Společnost·2 minuty radosti
České vědkyně? Slaví úspěchy a inspirují další generace
Dnes, 11. února, slavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který vyhlásila Organizace spojených národů na konci roku 2015. Tento den nám nejen připomíná historické úspěchy vědkyň, ale také motivuje další generace žen, aby se angažovaly ve vědeckém výzkumu a rozvíjely svůj potenciál. Právě Česko se může pochlubit mnoha významnými jmény. Přední českou biochemičkou
#mezinárodní den žen a dívek ve vědě#rovnoprávnost#věda#ženy ve vědě
Dnes, 11. února, slavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který vyhlásila Organizace spojených národů na konci roku 2015. Tento den nám nejen připomíná historické úspěchy vědkyň, ale také motivuje další generace žen, aby se angažovaly ve vědeckém výzkumu a rozvíjely svůj potenciál. Právě Česko se může pochlubit mnoha významnými jmény.

Přední českou biochemičkou a molekulární bioložkou je Eva Zažímalová. Její zaměření je v oblasti rostlinné fyziologie a genetiky, významný podíl má na výzkumu mechanismů, které ovlivňují růst a vývoj rostlin. Od roku 2017 je předsedkyní Akademie věd ČR.
Foto: AV ČR, Stanislava Kyselová / Wikimedia Commons
Ostravská rodačka Kateřina Staňková je významná česká vědkyně na poli počítačových věd. Její práce v oblasti teorie her a evoluční biologie získala mezinárodní pozornost. V současnosti vyučuje na nizozemské Technické univerzitě v Delftu, kde se zabývá teorií her v oblasti rakoviny a jejich léčby.
Foto: Kateřina Staňková


Oblasti biotechnologie a reprodukce se věnuje Kateřina Komrsková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a AV ČR. V minulém roce se zabývala objevem fúzního proteinu lidského vajíčka přispěla k léčbě neplodnosti.
Foto: Přírodovědedecká fakulta UK
Chemička a fyzikální chemička Jana Roithová dvakrát získala prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Mezi její oblasti patří také výzkum vlastnosti molekul a katalytickým reakcím. Nyní působí na nizozemské Radboud University.
Foto: Academia Net


Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová objasnila systém tvorby melatoninu v šišince mozkové, výzkum věnovala také enzymu močovinového cyklu. Působila jako předsedkyně Akademie věd ČR.
Foto: Luděk Kovář / Wikimedia Commons
Podle Národního kontaktního centra – gender a věda ze Socialistického ústavu Akademie věd ČR zastoupení žen v oblasti vědy roste. Přesto se stále jedná o čtvrtinu (v roce 2020 šlo o 27,6%). O popularizaci zastoupení žen ve vědě se snaží talentový program L´Oréal, který oceňuje české vědkyně už bezmála dvacet let.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



