Příroda·2 minuty radosti

Americký penzista pátrá po zapomenutých druzích jablek. Zachránil jich už více než tisícovku

Koníček amerického důchodce je darem z nebes pro kuchaře, ochránce přírody a také výrobce cideru. Nadšenému sběrateli se povedlo zachránit už více než tisíc odrůd jablek, které byly považovány za vymizelé. Vedle pěstování oblíbeného ovoce sbírá i jeho příběhy. V Apalačských horách, které byly centrem sadařství v Americe, rostlo na přelomu 20. století na 14 tisíc unikátních odrůd

#Amerika#cider#gastronomie#jablka#jídlo#ochrana přírody#pěstitelství#příroda#sběratel#vzácné druhy

Apple fruit harvest in orchard.

Koníček amerického důchodce je darem z nebes pro kuchaře, ochránce přírody a také výrobce cideru. Nadšenému sběrateli se povedlo zachránit už více než tisíc odrůd jablek, které byly považovány za vymizelé. Vedle pěstování oblíbeného ovoce sbírá i jeho příběhy.

V Apalačských horách, které byly centrem sadařství v Americe, rostlo na přelomu 20. století na 14 tisíc unikátních odrůd jablek. Jejich rozmach měla na svědomí i zdejší špinavá voda, která vedla k tomu, že lidé raději pili kvašené nápoje. Jablečné stromy přitom nevyžadují tolik péče jako obilí, nad pivem tak zvítězil cider. Sadaři pak jen experimentovali a roubovali, aby našli ty nejlepší odrůdy na kvašení, přímou konzumaci nebo zimní skladování. S nárůstem tovární výroby a stěhováním lidí do měst však popularita pěstování poklesla tak, že se dnes v drtivé většině obchodů prodává jen 11 odrůd.

Jablečných odrůd je mnohem víc, než potkáváme na pultech obchodů. Ilustrační foto: Freepik

Tom Brown, devětasedmdesátiletý vysloužilý chemik ze Severní Karolíny, se netradičnímu koníčku věnuje posledních 25 let. Za tu dobu se mu podařilo v sadu o rozloze 8 tisíc metrů čtverečních vypěstovat na 1200 druhů jablek. Přestože v Apalačských horách vyrůstal, byl jedním z těch, pro které jména odrůd a jejich vlastnosti příliš mnoho neznamenaly. Pak ale narazil na stánek s rozmanitými druhy jablek na farmářském trhu a nechal se inspirovat rozhovorem s jejich prodejcem. „Pořád jsem přemýšlel, jak by bylo krásné najít jablko, které nikdo padesát až sto let neochutnal,“ řekl Brown magazínu Atlas Obscura. Nechtěl se smířit s tím, že by tolik vynikajících jablek prostě zmizelo, a tak se stal součástí komunity sadařů zachovávající přírodní dědictví.

Pátrání po zapomenutých odrůdách je takřka detektivní prací. Brown se po jejich stopách vydává do letitých kuchařek nebo záznamů sadařů a jejich organizací. Dalším krokem je práce v terénu, při které chodí doslova od dveří ke dveřím a vyptává se místních na staré jabloně. Tehdy se hledání mění v boj s časem – většině pamětníků je totiž už okolo 90 let. V sezóně se pak snaží identifikovat plody za pomoci historických dokumentů. Pokud je úspěšný a najde druh, který ještě neobohatil jeho sad, ucvakne si větvičku k roubování.

https://twitter.com/MyBeauDes/status/1403587075216187392?s=20

Z činnosti Toma Browna profitují nejen nadšenci historie a ovocnářství, ale také ochránci přírody a gastronomičtí odborníci. Jeho jablka se dostávají na talíře coby specialita podniku a míří také do stáčíren řemeslných výrobců cideru. Důchodce bere svou práci na zachování dědictví jablek Apalačských hor za své skutečné životní dílo a doufá, že se mu podaří znovuobjevit dalších sto druhů.

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Klára Šubíková
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články