Zoo Olomouc má poprvé mláďata pandy červené, jsou dvě

Když chovatelka nakoukla do hnízdní budky, našla uvnitř dvě droboučká klubíčka. V Zoo Olomouc se na přelomu června 2026 vůbec poprvé narodila mláďata pandy červené — a nikdo to vlastně nečekal. Matka je teprve pětiletá prvorodička na spodní hranici váhy svého druhu a odborníci jí úspěšný odchov moc nevěštili. Ona je přesto opatruje s naprostou samozřejmostí.

Panda červená patří k nejpůvabnějším, ale zároveň nejohroženějším šelmám světa. Že se rozmnožila právě v Olomouci, kde ji chovají teprve pět let, je proto malá chovatelská senzace.

Úspěch, který nikdo nečekal

Zoo o mláďata pečuje s maximální opatrností. Omezila přístup do horní části výběhu a zrušila komentované krmení, aby prvorodičku nerušila. Návštěvníci tak zatím malé pandy skoro nezahlédnou — objeví se jen na okamžik, když je matka přenáší mezi budkami. Chovatelé do péče schválně nezasahují, aby se samice naučila starat sama.

Kolik je mláďatům přesně dní, se dá jen odhadovat. Panďata bývají první týdny schovaná hluboko v budce, takže i zkušení chovatelé se o jejich příchodu dozvědí se zpožděním. Pohlaví ani jména proto zatím nejsou známá — na to si všichni musí počkat, až povyrostou a bude jasné, že jsou v pořádku.

Otcem dvojčat je šestiletý samec, který do Olomouce dorazil z jedné francouzské zoo. Zůstává se samicí ve společném výběhu a chová se naprosto klidně — i to pomohlo, aby se odchov vydařil.

Kdo je vlastně panda červená

Přestože nese v názvu slovo panda, s velkou černobílou pandou toho moc společného nemá. Blíž má vlastně k lasicím a medvídkům. Je zhruba velká jako větší kočka, má rezavě zbarvený kožich, hustý pruhovaný ocas a tmavé „ponožky" na tlapkách.

Je to samotář a spíš noční tvor — nejvíc se hýbe brzy ráno a za soumraku, zbytek dne prospí schoulená ve větvích. Ve šplhání je přitom mistr: díky pohyblivým kotníkům dokáže slézat ze stromu i hlavou napřed. Právě ta kombinace rezavého kožíšku, kulaťoučkého obličeje a nešikovně roztomilých pohybů z ní udělala jednu z nejoblíbenějších hvězd zoologických zahrad po celém světě.

Domovem pandy červené jsou horské lesy východního Himálaje a jihozápadní Číny — žije v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a Číně. Skoro celý jídelníček jí tvoří bambus, k němuž si občas přidá ovoce, kořínky nebo žaludy.

Právě kvůli mizejícím horským lesům je ale druh na červeném seznamu ohrožených zvířat. Ve volné přírodě jich podle odhadů žije méně než deset tisíc dospělých jedinců a jejich počet klesá.

Na vině je hlavně to, že se jejich horský domov kácí a rozděluje na malé kousky, mezi kterými se pandy nemají jak dostat. Škodí jim i pytláci a toulaví psi. Každé zdravé mládě odchované v lidské péči tak má svou váhu — je pojistkou pro případ, že by druh ve volné přírodě dál ubýval, a zároveň pomáhá vyprávět jeho příběh lidem, kteří by ho jinak nikdy nespatřili.

Malý jazýček a falešný palec

Panda červená má pár tělesných vychytávek, které jí pomáhají přežít. Na předních tlapkách jí vyrostl jakýsi šestý „prst" — prodloužená zápěstní kůstka, díky níž pevně uchopí větev i bambusový stonek. Hustým dlouhým ocasem se za mrazivých himálajských nocí přikrývá jako dekou a pomáhá jí udržet rovnováhu při šplhání po stromech.

A jedna z jejích schopností bere dech: bambus je tak málo výživný, že ho panda musí spořádat obrovské množství. Jedna samice dokáže za jediný den sníst kolem dvaceti tisíc bambusových lístků. Většinu dne tak jen tráví a odpočívá, aby ušetřila energii.

Vzácný přírůstek pro celou Evropu

Olomoucký odchov má cenu i za hranicemi kraje. Chov pandy červené v evropských zoo řídí společný záchovný program, který dbá na to, aby si zvířata v lidské péči udržela zdravou a pestrou populaci. Druh sice chová kolem dvou set evropských institucí, ale mláďata úspěšně odchová jen zhruba dvacet z nich. Každá nová rodinka je tak malým příspěvkem k záchraně druhu.

Olomouc se navíc přidala k dobré české tradici. České zoo patří v chovu pand červených k úspěšným — první mláďata odchovaly už dřív v Praze, Liberci, Plzni i Zlíně. Olomoucká dvojčata tenhle výčet rozšiřují a ukazují, že se péče o vzácný druh u nás daří čím dál lépe.

Pro zoo je každé takové mládě i příležitost, jak přiblížit lidem ochranu přírody. Málokdo se za pandami červenými vypraví do himálajských lesů — ale když je uvidí na vlastní oči kousek od domova, snáz pochopí, proč stojí za to chránit i jejich divoké příbuzné na druhém konci světa.

Jak můžete pomoct

Rostoucí rodinka spořádá čím dál víc bambusu, a tak olomoucká zoo požádala veřejnost o pomoc — kdo má na zahradě přebytečný bambus, může ho zvířatům věnovat. Zájemci se domluví přímo se zoo.

A až malé pandy povyrostou, zesílí a poprvně vykouknou z budky ven, budou k vidění i pro návštěvníky. Do té doby jim chovatelé dopřávají klid — protože právě ten je teď to nejdůležitější, co pro dvě rezavá klubíčka mohou udělat.