Řeka Dyje se u Břeclavi vrací do svých starých zákrutů

Řeky se učíme znovu pouštět ke slovu. Dyje pod Břeclaví, kterou minulý režim narovnal do betonových břehů, dostává postupně zpět své staré zákruty — a s nimi se do krajiny nejsuššího kouta Česka vrací voda, ryby i vzácné druhy lužních lesů. Vodohospodáři z Povodí Moravy na tom pracují společně s rakouskými kolegy už řadu let a jejich projekt sbírá uznání doma i v zahraničí.

Řeka, kterou narovnala hranice

Dyje na jih od Břeclavi bývala divoká řeka plná meandrů. V 70. a 80. letech ji ale vodohospodáři napřímili — kvůli stabilizaci tehdy přísně střežené státní hranice a protipovodňové ochraně. Zákruty zůstaly odříznuté jako slepá ramena, která postupně zarůstala a vysychala. Napřímená řeka navíc odvádí vodu z krajiny rychleji — a právě to je na jižní Moravě, která spolu s Dolním Rakouskem patří k regionům nejvíc ohroženým suchem, čím dál větší problém.

Řešení zní skoro pohádkově: vrátit řece, co jí bylo vzato. Vodohospodáři tomu říkají revitalizace — a na Dyji z ní za posledních pár let vyrostl projekt, o kterém se mluví daleko za hranicemi jižní Moravy.

Třetina ztracené délky už je zpátky

První velký krok se povedl v roce 2020. Povodí Moravy tehdy ve spolupráci s rakouskou vodohospodářskou společností viadonau napojilo zpět tři mrtvé meandry a prodloužilo Dyji o 900 metrů — řeka tím získala zpět téměř třetinu délky, o kterou při napřímení přišla. „Každý metr koryta, který řece vrátíme, zvyšuje šanci, že voda zůstane na jižní Moravě," shrnul tehdejší generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Projekt si všimli i za hranicemi. Natočila o něm reportáž portugalská televize, v soutěži Adapterra Awards 2020 vyhrál kategorii Volná krajina i Cenu sympatie a dostal ocenění od státní ochrany přírody. Vodohospodáři ho označují za výjimečný i v evropském měřítku.

Teď přicházejí na řadu další tři ramena

Na úspěch z roku 2020 se navázalo — ramena se předtím napojovala už ve dvou vlnách, nejdřív tři a potom další čtyři. V polovině srpna 2025 pak začala zatím poslední etapa. U Pohanska se na Dyji napojují další dvě odstavená ramena a třetí přímo na hranici s Rakouskem — jedno tak, aby jím řeka protékala celá, druhé jako slepé rameno pro vodní živočichy. „Hlavním cílem tohoto projektu je prodloužení řeky Dyje o 1,1 kilometru a zavedení revitalizačních opatření na dalším 1,6 km dlouhém úseku řeky na hranici s Rakouskem," popsal David Veselý z Povodí Moravy. Práce měly být podle plánu hotové v lednu 2026.

Česko-rakouská spolupráce pokračuje i ve financování: napojení dvou ramen u Pohanska za 13,2 milionu korun podpořil Národní plán obnovy, hraniční rameno za 15,7 milionu spolufinancuje evropský program Interreg. „Spolu se současným projektem bude dokončena komplexní revitalizace na celkem 22 km dlouhém úseku řeky Dyje," uvedl generální ředitel Povodí Moravy David Fína.

Proč řece vracet zákruty

Delší řeka s meandry zadrží v krajině víc vody a zpomalí její odtok — v suchých letech je to znát na hladině podzemní vody i na okolních lesích. A slepá ramena jsou hotové poklady. „V CHKO Soutok jsou slepá ramena jedním z velmi důležitých prvků, na které je vázána plejáda vzácných živočichů i rostlin. Ta se časem zanáší a postupně stárnou, a proto je vhodné najít optimální způsoby, jak do některých z nich opět přivést vodu," vysvětluje Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Krajina kolem soutoku Moravy a Dyje je přitom unikát. Přezdívá se jí Moravská Amazonie a podle ochránců přírody jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě — od července 2025 ho chrání nová chráněná krajinná oblast Soutok. Žije tu na 900 druhů rostlin a 130 zvláště chráněných druhů živočichů, od orla královského po čolka dunajského. Voda ve slepých ramenech je pro ně životní podmínka — a každé znovunapojené rameno znamená, že jí bude víc.

Jak cenná je tahle přírodní houba na vodu, ukázaly i zářijové povodně v roce 2024: lužní lesy u soutoku tehdy zadržely obrovské množství vody a pomohly ztlumit následky velké vody níž po proudu. Meandrující řeka s funkčními rameny tak pomáhá dvakrát — v suchu vodu drží, při povodni brzdí.

Nejde jen o Dyji

Vracení zákrutů se na jižní Moravě stalo dobrým zvykem. Kyjovka u Moravské Nové Vsi dostala v prosinci 2023 nové přírodě blízké koryto dlouhé 1 730 metrů s meandry a třemi tůněmi za 19,8 milionu korun. Už v červnu 2021 se dočkala Trkmanka u Velkých Pavlovic — koryto se prodloužilo o téměř 400 metrů, přibylo pět tůní a podél břehů se vysadilo 180 stromů a 450 keřů.

Dohromady tak řeky na Břeclavsku získaly zpátky přes tři kilometry zákrutů, ramen a přírodních koryt — a k tomu tůně, ve kterých se drží voda i v horkých létech. A chystá se pokračování i jinde: nové koryto s meandry a tůněmi dostane třeba Banínský potok na Svitavsku. Co začalo jako odvážný experiment na Dyji, se pomalu stává běžným způsobem, jak se v Česku pečuje o vodní toky.

Kam se jít podívat

Nejhezčí pohled na proměnu nabízí okolí Pohanska kousek od Břeclavi: k empírovému zámečku vedou z města zhruba čtyři kilometry rovinaté cesty pro pěší i cyklisty a kolem se rozkládají lužní lesy CHKO Soutok. Kdo se vydá podél Dyje, uvidí řeku, která se po půlstoletí v rovných liniích zase učí kroutit. A to je pohled, který stojí za výlet.