5 moudrých rad stoiků, které vám pomohou ke štěstí

Už tři tisíce let před naším letopočtem se zrodil filozofický směr, který přinášel praktické a srozumitelné rady, jak v každém okamžiku žít ten nejlepší život. Moudré myšlenky stoicismu vám pomohou pomoci překonávat těžkosti i dnes, tisíce let poté, co je filozofové jako Seneca nebo Marcus Aurelius formulovali.

Praktickou filozofii stoicismu si můžete osvojit i vy. Řízení se radami dávných stoiků vám pomůže v životě lépe zvládat složité situace a ovlivňovat emoce. V tomto článku si představíme pět základních strategií filozofie stoicismu, které vám pomohou nalézt v životě štěstí.

Máte moc nad svou myslí

Podle Epiktéta, jednoho z nejvýznamnějších stoiků, má většina lidského smutku původ v tom, že se snažíme kontrolovat věci, které nejsou v naší moci. Epiktétus tvrdil, že člověk může ve skutečnosti ovlivnit jen velmi málo věcí. Jediné, co opravdu kontrolovat můžeme, je to, jak o věcech přemýšlíme a jaké soudy o nich vynášíme.

Události se dějí. Lidé jednají. Nikdo z nás to nemůže měnit. Na čem ale záleží, je náš pohled. Naše emoce, myšlenky a následné činy pocházejí z našeho nitra, nikoliv z vnějších okolností. To je jeden z hlavních kamenů filozofie stoicismu.

„Máte moc nad svou myslí – ne nad vnějšími událostmi. Uvědomte si to a najdete sílu.“

Marcus Aurelius

Buďte dobrým člověkem

Stoikové nelakovali svět na růžovo, když tvrdili, že pocit štěstí vychází z nitra člověka, a nikoliv z okolností. Ze své vlastní zkušenosti věděli, jaké utrpení může život přinášet. Věřili ale, že člověk může najít štěstí ve svých činech, obzvláště jsou-li směřovány k pomoci druhým a šířením laskavosti.

Seneca přirovnává životní překážky k mrakům, které sice plují před Sluncem a občas ho zastíní, ale nikdy nezničí jeho světlo. A to Slunce jste vy.

„Dobrý charakter je jedinou zárukou věčného a bezstarostného štěstí.“

Seneca

Přijměte, co se děje

Mnohé ze strategií stoiků nejsou lehce proveditelné a vyžadují úsilí a kultivaci mysli. Jednou z takových strategií je strategie přijetí. Stoikové si rádi připomínali svou vlastní bezvýznamnou existenci v obrovském vesmíru a ptali se, proč by zrovna nám, bezvýznamným lidem, měl vesmír dát to, co chceme? Proto se raději soustředili na přijetí každé situace a právě v tomto přijetí dokázali najít vnitřní klid.

Soustřeďte se na práci, nikoliv na výsledek, kladli lidem na srdce stoikové. Výsledek je nejistý a jakkoliv dopadnou vaše akce, musíte to přijmout. Takový přístup, který vybízí k přijetí osudu, později pojmenoval další významný filozof, Friedrich Nietzsche. Myšlenka, kterou nazval Amor Fati, mluví nejen o pouhém přijetí svého osudu, ale dokonce o nalezení krásy v tom, co je nevyhnutelné.

„Nesnaž se, aby se události děly tak, jak si přeješ, ale přej si, aby se děly tak, jak se dějí, a všechno bude v pořádku.“

Epiktétos

Jděte na procházku do přírody

Stoikové ve své filozofii zdůrazňovali význam dlouhých procházek. Chůze pro ně byla příležitostí k vyčištění mysli a zklidnění těla. Nebyli přitom jediní, kdo vyzdvihovali kouzlo chůze. Aristoteles přednášel studentům na společných procházkách okolo školy, Nietzsche zase strávil na nohách až devět hodin denně.

Benefity chůze a jejich pozitivní vliv na lidskou psychiku a zdraví, kterého si staří filozofové byli dávno vědomi, potvrzuje i dnešní věda. Chůze podle výzkumů snižuje úzkost a stres a podporuje kreativní myšlení.

„Měli bychom chodit na procházky do přírody, aby se naše mysl nasytila a osvěžila pobytem na čerstvém vzduchu a hlubokým dýcháním.“

Seneca

Buďte součástí komunity

V dnešní době, kdy se mluví o epidemii osamělosti a kdy stále více lidí žije o samotě, by se tato pět tisíc let stará rada dala vážit zlatem. Člověk musí trávit čas s druhými lidmi, zdůrazňovali stoikové. Práce s vlastní myslí, vnitřní síla a budování vnitřního štěstí si nesmíme plést s izolací od společnosti. Stoikové si cenili komunity a byla pro ně důležitá. Věděli totiž, že být součástí společenství je lidská potřeba.

„Copak si neuvědomujete, že v izolaci byste nebyli lidskou bytostí? Protože co je to lidská bytost? Součástí společenství.“

Epiktétos

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z dailstoic.com