Odlesňování v Amazonii kleslo za půl roku o 38 procent

Amazonský i Atlantický les patří mezi místa s největší druhovou pestrostí na světě a zároveň fungují jako obří zásobárny uhlíku – čím víc stromů zůstane stát, tím míň oxidu uhličitého se dostává do ovzduší. Oba lesy roky ubývaly kvůli těžbě dřeva, pastvinám pro dobytek a polím na sóju. Letošní čísla ukazují, že se tento směr aspoň dočasně podařilo zbrzdit, a to hned ve dvou nezávislých ekosystémech současně.

Amazonie: nejméně kácení za deset let

Brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE), který prales sleduje ze satelitů, zaznamenal svým rychlým výstražným systémem DETER v Amazonii mezi lednem a červnem 2026 upozornění na odlesnění o souhrnné ploše 1 295 čtverečních kilometrů. Ve stejném období roku 2025 to bylo 2 090 kilometrů čtverečních – meziročně tedy odlesňování kleslo o 38 procent a jde o nejnižší hodnotu za posledních deset let. DETER ale slouží hlavně k rychlému nasměrování kontrol přímo v terénu, ne k přesnému ročnímu vyčíslení – to přináší až podrobnější a pomalejší systém PRODES.

Ten pro celý hodnocený rok od srpna 2024 do července 2025 napočítal po zpřesnění 5 731 kilometrů čtverečních vykáceného pralesa – o 12,1 procenta méně než rok předtím a nejméně za jedenáct let. Nezávisle to potvrzuje i brazilská nezisková organizace Imazon, která pralesy sleduje vlastním satelitním programem a naměřila za rok 2025 také výrazný pokles kácení. Pro srovnání: v nejhorším roce vlády prezidenta Jaira Bolsonara (hodnocené období končící v červenci 2021) zmizela plocha pralesa zhruba třináct až patnáctkrát větší než New York. Podobný, i když menší pokles hlásí INPE také ze sousedící brazilské savany Cerrado.

Atlantický les: poprvé pod deset tisíc hektarů

Ještě výraznější obrat hlásí druhý brazilský prales – Atlantický les (Mata Atlântica), který se táhne podél velké části brazilského pobřeží od Piauí až po Rio Grande do Sul a zasahuje i hluboko do vnitrozemí; dohromady zabírá části sedmnácti brazilských států. Podle dlouhodobého monitoringu organizace SOS Mata Atlântica v něm v monitorovacím období 2024–2025 zmizelo 8 668 hektarů vzrostlého lesa – v předchozím období to bylo 14 366 hektarů, tedy pokles o 40 procent. Jde o vůbec první sledované období od začátku monitoringu v roce 1985, kdy odlesňování kleslo pod deset tisíc hektarů.

Doplňkový, rychlejší monitorovací systém zvaný SAD, který zachycuje i drobnější zásahy do lesa, ukázal mírnější, ale shodný trend: pokles z 53 303 na 38 385 hektarů, tedy o 28 procent. Nejvíc lesa v něm zmizelo ve státech Bahia (17 635 hektarů) a Minas Gerais (10 228 hektarů); ty spolu se státy Piauí a Mato Grosso do Sul odpovídají za 89 procent veškerého zaznamenaného kácení. V posledních dvou letech vlády Jaira Bolsonara přitom roční úbytek přesahoval 20 tisíc hektarů ročně.

Co za poklesem stojí

Za poklesem podle odborníků stojí hlavně důslednější vymáhání zákona, které v Amazonii prosazovala tehdejší ministryně životního prostředí Marina Silva – za jejího působení se k federálním programům proti kácení přidaly desítky obcí, kde se dřív kácelo nejvíc. Silva funkci ministryně opustila k 1. dubnu 2026, aby kandidovala do brazilského Kongresu; nahradil ji João Paulo Ribeiro Capobianco. Programy proti kácení znamenají víc kontrol přímo v terénu, přísnější pokuty za nelegální kácení a snazší blokaci prodeje masa či sóji z farem, které vznikly na nelegálně vykáceném pozemku. Vědecká ředitelka výzkumného institutu IPAM Ane Alencarová k tomu dodává, že jde o důkaz, že odlesňování není nevyhnutelné – je to výsledek konkrétních politických rozhodnutí vlády.

Prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který slíbil do roku 2030 zastavit nelegální kácení, výsledky prezentuje jako svůj úspěch: „Není to rozhodnutí žádné konference OSN. Je to rozhodnutí naší vlády," řekl podle agentury Al Jazeera. Podobně mluví o svém výsledku i ředitel organizace SOS Mata Atlântica Luís Fernando Guedes Pinto: „Veřejné politiky a nástroje ochrany životního prostředí fungují, když se uplatňují důsledně," uvedl s tím, že Atlantický les by se díky tomu mohl stát prvním brazilským biomem, který dosáhne takzvaného nulového odlesňování – tedy stavu, kdy se přestane kácet původní, přirozeně rostlý les. Nová výsadba jinde totiž podle odborníků vzrostlý prales nedokáže nahradit, protože jeho druhovou pestrost a funkci nedokáže rychle obnovit.

Výsledky přicházejí necelý rok poté, co Brazílie hostila v amazonském městě Belém klimatický summit OSN COP30, na kterém právě ochranu pralesů prezentovala jako svou vlajkovou agendu. Nižší čísla za odlesňování tak zemi pomáhají obhájit roli hostitele a spoluautorky mezinárodních klimatických závazků.

Co může trend zlomit

Dobrá čísla mají ale i rizikovou stránku. Brazilský Kongres, který ovládají zástupci zemědělského a těžařského lobby, v posledních měsících prosadil nebo se chystá prosadit hned dvě normy, jež ochranu lesa oslabují. Takzvaný zákon o devastaci zjednodušuje povolování těžby a staveb v citlivých oblastech a už prošel i přes prezidentovo veto. Další návrh zákona by omezil, jak úřady smí využívat satelitní snímky k postihu nelegálního kácení – dolní komora ho schválila, teď čeká na projednání v Senátu. Podle odhadu představitele ochrany životního prostředí brazilského úřadu IBAMA by mohl v případě schválení ohrozit až 70 procent jeho dosavadních zásahů v Amazonii. V parlamentu leží podle organizací na ochranu přírody ještě desítky dalších podobně zaměřených návrhů.

K politickému riziku se přidává i počasí. Amazonii hrozí sucho a požáry – ty v roce 2024 podle jiné metody měření (satelitní sledování úbytku vzrostlého pralesa, ne klasické odlesňování evidované systémem PRODES) způsobily kolem 60 procent veškerého úbytku původního lesa. El Niño, které sucha v regionu zhoršuje, už v polovině roku 2026 začalo a meteorologové čekají, že ve druhé polovině roku dál výrazně zesílí. Nelegální těžba zlata v pralese také nadále pokračuje.

Skutečnou zkouškou bude až vyhodnocení dat za celé hodnocené období PRODES od srpna 2025 do července 2026, které INPE tradičně zveřejňuje s několikaměsíčním odstupem po jeho konci. Teprve ono ukáže, jestli pokles vydržel i přes hrozící sucho, požáry a chystané oslabení kontrolních zákonů – a jestli se potvrdí i po říjnových prezidentských volbách, ve kterých o čtvrtý mandát usiluje osmdesátiletý Lula da Silva.

---

Ověřeno z:

• INPE (Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais) — data DETER a konsolidovaná data PRODES o odlesňování Amazonie (platnost: leden–červen 2026 a srpen 2024–červenec 2025, číslo PRODES zpřesněno v roce 2026)
• SOS Mata Atlântica — Atlas dos Remanescentes Florestais a systém SAD, data o odlesňování Atlantického lesa (monitorovací období 2024–2025)
• Al Jazeera — reportáž o politickém kontextu poklesu odlesňování Amazonie (10. 7. 2026)
• Mongabay — analýza satelitních dat, stavu legislativy v Senátu a odchodu ministryně Mariny Silvy (únor, duben, květen a červenec 2026)