Aztécký panovník Moctezuma II. měl svou vlastní zoo

Nové analýzy naznačují, že Aztékové v Tenochtitlánu chovali divoká zvířata v zajetí. Důkazy pocházejí ze zvířecích kostí nalezených v obětních jámách. Píše o tom web 100+1. Už španělští conquistadoři po příchodu do Tenochtitlánu v roce 1519 popisovali zvláštní „Dům zvířat“, spojovaný s panovníkem Moctezumou II. Přímé důkazy o existenci takové zoo ale dlouho chyběly. Nová

#Aztékové#historie#Mexiko#Tenochtitlán#ZOO

Nové analýzy naznačují, že Aztékové v Tenochtitlánu chovali divoká zvířata v zajetí. Důkazy pocházejí ze zvířecích kostí nalezených v obětních jámách. Píše o tom web 100+1.

Už španělští conquistadoři po příchodu do Tenochtitlánu v roce 1519 popisovali zvláštní „Dům zvířat“, spojovaný s panovníkem Moctezumou II. Přímé důkazy o existenci takové zoo ale dlouho chyběly. Nová práce archeologa Israela Elizalde Mendeze z mexického institutu INAH nyní přináší dosud nejpřesvědčivější indicie.

Mendez analyzoval 28 koster zvířat nalezených v obětních jámách a zjistil, že mnohá z nich nesla známky dlouhodobého pobytu v zajetí. Šlo například o jaguáry, vlky, orly nebo křepelky se zahojenými zraněními, problémy s klouby či infekcemi, které by ve volné přírodě pravděpodobně nepřežily.

Další stopy ukazují i na specifickou stravu dravých ptáků a možné rozmnožování některých druhů, například vlků, přímo v zajetí. Podle Mendeze tak Aztékové skutečně chovali různá zvířata, a to zřejmě delší dobu před jejich obětováním.

Podle historických pramenů se zařízení mohlo skládat ze dvou částí, z nichž jedna byla určena vodním ptákům. Celek bývá označován jako totocalli, tedy „dům ptáků“, název ale pochází až od španělského misionáře Bernardina de Sahagúna.

Napsal: Lucie Pultrová
Redaktor Pozitivních zpráv

Nejoblíbenější zprávy