvětvím a země byla domovem téměř tří stovek farem s norky a liškami. Tyto kožichy byly po celém světě symbolem luxusu. Postupem času se však dostávaly na veřejnost záběry zvířat stísněných v malých klecích, mnohdy s neléčenými zraněními, a ukazovalo se, že omezený prostor vyvolává stres a sebepoškozování.

Norská veterinární asociace spolu s odborníky a aktivisty nakonec konstatovala, že chov na kožešinu nesplňuje moderní standardy humánního zacházení. Vláda podpořena veřejným míněním se pak rozhodla kožešinové farmy zakázat.

Dlouhodobý proces

Zákaz nepřišel ze dne na den. Šlo o dlouhodobý tlak ochránců zvířat a zároveň o změnu spotřebitelského chování. Trend se odráží i v módě – značky jako Gucci, Prada nebo Burberry se již distancovaly od pravých kožichů a preferují etické alternativy. Moderní syntetické a rostlinné materiály dokazují, že luxus a etika mohou jít ruku v ruce. Norsko tak navazuje na trend, který sledují i Británie, Rakousko, Nizozemsko či Belgie.

Postupné ukončení chovů dalo farmářům čas na přechod k jinému typu zemědělství nebo nové profesní příležitosti. Vláda rovněž slíbila kompenzační plán v hodnotě asi 50 milionů dolarů, i když někteří chovatelé tvrdí, že jim to plně nepokryje ztráty, a obracejí se na soudy.

Další osud podobných chovů

Kožešinové chovy jsou dnes zakázány ve většině evropských zemí, například v Norsku, Rakousku, Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku či Velké Británii. Jinde, například ve Švýcarsku a Německu, jsou podmínky natolik přísné, že farmy prakticky zanikly. Švédsko postupně omezuje chovy lišek a činčil, Maďarsko zakázalo chov norků, lišek, tchořů a nutrií, Dánsko zakázalo lišky a nové farmy mývalovců. Největším evropským výrobcem kožešin z lišek a mývalovců je dnes Finsko, zatímco Polsko dominuje v produkci norků. Menší, ale stále aktivní chovy fungují například v Litvě, Řecku a Španělsku, kde od roku 2016 platí zákaz nových chovů.

Tento krok ukazuje, že moderní společnost dokáže najít rovnováhu mezi tradicí a etikou a že ochrana zvířat se stává nedílnou součástí našich hodnot. Je to inspirativní signál pro další země říkající, že změna je možná.

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Lucie Pultrová
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články